Jak se pátrá po kořenech terorismu

hon

Hon na vrahy z redakce Charlie Hebdo v plném proudu. Kredit: SIRPA – Gendarmerie, Wikimedia Commons.

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků. Když teroristi vystříleli pařížskou redakci satiriků Charlie Hebdo a košer supermarket, tak ustrnula celá Francie, celá Evropa a povětšinou i celý svět. Jejich sympantizanty, ať už jsou kdekoliv, nepochybně takový výsledek těší. Ohromný mediální zájem, politici z celého světa v emotivním průvodu Paříží, úžasná reklama pro nábor k džihádu a to celé s naprosto minimálními náklady. Je ale načase přestat fňukat jako malé holky a dělat to, v čem jsme dobří. Není přitom hned nutné vyhlašovat nesmyslné křižácké tažení, jako prezident nejmenované středoevropské zemičky.

Dozvědět se víc

Proč je tak těžké vyvinout vícenásobně použitelnou raketu?

kosmodrom

SpaceX CRS-5 na mysu Canaveral. Kredit: SpaceX.

Společnost SpaceX vyzkoušela přiblížení a přistání raketového stupně nosné rakety Falcon 9 na plovoucí přistávací plošině. Nakonec neuspěli, ale přesto šlo o významný milník ve vývoji kosmických technologií. Desátého ledna 2015 odstartovala z vyhlášeného kosmodromu na floridském mysu Canaveral nosná raketa Falcon 9 v1.1 s kosmickou lodí Dragon v rámci letu SpaceX CRS-5. Pro fanoušky kosmických technologií jistě není těžké odhadnout, že tento let má na svědomí americká technologická společnosti SpaceX.

Dozvědět se víc

Velmi nenažraná černá díra ze souhvězdí Sochaře

cerna_dira

Černá díra P13. Kredit: Tom Russell/ ICRAR.

V krásné spirální galaxii NGC 7793 sedí černá díra, která žere hvězdného veleobra neuvěřitelnou rychlostí. Desetkrát rychleji, než jsme si mysleli, že je vůbec možné. Ale sežere toho víc, než japonský jedlík a držitel mnoha světových rekordů v oblasti pojídání čehokoliv Takeru Kobayashi, který v kuse zhltne třeba patnáct velkých pizz s časem pod jednu minutu na kus? Dozvědět se víc

Zpráva o průběhu dlouho očekávané Expedice Tepui

V návaznosti na loňský velmi úspěšný pilotní ročník Letního tábora s Přírodovědou se i letos uskutečnilo velké 14ti denní biologické dobrodružství pod záštitou Přírodovědecké fakulty. Na výpravu s expedicí Tepui, jež byla tématem a náplní celého letošního tábora, se tentokrát vydalo celkem 27 odvážných školáků, což je oproti loňskému roku dvojnásobný počet. Program byl pestrý a zážitky nezapomenutelné a intenzivní. Co všechno mladí přírodovědci na své cestě oblastí stolových v Jižní Americe potkali a s jakými nástrahami se museli vypořádat? Dozvědět se víc

Megazemě ze souhvězdí Draka

megazeme

 Kredit: David A. Aguilar (CfA).

Astronomy zaskočila planeta, která je kamenná jako Země a přitom váží tolik, jako 17 Zemí. Jen škoda, že tahle podivuhodná planeta má povrch roztopený na více než 200 stupňů Celsia.

Planetám, které jsou těžší než Země a zároveň lehčí než malí plynní obři Sluneční soustavy, jsme si zvykli optimisticky říkat superzemě. Uran váží tolik jako 15 Zemí, Neptun jako 17 Zemí. Superzemě přitom jitří mnohé fantazie. Dozvědět se víc

Budeme si posílat zprávy napříč časem červími děrami?

tunel

Budeme komunikovat červí dírou? Kredit: Flickr/ Stuck in Customs.

Co kdyby se nám povedlo udržet červí díru natolik dlouho, že skrz ní projde světelný signál? Pak bychom mohli komunikovat napříč prostorem a možná i časem. Luke Butcher z Cambridge navrhuje využít Casimirovu energii kvantových fluktuací.

Pokud dneska někdo chce poslat zprávu do jiného času, obvykle ji vloží do schránky, kterou uloží do opravené střechy zvonice anebo zakope na školní zahradě. Nešlo by to ale i jinak? Zajímavou možnost nabídly temná zákoutí exotické fyziky, v nichž se kroutí červí díry. Dozvědět se víc