EXPRESIONISTÉ JSOU STÁLE V KURZU, ALE KDE TO VŠECHNO VLASTNĚ ZAČALO ? Skupina Die Brücke a její členové – „malý exkurz jedním směrem“

Expresionismus
Je umělecká tendence usilující o přesvědčivé vyjádření vnitřních, většinou tragických pocitů umělce. Vrcholným obdobím expresionismu jsou první dvě desetiletí 20. století. Nejrozšířenější byl expresionismus v Německu, kde vznikají skupiny mladých umělců usilujících o provokaci proti akademickému umění i provokujících bohémským způsobem života. Nejvýznamnější z nich jsou skupiny die Brücke (Most) a der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Dozvědět se víc

Vidět neviditelné

logo výstavy“Nikomu neříkejte, co jste tady viděla.” Tak touhle větou se se mnou rozloučili na výstavě “Neviditelná”, která nyní probíhá na Novoměstské radnici v Praze. Ač by se to mohlo zdát přinejmenším podezřelé, mysleli to dobře – připravila bych další potenciální návštěvníky o zážitek a překvapení. Jak ale za těchto podmínek napsat o výstavě článek?

Dozvědět se víc

Modlitba za oběšence – nové dílo jenž obohatilo fond sbírek Alšovy jihočeské galerie

 DLhttp://svrap.cz/wp-content/uploads/2015/04/DL-Hippolyt-Soběslav-Pinkas-–-Modlitba-za-oběšence-1861-grafika-BcA-Pavel-Černý.jpgModlitba za oběšence, tak zní název do dnešních dob tajemstvím opředeného díla Hyppolita Soběslava Pinkase , jednoho z předních realistických malířů , který jej vytvořil v roce 1861.

Výstava věnovaná speciálně prezentaci tohoto díla dostala velmi specifický a všechno vystihující název a sice – Temný příběh realismu – Modlitba za oběšence, 1861 a ve Wortnerově domě byla k vidění až do 6. dubna 2015.

Za okolnostmi vzniku tohoto díla, o němž se často hovoří jako o temném, jedinečném, mrazivém až konsternujícím stála opravdu nešťastná událost, která autora díla zasáhla jako blesk z čistého z nebe a silně poznamenala jeho život . Dozvědět se víc

Modlitba za oběšence, vzácný obraz realistického malíře Hippolvta Soběslava Pinkase jako nový přírůstek do sbírky Alšovy jihočeské galerie

Modlitba za oběšence, 1861 - výřez z obrazu  Alšova jihočeská galerie se v současné době nachází na třetím místě v žebříčku nejnavštěvovanějších kulturních institucí v celé České republice.  Její jádro spočívá ve Sbírce gotického umění z oblasti jižních Čech a  Šumavy, její kurátoři neustále proměňují a přidávají jí na atraktivnosti, tak aby ji přiblížili co největšímu spektru potenciálních návštěvníků. Neméně významná je ovšem i Sbírka nizozemského malířství 16. až 18. století. Dozvědět se víc

PSYCHEDELIA

hudební plakát, který bude na výstavě k vidění

hudební plakát, který bude na výstavě k vidění

Výstava Psychedelia je o fenoménu světové alternativní hudební scény šedesátých let a především její recepce publikem na příkladu psychedelických plakátů ze San Francisca, československých bigbeatových plakátů, obalů gramofonových desek, časopisů a knih. Je to výstava o moci mladých, nezávisle se cítících lidí, kteří svým nekompromisním přístupem chtěli v letech 1962 až 1972 změnit společenskou a do jisté míry i politickou situaci světa. Dozvědět se víc

Realita či sen aneb Co spojuje Henryho Moora a Zdeňka J. Preclíka ?

Bílá královna Z. J. PreclíkaHenry Spencer Moore se narodil 30. července 1898 v Castefordu, nacházejícím se v hrabství Yorkshire, jako sedmé dítě důlního inženýra Raymonda Spencera Moora a jeho ženy Mary Barkerové. Své nadání a zájem o sochařinu projevoval Henry již v útlém věku,v sedmi letech poprvé uslyšel o Michelangelovi, jehož monumentálními plastikami byl fascinován.

Ve dvanácti letech získal stipendium na Castelford Secondary Schoul, kde se mu dostalo komplexní výtvarné výchovy. Za podpory tamních učitelů mohl naplno rozvíjet svůj talent     a připravovat se na přijímací zkoušky na místní uměleckou školu. V průběhu času si Henry Moore udělal také učitelský kurz a vyučoval sochařství na Castelford Secondary School. Dozvědět se víc

HVĚZDA BETLÉMSKÁ???

pozvánka - HVĚZDA BETLÉMSKÁ

pozvánka – HVĚZDA BETLÉMSKÁ

Drazí přátelé,

dnes budu velmi stručná, protože bych Vás nerada zahltila spoustou informací o tématu, jemuž bude věnována celá odborná přednáška, na kterou Vás tímto srdečně zvu. Jmenovitě jde o přednášku HVĚZDA BETLÉMSKÁ ???, která se bude konat ve čtvrtek 5. března 2015, v 17.00 hod., ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích.

Tuto přednášku povede sama Ing. Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Dozvědět se víc

MARK THER V „ARÉNĚ“

DSC_0014Výstava “Vladimír Skrepl – Lež a lži”, výstava v rámci projektu Alšovka Aréna “Mark Ther – Das wandernde Sterlein” a to, co je spojuje.

Položme si hned na úvod otázku: Co mají tyto výstavy společného?

Odpověď: Obě dvě byly zahájeny ve stejný den i hodinu a na stejném místě (dne 12.2. 2015 v 17:00 hodin, Wortnerův dům). Jedna se odehrává v horním patře a za druhou musíme vstoupit do tajemných prostor suterénu Wortnerova domu, tedy do prostoru, který je vyhrazen pro výstavy v rámci projektu Alšovka Aréna. Dozvědět se víc

Vladimír Skrepl / Lež a lži

Skrepl el 1

Skrepl / Lež a lži (pozvánka)

Název výstavy „Lež a lži“ má psychologizující výklad, jeho součástí je reflexe mužského a ženského principu, dominance,autority a společensko-politického principu , který zůstává ukryt pod povrchem, však  i přesto snadno čitelný v symbolech. Tato výstava si klade za cíl ukázat soubor desítek autorských knih samotného autora výstavy – Vladimíra Skrepla, stejně tak jako jeho  kolážované obrazy a sochy, které vznikly, jakoby vlastním růstem, z širokého množství materiálu v jeho ateliéru v letech 2011–14. Všechny objekty vznikly recyklační cestou z masy nashromážděných věcí.  K tvorbě knih autorovi častokráte jako podklad poslouží i předměty,které v dnešní moderní době pro mnohé představují to, co by nazvali pouhou samozřejmostí každodenní masové „literární kultury“, jako například –  katalogy, časopisy, obrázkové knihy a atlasy (nad čímž by se bylo dobré chvíli pozastavit a možná se i zamyslet nad příčinou proč tomu tak je či není – to je to oč tu běží 😉 )  . A právě v těchto věcech  se poté  autorské zásahy projevují technikou kresby, psaní, koláže, vytržení a zřídka také malby a asambláže. Dozvědět se víc

Preclíkovi – Mezi snem a realitou

preclik_sachova_hra

Zdeněk J. Preclík, Černá královna (z cyklu Šachová hra), 1995–1996, kamenina

Zdeněk J. Preclík (*1949) patří k posledním velkým tvůrcům české postmoderny počínající svoji tvorbu na počátku 80. let 20. století. Vedle Vladimíra a Mojmíra Preclíka je  posledním z trojice českých sochařů nesoucích toto známé umělecké příjmení.

Dozvědět se víc