Alfons Mucha v zrcadle doby

OLYMPUS DIGITAL CAMERATak zní název výstavy, v jejímž rámci je široké veřejnosti prezentováno na 140 děl, jež na výstavě plní velmi důležité poslání, kterým konkrétně je nastavit návštěvníkovi zrcadlo doby a společnosti o níž tato výstava vypovídá. A o jakou že dobu, to vlastně jde? Bavíme se o tzv. „dlouhém století“, které lze pro orientaci vymezit mezi léty 1789 – 1914.

Výstavní projekt je pojat z hlediska chronologického a prezentovány jsou zde i díla, která nejsou zase tak hluboce či dokonce vůbec zapsána do povědomí veřejnosti v souvislosti s Alfonsem Muchou.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPrávě tato díla jsou zde záměrně dávána do souvislosti s pravděpodobnými zdroji inspirace Alfonse Muchy. Za těmito zdroji stojí jména umělců jako byl Anton Romako, představitel historické a portrétní malby, mimo jiné zástupce benátské školy umění, který převážnou část své kariéry strávil v Římě. Na výstavě je tento autor zastoupen díly Dunajská panna, 1877 nebo Portrétem papeže Pia IX.

Další velkou předlohou byl Muchovy také Hans Makat, persona non grata akademicko-historizující malby, s jehož uměním přišel Mucha do styku během svého působení ve Vídni, kde pracoval jako malíř divadelních kulis. To do jaké míry ovlivnil tvorbu Alfonse Muchy, jak z hlediska námětového tak stylového, zde dokládají díla vytavená v jedné osové linii (Hans Makart, Dante a Vergilius v předpeklí,1863 – 1864 a obraz od A. Muchy, Nero nad hořícím Římem,1877 ).

OLYMPUS DIGITAL CAMERAV další části výstavy se nacházejí portréty a dívčí akty v provedení Muchových starších současníků, mezi něž patřili Vojtěch Hynais (Studie dívčí hlavy, 1904) nebo Lev Lerch, představitel portrétního realismu (Probuzení, 1885). Nechybí zde ovšem ani díla jeho mladších kolegů, které Mucha poznal v Mnichově a kteří ho o něco později následovali do Paříže. Těmito kolegy je například František Dvořák – Brunner, u nás bohužel zapomenutý umělec, mimo jiné vynikající portrétista z konce 19. a počátku 20. století (Květinové odpoledne, 1. třetina 20. století) nebo Luděk Marod, velice žádaný ilustrátor, stejně jako Alfons Mucha. Však Marod dal svůj talent v šanc svazujícím požadavkům a stále se stupňujícím nárokům konzumní společnosti (Diana na lovu, 1897 a Dekorativní plátno pro Stutzigovu cukrárnu na Václavském náměstí, 1887).

V této části je k vidění také soubor listů z alba A. Muchy Figures Decoratives, který byl vydán v Paříži v roce 1902 a představoval principy v kresbě postav. Kontrastem tomuto dílu jsou umělcovy kresby vyznačující se expresionistickými tendencemi.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAZávěr výstavy prezentují díla reflektující uměleckou tvorbu Alfonse Muchy až do poloviny 30. let 20. století, kdy se v jeho obrazech zrcadlí téma mateřství a slovanství (České srdce, 1917).

Zapomenuty nebyly ani slavné Muchovy plakáty, které navrhl pro hvězdu pařížského divadla Sarah Bernhardt (Dáma s kaméliemi), cykly Čtvero ročních období ba ani návrhy plakátů určené pro luxusní pařížské zboží z konce století.

Zkrátka a dobře, tato výstava Vám nenastaví pouze zrcadlo doby, ale ukáže ústředního umělce celé výstavy, tedy Alfonse Muchu, v novém světle.

Takovou menší výtkou instalaci by mohlo být nedodržení časové kontinuity a rozdělení děl, které vznikaly ve stejné časovém rozmezí a sice výše zmíněného Figurek Decoratives a návrhů plakátů, které Alfons Mucha navrhoval na vrcholu své slávy, kolem roku 1900 .

OLYMPUS DIGITAL CAMERADoba trvání výstavy : 28. 6. – 28.9. 2014

Místo konání : Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Zámecká jízdárna

Zdroje : vernisáž výstavy, výstavní info. brožura

Veronika Polnická