Cestování tak trochu jinak – i kniha může mít svůj příběh

Obr. 1: Trpaslík, který obletěl svět. Film Amélie z Montmartru.

Na SVRAPu se již objevilo několikero zajímavých cestovatelských příspěvků. O tom, že cestování a „cestování“ není nutně jen záležitostí našeho druhu, se dozvíte více v tomto článku. Nemám teď na mysli naše čtyřnohé chlupaté či jiné přátele, které s sebou na dovolenou bereme. Ani ty neživé, které pro pobavení posíláme za hranice jejich obvyklého výskytu (viz Obr. 1). Chtěla bych mluvit o věcech, kterým jejich autor vdechnul život, aby jej tak mohli prožívat lidé na celém světě. Ano, řeč bude o knihách a o tom, že ani ony nemusí nutně celý svůj „život“ ležet v regálu a lapat prach, protože už se k nim majitel nevrací.

hromada-knih

Obr. 2: Cestou z nebo do knihovny?

Kniha, knihy, knihomol, knihoběžník…Slyšeli jste už o projektu Knihoběžník? Jedná se o počin, za kterým stojí internetové knihkupectví Martinus.cz spolu s několika nakladatelstvími (Dokořán, Albatros Media, Fragment,..). U nás funguje cca rok, na Slovensku už od roku 2010. Vybrané knihy byly umístěny na veřejných prostranstvích, uschovány na místa, kde si je dychtiví čtenáři mohou najít, přečíst a poslat dále. Každá taková kniha tak dostala možnost začít žít svůj vlastní příběh, který utváří právě její čtenáři – knihoběžníci. Celkem bylo doposud vypuštěno přes 5300 knih (u nás něco málo přes 1000), které již procestovaly téměř 550 tisíc km.

Jak knihy poznám a co vlastně s tím? Knihy jsou opatřené samolepkou na přebalu a krátkým návodem (spolu s identifikačním kódem a heslem) na vnitřní straně obálky. Zároveň má každý titul svůj profil na webu projektu (http://www.knihobeznik.cz/). Zde najdete podrobné informace nejen o tom, jak to celé funguje a jak se zapojit, ale také se můžete dozvědět, jaké jsou „příběhy“ jednotlivých knížek – kam se všude podívaly, jak se čtenáři líbily, atd. Nápad je to věru zajímavý, krom čtenářského zážitku si zahrajete tak trochu na hledače pokladů – tu někde něco vypátrat a jinde zase dle vlastní fantazie schovat. Navíc můžete získat i odznaky! 🙂

read-books

Obr.3: Jak nejraději čtete?

Druhou stranou mince je samozřejmě to, že některým čtenářům se mohou knížky natolik zalíbit, že je po přečtení nepošlou dál. Knížku pak na místě určení budete hledat marně (jako se to kupříkladu stalo mně). Nemluvě o tom, kde a co je k mání. Při pohledu na mapu (na výše zmíněném webu) je vidět, že u nás (oproti Slovensku) je projekt ještě trochu v plenkách. Ale říká se „kdo hledá, ten najde“. Při letmém průzkumu jsem sice mezi zapojenými knihami našla mnohé, o které bych ani pohledem nezavadila (čtenářkám Rosamunde Pilcherové opravdu nepolezu do zelí – minimálně v následujících letech), ale vybrat se tu dá i kvalitnější čtení, jak dokládají jména jako Orwell, Styron, Tolkien, mnohaúrovňový a mnohdy téměř nestravitelný Eco, oddychovější Klapka Jerome, Jirotka či Fulghum, beatnický Keroac či autor tří zákonů robotiky Isaac Asimov.

reading-under-covers

Obr. 4: Nebo takhle?

A tím to nekončí…Další možností je obohatit projekt o vlastní knížky. Stačí se zaregistrovat, objednat si nálepky (zdarma, dle reakce čtenářů si na ně však často musíte poměrně dlouho počkat), knihu polepit, vypustit mezi lidi a čekat, kam ji osud zavane. Třeba procestuje svět stejně jako onen zahradní trpaslík :-) . Bohužel nemohu hovořit z vlastní zkušenosti, Damoklův meč v podobě diplomky se houpe nad hlavou a doma se štosují vlastní knihy říkající si o přečtení. Do utváření příběhů knih se tedy jen tak hned nezapojím.

Man-Sleeping-with-Book

Obr.5: Difúze v praxi.

Myšlenka vysílat knihy za hranice domácích poliček není nijak nová. Světovou obdobou knihoběžníků jsou BookCrossers a projekt BookCrossing (http://www.bookcrossing.com/). Funguje to více méně na podobném principu s tím rozdílem, že knihy mimo jiné nemusíte nutně schovat…stačí je někde na očích položit či vložit do ruky kolemjdoucímu (máte-li čas, přečtěte si jejich „kuchařku“, je to vtipné a milé).

Obr. 6: A stále častěji takto.

Další možností jsou pojízdné knihovny, které běžně fungují po celém světě. U nás ale tzv. bibliobusy potkáte pouze v Plzni či Praze. Smůla, ale není nutné věšet hlavu, i v Budějcích je možností (a knihoven) spousta a milovníci beletrie si (sice v omezenější nabídce) přijdou na své dokonce i v Akademické knihovně Jihočeské univerzity. A když se nezeptáte, nikdy nezjistíte, na jaké libové knižní kousky váš kamarád/ka nemá čas a sedá na ně doma prach.

A co vy, milí čtenáři SVRAPu? Slyšeli jste o projektu Knihoběžník? Nebo jste se již zapojili? Co si o tom myslíte? Přečetli byste si některý z románů Rosamunde Pilcherové? Nebo třeba knihu Ewingové z Dallasu? 

Pája Staňková

Kam jsem pro radu šla a obrázky si vypůjčila?

1)     http://www.knihobeznik.cz/

2)     http://www.bookcrossing.com/

3)     http://www.ceskenoviny.cz/video/detail.php?id=253940

4)     http://www.velkaepocha.sk/2009081410709/Pojizdne-knihovny-Celosvetova-tradice.html

5)     Obr. 1: http://sp4.fotolog.com/photo/20/55/90/amelya/1209121648_f.jpg

6)     Obr. 2: http://www.30go30.com/images/blog-20110118.jpg

7)     Obr. 3: http://healthylifecarenews.com/wp-content/uploads/2011/03/read-books.jpg

8)     Obr. 4: http://www.bedroomfurniturespot.com/bedroom/images/articles-bed/reading-under-covers.jpg

9)     Obr.5 http://churchnext.tv/wp-content/uploads/2011/10/Man-Sleeping-with-Book1.jpg

10) Obr.6: http://www.digitaltrends.com/wp-content/uploads/2012/02/reading-kindle.jpg

  • Barbora

    Pájo, za tenhle článek moc děkuju! Já jsem už taky Knihoběžníka propagovala, to ještě nebyla v ČB ani jedna knížka. Teď už tu jsou dvě, jak jsme koukala. Mám pár knih, které by rády cestovaly, takže se v nejbližší době zapojím! 🙂 Ale Rosamunde Pilcher i s celým Southforkem s díky odmítám 😉

    • Pája

      to jsem ráda 🙂 už jsem tohle téma v hlavě nosila delší dobu, protože se mi celkově ten nápad líbí – stejně jako Den nepřečtených knih, ale zase tu nechci Martinus jen vychvalovat 🙂 a doufám, že to nevyšumí do ztracena.
      každopádně, až se zapojíš i s vlastními knížkami, dej vědět, jak hladce to probíhalo – na internetu si někteří stěžovali, že na samolepky čekali dost dlouho, jiní je měli doma zas během týdne…

  • Lucka

    tak z vlastní zkušenosti hlásím, že samolepky dojdou fakt do týdne a pošlou vám takhle na jedno vyžádání 4..tedy budějce těšte se na knížky 🙂

    • Pája Staňková

      Lucko, tak to je skvělé! Moc ráda slyším, že to funguje a že jsou lidi, kteří se do toho zapojují 🙂