A co takhle zkusit rugby?

Vítězná fotka českobudějovických rugbistů v soutěži Sport Amatér Foto 2013, kterou pořídil „dvorní“ fotograf místního klubu Jan Pirgl.

Vítězná fotka českobudějovických rugbistů v soutěži Sport Amatér Foto 2013, kterou pořídil „dvorní“ fotograf místního klubu Jan Pirgl.

Slyšeli jste už o českobudějovickém budějovickém rugby? A nechcete si tento mimořádný sport rovnou ozkoušet na vlastní kůži? V nejbližších dnech budete mít příležitost. Přijďte se podívat na druholigový zápas českobudějovického klubu s B-týmem Slavie Praha, který se hraje v neděli 13. dubna od 14:00 hodin na hřišti u ZŠ Vltava, ať vidíte rugby na vlastní oči. A hned v dalším týdnu pak můžete zajít na některý z náborových tréninků a vyzkoušet si hru sami – na tomtéž hřišti v úterý 15. a ve středu 16. dubna od 17:00 hodin. Vítáni jsou muži i ženy.

V budějovickém týmu potkáte středoškoláky i zralé otce od rodin. Nezáleží na tom, jestli jste velcí nebo malí, protože rugby je natolik komplexní sport, že se v něm uplatní hráči všech postav. Hlavní je charakter. Bez legrace. Fair play je základní filosofií rugby. Agresivní a zákeřní pitomci nejsou vítáni. Tenhle tvrdý sport se prostě nedá hrát bez slušnosti a respektu k soupeři.

„Kolem rugby existuje skvělá pospolitost. Zvláště v českých podmínkách, kde je rugby nepříliš rozšířené a čistě amatérské a hraje se tedy hlavně z nadšení a pro radost. Hlavní princip rugby – hrát poctivě a čestně – navíc přitahuje především lidi, kteří si na těchto hodnotách zakládají,“ vysvětluje předseda klubu Petr Klíma.

Soupeři nejsou v rugby nepřátelé. Naopak. Jsou to lidé z jedné společné rugbyové rodiny, kteří sledují společný cíl – zahrát si, poměřit síly, a společně tento výjimečný sport rozvíjet. „Třetí poločas“, při němž soupeři po zápase společně oslaví herní zážitek, „neodehrávají“ zdaleka jen amatérské týmy.

Filip Tomíček na fotografii z cyklu Jana Pirgla Rugby – Screaming Transformation.

Filip Tomíček na fotografii z cyklu Jana Pirgla Rugby – Screaming Transformation.

„Rugby je nejférovější sport, který znám. Najdou se sice hráči, kteří nehrajou fér, ale těch je minimum a jsou většinou ‚umravněni‘ nebo vyselektováni. Rugby doporučuji všem, protože je to opravdu sport pro všechny,“ říká dvaadvacetiletý Filip Tomíček, který je členem budějovického klubu od března 2012. „Lituju jen toho, že jsem do klubu nevstoupil už při jeho založení na podzim 2011, i když jsem o něm věděl. Asi jsem se trochu styděl a bál se ‚nových‘ lidí. Už první trénink mě ale vyvedl z omylu,“ dodává.

Pětadvacetiletému Jakubu Žídkovi (v týmu od jeho založení) dalo rugby také nové přátele. „A pak fyzičku, dobrý pocit ze hry, kdy člověk srovnává své fyzické schopnosti s opravdovými chlapy, ale v rámci fair play. Rugby člověk nehraje proto, aby někomu ublížil, ale aby s ním poměřil síly, fyzicky se vybil a unavil. Rugby mi zvýšilo i psychickou odolnost, sebeovládání – schopnost nevybuchnout při sebemenší potyčce, protože by to mohlo ohrozit výsledek týmu. Ale kamarádi, co tě vždy podrží, jsou na rugby ta nejhlavnější věc.“

Jakub Žídek na fotografii z cyklu Jana Pirgla Rugby – Screaming Transformation.

Jakub Žídek na fotografii z cyklu Jana Pirgla Rugby – Screaming Transformation.

Filip Tomíček i Jakub Žídek patří mezi nemalou část hráčského kádru, která studuje Jihočeskou univerzitu (mimochodem, v zemích bývalého Britského impéria je rugby přímo univerzitním sportem). Oba jsou přitom na rozdíl od většiny budějovických hráčů přespolní – Filip je z Kolína, Jakub ze Staříče u Frýdku-Místku. Hraní rugby tak pro ně při studiu ve městě, které se stalo jejich přechodným domovem, představuje speciální přínos – díky němu se snáze s novým prostředím seznámili a sžili.

„K Českým Budějovicím jsem měl vřelý vztah už před studiem – byl to i jeden z faktorů při výběru školy. Nepatřím však zrovna mezi lidi, kteří se snadno seznamují a dokážou se bavit s kýmkoliv. Někteří spoluhráči z rugby teď ale patří mezi mé nejlepší kamarády. A díky spoluhráčům jsem tady na jihu poznal i místa, na která bych se jinak jako ‚cizí‘ ani nedostal,“ říká Filip Tomíček.

Jakub původně zamířil na jih výhradně kvůli studiu, nic více neočekával. Ale teď, když se tu pustil do rugby… „Parta, co jsem poznal při rugby, je obrovský bonus. A přivedla mě na myšlenku zůstat v Českých Budějovicích i po studiu, kdybych našel dobře placenou práci. Ti lidi za to opravdu stojí.“

Hlásí se dokonce už i budoucí „přespolní“ vysokoškoláci. Právě včera oslovila klub Lenka Wolfová z Ostravy, která do Českých Budějovic teprve přijde. „Loni jsem hrála za Mariánské Hory, a jelikož jsem se pro rugby nadchla a v září nastupuji na Jihočeskou univerzitu, ráda bych začala po letních prázdninách hrát za váš tým,“ napsala. Je samozřejmě vítána. Jako každý, koho tento dynamický, dravý a férový sport zajímá.

Na rugby totiž potkáte dobrou partu správných lidí.

Tak co to zkusit?  Za to nic nedáte.

Ale získat můžete hodně.

Informace o RC České Budějovice najdete na oficiálních stránkách klubu www.rugbycb.cz i na Facebooku, přičemž ženský tým má na Facebooku vlastní prezentaci.

Milan Brabec