DALEKÉ│BLÍZKÉ/ Ilja Repin a ruské umění – VELKÝ VÝSTAVNÍ PROJEKT PRO LETOŠNÍ TURISTICKOU SEZÓNU ZVE VŠECHNY MILOVNÍKY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ K NÁVŠTĚVĚ ALŠOVY JIHOČESKÉ GALERIE

Ilja Jefimovič Repin (1844 - 1930), Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (1880-1890), Treťjakovská státní galerie

Ilja Jefimovič Repin (1844 – 1930), Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (1880-1890), Treťjakovská státní galerie

Rádi byste o prázdninách nějaký ten čas věnovali kultuře, ale zatím váháte jakého druhu by ta kultura měla být? Samozřejmě již tradičně se v těchto dvou letních měsících pořádá celá řada hudebních či filmových festivalů a neúčastnit se jich by rovnalo hříchu.

Pokud však upřednostňujete prožitek, který získáte na základě přímého kontaktu s výtvarným uměním, pak bych pro Vás měla jeden tip. Zkrátka a dobře zkuste zavítat do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, kde Vás doslova ohromí hlavní výstavní projekt letošní turistické sezony – tj.  výstava ruského umění konce 19. a první poloviny 20. století s názvem DALEKÉ│BLÍZKÉ/ Ilja Repin a ruské umění, kterou připravila Alšova jihočeská galerie ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Náchodě a Slovanským ústavem AV ČR.

 Jde o rozsáhlou výstavu, čítající více než sto děl, která je zároveň první velkou výstavou ruského umění v ČR po více než 50 letech. Kurátoři výstavy dali dohromady výjimečnou kolekci maleb ruského realismu ze zápůjček GVU v Ostravě, GVU v Náchodě, GMU v Hradci Králové, Správy Pražského hradu, NG v Praze a Galerie hlavního města Prahy. Zlatý hřbet  přehlídky ruského výtvarného umění  představují tři zápůjčky z Treťjakovské státní galerie v Moskvě. Právě  Treťjakovská státní galerie v Moskvě patří mezi nejvýznamnější galerie ruského umění na světě.

Ústřední postavou tohoto výstavního projektu je, jak ze samotného názvu vyplývá, umělec Ilija Repin ( 1844 Rusko – 1930 Finsko), který byl vedoucím malířem skupiny ruských malířů a sochařů řadících se mezi tak zvané Peredvizhniki, skupiny formující se kolem třinácti rebelujících studentů, kteří  v roce 1863 vystoupili z Akademie a rezignovali na pouhé napodobování takříkajíc zajetých výtvarných předloh, které vycházely z tehdy tolik oblíbených mytologických příběhů často pojednávajících o milostných dobrodružstvích různých bohů obývajících Olymp.

 Místo toho dali tito umělci přednost námětům, které čerpaly ze skutečného života odehrávajícího se v ruské společnosti, jejím odrazem v zrcadle byla drsná a živelná ruská krajina.

Názorně ukázat si to můžeme třeba na příkladu známého obrazu  Ilja Jefimoviče Repina (1844–1930) s názvem Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (1880-1890), který na výstavu zapůjčila Treťjakovská státní galerie.

Díváme se totiž na výtvarné pojetí příběhu o dopise, který napsali ZÁPOROŽŠTÍ KOZÁCI sultánu Mehmedovi jako odpověď osmanským Turkům na výzvu, aby se jim vzdali. Kozáci, vedení atamanem Ivanem Sirkem, reagují na předešlou výzvu po svém, a sice  převáděním sultánových veletitulů do slovních hříček, v nichž nechybí ani peprnější vulgarity.

Ilja Repin byl příběhem o dopise fascinován a o kozácích dokonce prohlásil: „Vše, co o nich napsal Gogol, je pravda. Boží lid! Nikdo na světě nežije v tak hluboké svobodě, rovnosti a bratrství.“

Následující řádky jsou věnovány znění onoho osudového dopisu, tak abyste si, milí čtenáři, mohli sami udělat celkovou představu o tom, s jakým umem se Repinovi nakonec podařilo převést ona slova do obrazu.  

Dopis, který v roce 1676 napsal turecký sultán Mehmed IV. kozákům ze Záporoží:

“Jako sultán, syn Mohameda, bratr slunce a měsíce, vnuk a náměstek Alláha, vládce království Makedonie, Babylonu, Jeruzaléma, Velkého a Malého Egypta, císař nad císaři, panovník nad panovníky, výjimečný rytíř, nikdy neporažený, vytrvalý strážce hrobky Ježíše Krista, správce vybraný samotným Alláhem, kníže věřících, jejich naděje a útěcha, vítěz nad nevěřícími a jejich velký ochránce – nařizuji vám, záporožským kozákům, abyste se mi dobrovolně a bez odporu podřídili a zdrželi se obtěžování dalšími útoky.”

Turecký sultán Mehmed IV.

Odpověď kozáků:

Záporožští kozáci tureckému sultánovi!

“Ó sultáne, čerte turecký a čertův bratře, ty, přítelíčku Satanáše, samému Luciferu děláš sekretáře! Co jsi to, k čertu, za rytíře, když holým zadkem nerozsedneš ježka, malé zvíře? Ďábel sere, tvoje vojsko žere. Nebudeš pod sebou, čubčí synu, křesťanské syny mít; tvého vojska se nebojíme a bít se s ním budem a vždy, když se ti na zemi i na moři postavíme, obskoč svou matku.

Ty babylonský kuchaři, makedonský koláři, jeruzalémský sládku a pivaři, alexandrijský kozaři, Velkého a Malého Egypta sviní pasáku, arménská svině a sviňáku, podolský zloději, tatarský toulče, kamenecký katane a všeho světa i podsvětí blázne. Před naším Bohem pitomče, hadí vnuk jsi a hnusný skřet a na našem chuji vřed. Prasečí rypáku, kobylí řiti, řeznický pse, nepokřtěná hlavo, běž obskočit vlastní matku!

Tak prohlašujeme my, Záporožští, ty ubožáku. Nebudeš pást ani křesťanská prasata. Tím končíme, protože neznáme datum a nemáme kalendář; měsíc je na nebi, léta páně, ten samý den u nás jak u vás, takže nám polib prdel zas!“

Ataman Ivan Sirko s celým záporožským vojskem.

Závěrem snad ještě dodám, že celá výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, mimořádného velvyslance Ruské federace v ČR Jeho Excelence Sergeje Kiseljova a ředitele Ruského střediska pro vědu a kulturu v Praze Leonida Gamzy.

DALEKÉ│BLÍZKÉ/ Ilja Repin a ruské umění/ 28.6. – 27.9. 2015, otevřeno denně 9:00 – 18:00,  Zámecká jízdárna AJG v Hluboké nad Vltavou

 Verča Polnická

Zdroje : http://www.ajg.cz/

              TZ Repin

Obrázek : grafická podoba plakátu na výstavu Repina / AJG

 

  • Han

    Neříkejte mi, že takový hnusný pravopis a takovou ujetou gramatiku má studentka! Četlas to po sobě aspoň jednou? Je pěkné, že dokážeš opsat kozácké nadávky, ale mohla by sis také kultivovat rodnou řeč.

    • Redakce

      Děkujeme Vám za upozornění a bdění nad naší mateřštinou. Nemáme nikoho na korektury a ne vždy se podaří všechno odkontrolovat.

    • Michal Šteindler

      Ty se zkultivuj komplet, burane.