Cesta za velkou louži bez obav a radostně!

Po dlouhé době se zase vracím k cestovatelskému tématu. Tentokrát to, ale nebude tradiční cestopisné vyprávění plné vzletných vět o tom, jak je kde krásně, a že tam rozhodně musíte hned jet. Před pár týdny jsme absolvovala svou první cestu za oceán, do Spojených Států, které předcházely, mé osobě vlastní, velice zmatené přípravy. Aby ty vaše přípravy vůbec zmatené nebyly a průběh cesty i pobytu v USA byl pohodový, počastuji vás několika radami, ať nemusíte zoufale tápat co, že to ještě musíte zařídit, vzít, či nevzít s sebou.

Obecně řečeno, když se člověk rozhodne vyrazit za hranice Evropské unie a Schengenského prostoru, nese to s sebou o něco zásadnější cestovatelské peripetie. Základem je samozřejmě vlastnictví platného biometrického pasu. Ten je potřeba nejen k překročení hranic konkrétního státu, ale i k dalším byrokratickým záležitostem.

Odsouhlasení registračního formuláře ESTA

Odsouhlasení registračního formuláře ESTA

Vízová povinnost v USA…Ano či ne?
Poté, co si po sáhodlouhém probírání všech možných internetových stránek nabízející letenky vyberete tu svojí ideální, čeká Vás další online kratochvíle v podobě žádosti o vízum. Tedy lépe řečeno žádosti o registraci k cestě do USA. Pokud jste občanem České republiky, míříte do Spojených států na kratší dobu, než je 90 dnů a účel vaší cesty je obchodní nebo turistický, budete cestovat v rámci bezvízového styku a postačí Vám vyplnit tzv. formulář ESTA, který najdete na internetu. Tento formulář vyplňujte, až právě poté, co si pořídíte letenku, protože v něm po vás budou vyžadovat údaje z vašeho tiketu. Nemusíte mít strach, že byste celou záležitost nestihli včas vyřídit, i když letenku kupujete na poslední chvíli. Úřady jsou povinny vaší ESTA žádost vyřídit do 72 hodin. Mně konkrétně přišlo potvrzení asi do deseti minut po odeslání registrace. Za vyřízení této registrace zaplatíte 14 dolarů a získáváte tím povolení k cestě za velkou louži. To vám platí po dobu 2 let. Neznamená to však, že máte po příletu do USA automaticky povoleno vstoupit na území této země. To si musíte ještě trochu zasloužit.

Pohovor na imigračním oddělení
Zhruba tak hodinku před přistáním vám v letadle rozdají malé formuláře (tvz. Customs declaration – celní prohlášení), se kterými si užijete spoustu legrace. Musíte zde krom jiného například odpovídat na otázky typu, jestli jste v poslední době přišli do kontaktu s hospodářskými zvířaty nebo jestli převážíte nějaké slimáky. Zde rozhodně platí pravidlo upřímnosti. Rozhodně se nevyplácí o veškerých zmiňovaných údajích jakkoliv mlžit. Pokud chcete projít bez problémů, nebalte si s sebou raději žádné jídlo. I na to se vás ve formuláři a poté i na celnici zeptají. Toto celní prohlášení pak odevzdáváte při celní kontrole. Po příletu do USA vás na letišti čeká docela zajímavé dobrodružství. Tím je návštěva imigračního oddělení. V mém případě v New Yorku to znamenalo průchod strašlivě dlouho chodbou, kde nebylo opravdu vůbec nic, na jejímž konci se cestující rozdělili na 2 stáda: občané Spojených Států a ti druzí. My druzí jsme dorazili obrovské haly plné přepážek, kde seděli imigrační úředníci. Po tom, co si vystojíte sáhodlouhou frontu (záleží na tom, kolik letadel zrovna přiletělo) si vás převezme jeden z úředníků a poptá se vás na pár otázek typu: Jak dlouho budete v USA, kde budete bydlet, co tam budete dělat, jestli máte registraci ESTA… Pak vám sejmou otisky prstů, vyfotí si vás na památku a po pár minutách dostáváte do pasu razítko a povolení ke vstupu na území Spojených Států. Heuréka! Pak si vyzvednete své zavazadlo a míříte do fronty na celnici. Tam se vás poptají, kolik s sebou vezete peněz, jestli převážíte nějaké jídlo, alkohol a podobně. Pokud nic z toho nemáte a peněz máte ani moc, ani málo, můžete bez problémů pokračovat dál. Ať už na přestup na další letadlo nebo hned objevovat krásy Ameriky.

Co ještě mít na paměti před cestou?
Samozřejmě budete v té Americe za něco žít. Kromě pořízení hotovosti v dolarech si s sebou vezměte i vaší platební kartu. Američani v podstatě platí kartou úplně všude. Nejsou zvyklí mít u sebe velkou hotovost. Pokud tedy na ně při nákupu chleba a dvou piv v obchodě vytáhnete padesátidolarovku, budou při nejmenším lehce překvapeni. Před cestou si, ale rozhodně zjistěte, zda vaše platební karta bude v USA fungovat. Tato karta by měla být především embosovaná. Tu poznáte tak, že má na sobě vytlačené údaje o vašem jménu, době platnosti karty a jejím čísle. Obecně lze říct, že pokud máte jednu z tradičních platebních karet (Visa, MasterCard), nebudete mít problém. V každém případě s nimi v pohodě vyberete z bankomatu. Netřeba snad dodávat, že karta nesmí být blokovaná pro platby v zahraničí.

Železná dolarová zásoba

Železná dolarová zásoba

V souvislosti s peněžními procedurami je třeba zmínit také americké zvyklosti ohledně spropitného. Při první návštěvě restaurace v Americe budete jistě překvapeni výraznou vstřícností místního personálu. Je tomu tak proto, že se o své spropitné opravdu snaží. To totiž činí velmi výraznou část jejich výplaty. Spropitné je tady vskutku třeba dávat. Nepsané pravidlo hlásá, že pokud byla dle vašeho názoru obsluha průměrná, dáváte zpropitné 15% z vaší útraty. Pokud jste byli výrazněji spokojeni, potěšíte číšníka/číšnici při nejmenším 20% z vaší utráty. A buďte si jisti, že typický americký úsměv, si tím rozhodně vysloužíte.

Adaptér pro americké zásuvky

Adaptér pro americké zásuvky

Další věc, kterou si rozhodně obstarejte a přibalte do baťůžku, je adaptér do zásuvky. Tedy pokud plánujete se poblíž nějaké zásuvky vyskytovat. Bez této redukce se pak můžete se svými všemožnými elektrickými zařízeními tak maximálně vyfotit. A to ještě jen pokud už se vám nevybila baterka ve foťáku a potřebujete ji nabít. Taky si zkontrolujte, jestli budou vaše elektrické přístroje v USA opravdu fungovat. Amerika je totiž země jiného napětí. Stačí se kouknout na technické parametry konkrétního zařízení. Pokud tam najdete údaj 100-240 V, mělo by být všechno úplně v pořádku. Jestliže jste vlastníkem nějakého staršího modelu mobilního telefonu, taktéž u něj zkontrolujte technické parametry. Americká mobilní síť totiž funguje na jiné frekvenci než česká. Může se vám tedy stát, že se nikam nedovoláte (z okna možná). Když najdete v technických propozicích vašeho telefonu čísla: 900/1800/1900 MHz., měli byste se za velkou louží v pohodě dovolat. Samozřejmě ale musíte mít zařízený roaming.

Teď máte zařízeno vše důležité. Kolik si s sebou vezmete ponožek, šampónů, párů bot a plyšových zvířátek už je zcela na vás. Celé bych to na závěr shrnula starým a neprůstřelným heslem: Štěstí přeje připraveným. To samozřejmě platí, ať už cestujete kamkoliv.

Všem Svrapo čtenářům tímto přeji šťastné cesty, ať už jsou jakékoliv!

Text a foto: Isa Okřinová
obrázek vlajky převzat z www.vlajky-statu.cz