Co musíte udělat, než začnete psát bakalářku

bakalarka

Desky bakalářské práce

Tento článek je spíše zaměřen na první ročníky a to zejména Přírodovědecké fakulty, neboť na ní  již několik let válčím a hovořím z vlastních zkušeností. Nicméně věřím, že může být k užitku i starším studentům a jiným fakultám. Zejména těm, kteří v počátcích svého studia mírně zaspali. Možná vás udivuje, proč si vůbec klást tuto otázku. Ale většina z nás právě tento krok nejvíce podceňuje a pak zbytečně ztrácí čas nesmyslným oddalováním svojí práce. Aneb o prokrastinaci bychom mohli popsat celý článek a výzkumy na toto téma poslední dobou rostou jak houby po dešti – inspirace? 😉 .

Takže než vůbec začnete psát, potřebujete téma a školitele. Tím se rozhodně nezabývejte na poslední chvíli, nejlepší je začít o tom přemýšlet už v prvním roce studia. Podrobně si zjistěte možnosti, které vaše fakulta nabízí, jací jsou školitelé a jaké mají výsledky jejich studenti. Můžete se podívat na jejich publikace v odborných časopisech  a tím si nejlépe ověřit, jestli vás daná problematika skutečně zajímá. Protože podobných článků a knih budete na práci muset přečíst opravdu velké množství. Pokud si se školitelem z nějakého důvodu nesednete, můžete svoje rozhodnutí změnit, ale pouze v případě, že začnete včas. Nemějte strach přijít za ním a sdělit mu, že jste se nakonec rozhodli dělat něco jiného. Pokud s tímto návrhem nepřijdete půl roku před odevzdáním diplomky, tak vás určitě neroztrhne, možná vás bude přemlouvat, ale na své rozhodnutí máte právo.

První krok je za námi a následuje výběr konkrétního tématu. Většinou se stává, že každý školitel několik témat k řešení sám nabízí a vy sami si moc vymýšlet nemůžete. Ale pokud chcete přijít s něčím novým, co vás napadlo, můžete to navrhnout. U bakalářů se to příliš  nestává. Školitelé se do toho často i neradi pouštějí a přesvědčit je může být těžké. V některých případech je to doslova nemoudré, protože na vymyšlení celého projektu nemáte většinou na začátku studia dostatek zkušeností. Vaše nedomyšlené rozhodnutí vás může během realizace projektu ještě pěkně potrápit. Například nasbíráte data a za tři roky zjistíte, že nejste schopni je statisticky rozumně vyhodnotit. Na druhou stranu pokud se školitelem proberete opravdu vše a vy to zvládnete na výbornou, vlastní iniciativu komise u obhajoby určitě ocení.

Máte školitele, máte téma, a co udělat  dál? Pro někoho nejméně oblíbený krok – hledání a čtení literatury. Zde všechny cesty vedou do knihovny 😀 . Jestli ne všechny, tak určitě ta první. Zapomeňte ale na dětské encyklopedie a učebnice ze střední a literaturu hledejte ze zdrojů hodných vysokoškolského studenta. Stejně tak zapovězeným zdrojem je teta Wiki. Všichni víme, jaká je to kámoška, ale jen pro inspiraci. Do seznamu citované literatury na VŠ opravdu nepatří. To, že se v některých pracích objevuje, je ostuda pro studenta, školitele a celou komisi. Z počítačů v knihovně máte možnost hledat články v mezinárodních vědeckých časopisech, kde naleznete příspěvky odborníků a vědců z celého světa. Nejpoužívanější databází časopisů je Web of Science, která je placená a přístup na ní je pouze z knihovny nebo sítě JU. Některé časopisy knihovna odebírá i v tištěné podobě. To se hodí zejména u těch starších článků, které v elektronické podobě naleznete těžko, lépe řečeno vůbec. Vysokoškoláky v plenkách asi nepotěší, že většina těchto zdrojů je v angličtině. Také jsem z toho byla nešťastná, ale zvyknete si. Takže čtěte, čtěte a čtěte, co se do vás vejde!

Vaše práce může být experimentální nebo rešeršní. V prvním případě máte nějakou hypotézu, kterou chcete otestovat. Sbíráte data z pokusů, které pak statisticky vyhodnotíte a vyvodíte patřičné závěry o vaší hypotéze. Taková práce obsahuje několik částí: úvod (rešeršní uvedení do tématu), metody (popis metodiky pokusu), výsledky (statistické zpracování) a závěr či diskuse (zhodnocení práce a porovnání vašich výsledků s jinými pracemi). V případě rešeršní práce máte za úkol shromáždit a udělat výtah z veškeré dostupné literatury, která na dané téma existuje. Důležité je logicky řetězit myšlenky, odstavce a držet se tématu. V závěrech například můžete zhodnotit jaké má daný výzkum do budoucna perspektivy a naopak.

Dále jen dodám, že jste na vysoké škole proto, že chcete. Je to třetí stupeň vzdělání a musíte pro to něco obětovat. Zejména svůj čas! Většina z nás se musí také nějak uživit a to nebývá vůbec lehké. Studium na VŠ se tak v poslední době stalo soubojem s tikající ručičkou ciferníku neustále se posouvající kupředu. Snažte se váš čas rozložit a pečlivě naplánovat nebo se z toho zblázníte. A nenechávejte diplomku na poslední chvíli, ať vám nezůstane jen ta brigáda 😉 . Hodně štěstí a v příštím článku si odpovíme na otázku: Jak začít psát.

 

Psaní zdar!

Saša Průchová

  • Martha

    Zajímavý článek, který by si měla přečíst většina studentů připravujících se na bakalářku. Zajímalo by mě, jaký je vás názor na to, když si někdo nechá vypracovat podklady k bakalářce někým jiným a podle toho pak píše? Kamarádka nestíhala bakalářku psát (měla práci na HPP), tak si nechala vypracovat nějaké rešerše a podobné věci od firmy http://www.vsprace.cz, která je prý v tomto oboru zavedená…a přísala, že prý lépe peníze investovat nemohla. Bakalářku napsala a obhájila. Já ji neodsuzuji, ale sama bych měla asi černé svědomí.

    • Pomi

      Já si myslím, že to je podvod. Student by se měl naučit sám vyhledávat a třídit zdroje. Ne, že mu to někdo dá na zlatém podnose a on to jen přepíše. Navíc jste to napsala ještě tak nějak zaobaleně, ale osobně si myslím, že ta firma prostě tu práci nebo její části napíše. Koukal jsem na jejich stránky a to o těch rešerších tam podle mě mají napsané jenom kvůli tomu, aby to nevypadalo blbě.