Budějovický majáles 2016

Budějovický majáles 2016

Budějovický majáles 2016

Po celotýdenních kulturních hodech v pátek skončil 13. ročník Budějovického majálesu. Největší kulturní událost v kraji jako vždy nabídla mnoho zajímavého, a světe div se, letos jí k tomu vyšlo i počasí. Stejně jako v minulých ročnících si pro své návštěvníky připravil majáles několik novinek. Jestli to ve všech případech byly změny k lepšímu, si nejsem tak úplně jistá. Přesto oceňuji snahu organizátorů nestagnovat a posouvat svůj milovaný majáles stále dál.

Velkolepé zahájení

Pondělí a úterý byly jediné dva dny, kdy pršelo, ale protože jsou organizátoři na takovou situaci víc než zvyklí, nenechali se zaskočit a zahájení majálesu pohotově přesunuli ze Sokoláku do divadelního sálu KD Metropol, aniž by bylo poznat, že se jedná o improvizaci. Zahájení spočívalo v uvedení jedinečného představení s názvem Humans of Budějovice. Tento projekt předčil má očekávání a s klidným svědomím ho můžu prohlásit za jeden z nejpovedenějších bodů programu.

Humans of Budějovice

Humans of Budějovice

Projekt na pomezí divadla a sociologického experimentu ukázal pravou tvář Budějčáků velmi zábavným a originálním způsobem. Živý graf vytvořený z rovné stovky účinkujících krásně vykreslil sice málokdy překvapivé, přesto zajímavé názory a postoje místních obyvatel. Jediné, co mě opravdu překvapilo, byly odpovědi ohledně toho, jak se Budějčáci po městě dopravují. Myslela jsem, že nad pěší chůzí a autem bude převažovat kolo a městská hromadná doprava, ale podle grafu to vyšlo přesně opačně. A aby těch zajímavostí spojených s představením Humans of Budějovice nebylo málo, o živý hudební doprovod se postaralo rock’n’rollové trio Vees.

Nepochopené organizátorské kroky

Protože jsem se na majáles hodně, ale opravdu hodně těšila, už dopředu jsem měla vytipované akce, které si určitě nechci nechat ujít 🙂 Když se ale na stránkách festivalu objevil line-up, moje plány vzaly rychle za své. Kromě toho, že řada zajímavých bodů programu byla naplánovaná na brzké odpoledne, což je ovšem pochopitelné vzhledem k tomu, jak je majáles našlapaný, se ale také hodně akcí nešikovně překrývalo večer, což mě často stavilo před Sofiinu volbu. A když už se člověk pro něco rozhodl, zjistil, že díky tomu, že se to odehrává na letišti, přijde ne o jednu, ale nejméně o další tři akce, protože se na letiště i zpátky může dostat jedině pomocí kyvadlové dopravy provozované majálesem a ne jinak. To je jedna z novinek, která podle mého tak úplně nevyšla. Upřímně moc nechápu, proč organizátoři znovu nevyužili loni s velkou slávou otevřený a tak opěvovaný SFINX, a místo toho hledali další originální místo pro svůj program. Tak či onak, představení, která se konala na letišti, jsem kvůli časové tísni a nesvobodě bohužel vynechala.

Pouliční klaunské představení Squadra Sua

Pouliční klaunské představení Squadra Sua

Než se dostanu k dalšímu, veskrze pozitivnímu hodnocení majálesu 🙂 , měla bych tu ještě jednu připomínku k organizaci. Naprosto nevhodně bylo také zvolené místo konání autorského čtení Marie Doležalové. O její Kafe a cigárko byl pochopitelně obrovský zájem, ale posluchačů, kteří se na její vystoupení mohli podívat, bylo ve finále minimum. Organizátoři totiž nacpali Doležalovou i s jejím přednesem do minidvorečku kafé Široko, kam se steží vešlo 20 lidí. Velká škoda. I když mně to alespoň vyřešilo další programové dilema, jestli Doležalová nebo beseda s Radiem Wave 🙂

Majálesový týden

Teď už se zase pomalu dostávám k těm povedeným kouskům Budějovického majálesu. Jedním z nich byla určitě spolupráce s Českým Rozhlasem, jehož budova nabídla prostor pro zajímavý program, do kterého mimo jiné patřila již zmiňovaná beseda s Radiem Wave, beseda s úspěšným moderátorem Danielem Stachem nebo třeba den otevřených dveří v nahrávacím studiu ČRo s kapelou Vees.

Beseda s Radiem Wave

Beseda s Radiem Wave

Mezi další taháky letošního majálesu patřilo oblíbené autokino, které si návštěvníci mohli vychutnat hned dvakrát. První promítání se neslo v retro americké stylu kultovního muzikálu Pomáda. Druhé pak potěšilo všechny milovníky napětí a překvapivých zápletek, které nabízí Prokletý ostrov. Co se letos vydařilo asi úplně nejvíc, bylo navázaní spolupráce s izraelským festivalem Days of Jerusalem. Díky ní přijelo do Budějovic spoustu zajímavých umělců a hudební program dostal zcela nový rozměr a taky velkou dávku té pověstné šťávy.

Závěrečný open-air

Jako vždy se většina pozornosti organizátorů i návštěvníků soustředila na velkolepé páteční finále, které se letos díky finančnímu přispění dobrovolníků mohlo celé uskutečnit na Sokoláku, a to i po desáté večer. Je skvělé, že se to páteční veselí tentokrát obešlo bez deště a že na večerní program dorazilo tolik lidí. Já osobně jsem si ale nejvíc užila příjemnou odpolední majálesová pohodu, kdy se přes Sokolák ještě nehrnuly davy a z pódia se linuly líbivé melodie od Thoma Artwaye nebo izraelské exotické veselení skupiny OSOG. V takových chvílích mi zkrátka nic nechybí. Teda kromě majálesového svatostánku, kde se každoročně konají majálesové svatby. Organizátoři sice tvrdili, že svatby pořádali i letos, ale kde, to je mi teda záhadou. A to si mě ten můj muž zrovna letos chtěl vzít, ach jo! 🙂

Izraelská kapela OSOG

Izraelská kapela OSOG

Jak už jsem naznačila, hudební dramaturgie letos vyšla na jedničku, a to především díky spolupráci s izraelským festivalem Days of Jerusalem. Kromě pohodového folk-rockového uskupení OSOG mě naprosto uhranula kapela Echo & Tito feat Malox z Tel Avivu. Jejich živelnou kombinaci dubstepu, hiphopu a izraelské tradiční hudby ještě umocňovala energická performance celé kapely, až jsem si říkala, jak je možné, že to vůbec udýchají. Jejich osobitý svět, kde nic není nemožné, mě oslovil podstatně víc, než ten který si vytvořila elektro-popová hvězda Adi Ulmansky. Ovšem to už je čistě jenom otázka vkusu.

Sečteno a podtrženo, celý týden byl opět krásnou oslavou jara, studentů a především kultury a už teď se těším na další ročník 🙂

Ať žije Budějovický majáles!

Text a foto: Terka Vlasatá