Co pro studenty (ne)může udělat studijní oddělení

http://www.hyperstudent.cz/komix-1-studijni-oddeleni.phpKaždá fakulta na Jihočeské univerzitě má své studijní oddělení, na kterém sedí více či méně milé dámy a (v genderovém nepoměru) na jedné z fakult také pán. Studijní oddělení, jak již název napovídá, se zabývá záležitostmi studijní agendy od přijímacího řízení po vyloučení ze studia. Je tedy nabíledni, že se jeho pracovnice a pracovník v pracovní době nenudí. Což si ovšem zřejmě někteří studenti nemyslí, a tak je toto oddělení vesele zásobováno i dotazy týkajícími se rozličnějších oblastí studentského života. Filozofická fakulta má navíc tu smůlu, že sdílí budovu s rektorátem – a tak za dveřmi studijního oddělení tu a tam přešlapují i studenti (a nejenom studenti – sem tam i jejich rodiče) z úplně jiných fakult v domnění, že jdou svůj problém řešit na místa nejvyšší.

Studijní oddělení v budově Filozofické fakulty sídlí v přízemí, a je tedy dost „na ráně“. Svou práci si tamější referentky komplikují tím, že to jsou velmi milé dámy, které se snaží pomoct i v případě, že s daným problémem v podstatě nemají co do činění. Samozřejmě to není problém pouze fakulty filozofické. Občas nastávají situace, kdy mohou být studenti zmateni tím, zda mají jít s daným problémem na sekretariát ústavu či právě na studijní oddělení. Pokud si studenti nejsou jistí, je základním krokem v tomto případě jít skutečně na sekretariát daného ústavu. Popřípadě napsat e-mail s dotazem a příslušná sekretářka buď dotaz zodpoví a problém pomůže vyřešit, nebo odkáže na kompetentnější místa.

Důležité je také dodržovat úřední hodiny studijních oddělení. Představa, že mimo tyto úřední hodiny mají dámy nohy na stole, popíjejí kávičku a vyměňují si recepty, je zcela mylná. Stanovení úředních hodin má svůj důvod – referentky v tomto čase zpracovávají dokumentaci, na kterou skutečně potřebují mít čas a klid (představte si například takovou mašinerii, jakou je proces přijímacího řízení). A s větičkou „promiňte, já bych se jen zeptal/a“ tam stojí dalších deset lidí. A spoustu dotazů a nejasností by například pomohlo vyřešit, kdyby si dotyčný tazatel/dotyčná tazatelka přečetli nástěnku před studijním oddělením či opatření/rozhodnutí děkana apod.

Také není na škodu logicky se zamyslet nad tím, co to vlastně potřebuji vyřešit. Zajímají-li mne například zásady zpracování bakalářských prací, nemá smysl řešit to na studijním oddělení. Z podstaty věci nemohou být tyto zásady všude stejné, protože typ výzkumu se může lišit obor od oboru. Představte si takovou studijní referentku Univerzity Karlovy, např. z Filozofické fakulty, na které je 45 kateder a ústavů – a pak si představte, že tato referentka má přehled o všech zásadách zpracování bakalářských a diplomových prací na všech těchto ústavech – najednou se to jeví daleko absurdněji, než když si představu této referentky vztáhnete na Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity, kde je těch ústavů „jenom“ devět. Ale situace je vlastně totožná.

Největší problémy pak nastávají, když si studenti shání informace na oblíbené neoficiální facebookové stránce Jihočeské univerzity či mezi svými přáteli z jiných ústavů, respektive fakult, a poté přicházejí na studijní oddělení s tím, že „na zdravsocu to ale de“. To, že v pekárně U Koblížka koupíte kobližky, neznamená, že v pekárně U Kobliha je dostanete taky, tam můžou třeba prodávat jen koblihy. Většina potřebných informací je samozřejmě na webových stránkách univerzity/fakulty/ústavu, ale kdo by tam co hledal, když mu poradí nějaký dobrák na internetu, že?http://guckes.soup.io/post/118521720/Society-for-Asking-Stupid-Questions

Ale samozřejmě se i v případě, kdy student aktivně na internetu hledá, stane, že informace se mu zdají být nejasné či nedostačující – a v tom případě opakuji, že je nutné ptát se přímo na dané „instituci“, tam je spolehlivost odpovědi zaručena. Spoléhat se na internetové diskuze se může velmi nevyplatit – například termíny podání přihlášek k přijímacímu řízení, termíny zápisů, odevzdání diplomových prací či přihlášek ke státním závěrečným zkouškám se liší fakultu od fakulty, ústav od ústavu (katedru od katedry), a proto je důležité jít „přímo ke zdroji“.

Tento zdroj je ale záhodno neplést si s výše zmíněným usazením rektorátu. To, že rektorát sídlí tamtéž, co Filozofická fakulta, neznamená, že sama budova je nějakým centrálním shromaždištěm tazatelů.

Za Filozofickou fakultu mohu říci (jak už jsem také zmiňovala výše), že zdejší referentky jsou nejenom velmi milé, krásné a svěží, ale také ochotné dělat pro studenty víc, než jim ukládá jejich pracovní povinnost. A jistě v tom nejsou samy a jistě to nejsou jen ty na fakultě filozofické. Kromě nekonečného vděku by tedy bylo fajn snažit se je nezatěžovat tím, co si můžeme bez větších problémů zjistit sami a neobtěžovat je mimo úřední noviny. A tohle samozřejmě neplatí pouze pro zaměstnankyně/zaměstnance studijních oddělení.

  • Vojtěch

    když už jde člověk na studijní se stupidním dotazem mimo úřední hodiny a ví, že odpověď na danou otázku, je k dohledání v opatření rektora/děkana, měl by s sebou vzít alespoň čokoládu…ta obaluje nervy nejen studentům při zkouškovém.