ALFRED KUBIN A SASCHA SCHNEIDER – „DÉMONI ZE ZEMĚ NEVĚDOMÍ“

DSC_0107Tento výstavní projekt  koresponduje s úmyslem Alšovy jihočeské galerie uspořádat sérii komorních projektů, které by současnému  publiku představily méně známé (ať  již česko-německé či německo-ruské umělce, jejichž osobnost, potažmo jejich umělecká produkce, upadla s postupem času v zapomnění.        

Avšak nenechme se zmást názvem výstavy, předmětem jejího zájmu nejsou pouze oni dva velikáni světa umění, jejichž jména figurují na všech výstavních plakátech, právě naopak.

DSC_0117Do vzájemných souvislostí jsou zde dávána díla nejenom Alfreda Kubina a Saschi Schneidera, ale též ostatních autorů,  mezi nimiž se o probuzení naší senzitivnější stránky osobnosti bude ucházet například Richard Teschner, současník A. Kubina, jehož díla působí dojmem jako by pocházela z planety zvané Fantasia, avšak ikonograficky jsou blízká snovým vizím A. Kubina. Důkazem tohoto tvrzení je zde na výstavě exponované dílo Skleněný princ z roku 1905. Velkou konkurentkou je mu  Nora von Zumbusch roz. Exerová se svou Pohádkovou scénou, vzniklou kolem roku 1900, která nenechá jedno oko suché .

Alfred Kubin (1877 – 1959), se v povědomí  českého publika řadí k  významným průkopníkům symbolismu.  Pro něj samého se stal takřka osudným rok 1903, kdy mu vyšlo první album reprodukcí kreseb, tzv. Weberovo album, které sehrálo stěžejní roli v jeho cestě za celosvětovým úspěchem

Sascha Schneider (1870-1927), německý umělec původem z Ruska, zůstává bohužel českému divákovi dosud neznámým autorem. Mohla bych se pokusit Vám jej přiblížit jako velmi všestranného, charismatického umělce a blízkého přítele spisovatele Karla Maye, se kterým jej seznámil Max Kliner v roce 1903.  Schneider se stal krátce na to také ilustrátorem přebalů knih Mayových oblíbených dobrodružných povídek (V říši stříbrného lva, Vinetou III, Na Rio de la Plata). Ke konci svého života působil jako profesor ve Výmaru, kde také podlehl boji s těžkým onemocněním cukrovkou.

Mimo to je osobnost Saschi Schneidera v současnosti velkým předmětem zájmu pro queer studia, která se zabývají otázkami sexuální identity umělce a jejího odrazu v umělecké tvorbě.

DSC_0120Nicméně oba umělci formovali svůj umělecký projev pod vlivem Maxe Klingera, který definoval démonickou dekadenci v závislosti s potřebou uměleckých vzorů a na rostoucí frustraci společnosti, která se rodí z utlačovaného nevědomí, tak jak to ve svých studiích specifikoval slavný neurolog Sigmund Freud.

Hned v úvodní části se návštěvníkovi naskýtá jedinečná možnost prohlédnout si za vitrínou originály povídek od Oskara A.  Schnitze s titulem HASCHISCH, doprovázených ilustracemi A. Kubina. Tyto originální ilustrace jsou dosti výmluvné sami o sobě a to tak, že člověk ani nemusí ovládat cizí jazyk, aby pochopil obsah jejich poselství.  Alfred Kubin byl během svého života jako ilustrátor knih známých literátů velmi činný, vedle Schnitze doprovodil svými kresbami například díla Dostojevského, E. A. Poa a mnoha dalších.

Pozorné divákovo oko si může v některých Kubinovo vystavovaných dílech všimnout podobnosti s obrazy od P. Bruegela, které u tohoto mistra odkazují na podobnou tematiku, jakou zde zastupuje Kubinova Zabíjačka z roku 1926.  K objasnění této více či méně nápadné souvislosti by mohla přispět informace o autorově velkém zájmu o díla renesančních mistrů, která se mu zároveň stala inspirací.

Vyvrcholením celé výstavy jsou pak dva obzvláště pozoruhodné celky. Tím prvním je grafický cyklus Facsimiledrucke nach Kunstblättern von Alfred Kubin (1903), tzv. Weberovo album, kterým umělec podniká cestu do temných vod vnímání podvědomí a světa fantazie. Jednotlivé grafiky z tohoto cyklu jsou prostoupeny symboly a každého osloví svou expresivní výpovědí. Zde jakoby jeho Děs, Věda či Nejlepší lékař předznamenali východiska pro pozdější nástup surrealismu, zvláště pak veristického surrealismu, jehož předpokladem je vnitřní snová či halucinační představa zrozená z fantazie, případně podvědomí samotného umělce.

DSC_0124Druhým cyklem je Zwölf Zeichnungen von Sascha Schneider (1896), který se stává jakýmsi pomyslným podkladem pro autorovu osobní obžalobu světa, jemuž vládnou lidské neřesti a zkaženost. Jelikož umělec nechtěl ponechat při vznesení obžaloby nic náhodě, pečlivě se na ni do nejmenšího detailu připravil. A tak každý tah rukou, každé sebemenší autorovo naznačení pohybu či záhybu jako by představovalo předmět doličný, jenž má před soudem usvědčit společnost z morálního úpadku.

Jednotlivá díla z tohoto cyklu jsou tak dokonale technicky i výtvarně zvládnuta, že by mohla usvědčit z daných prohřešků nejenom společnost tehdejší ale i tu současnou. Názorným příkladem tohoto tvrzení je například Mamon a jeho otrok, kde „Bůh“ Mamon drží pevnou rukou v řetězech u svých nohou pokořeného otroka, jenž se v honbě za mamonem vzdal dobrovolně své svobody, ba co hůř – pozbyl dočista i své důstojnosti. Velmi výmluvně zde vystupuje také list s názvem O duši, kde jsou zachyceny tři postavy, z toho dvě lidské a jedna ze světa fantazie.  Avšak to, co většinu těchto kreseb spojuje, je slovo „démon“.

Na přelomu 19. a 20. století, kdy se ve výtvarném světě  začala ucházet o slovo moderna        a nastal boom nejrůznějších „ismů“, se oba tito umělci podíleli na jejich formování  svým specifickým způsobem.

DSC_0143Například A. Kubin byl členem mnichovské skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec), kde po dobu její existence v letech 1911-1914 vystavoval s dalšími výraznými osobnostmi jako Vasilij Kandinskij  či Paul Klee a mnohými dalšími umělci, pro něž bylo důležité vyjádřit malbou své myšlenky, se zacílením na symboličnost barvy a  kompozici.

Závěrem bych ještě ráda dodala, že i když tyto dva fascinující cykly obou autorů vznikly skoro před sto lety, tak i přesto svými náměty obstojí i v současnosti.

Tato jedinečná výstava bude probíhat v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou v prostorách Západního sálu od 24.5. – 28.9.2014.

Veronika Polnická