Děti jako dojná kráva dnešní konzumní společnosti

IMG_20170412_084936Přestože jsem se původně nechtěla pouštět do komentování jakékoliv problematiky týkající se dětí a přestože tahle problematika není právě svrapí specialitou, rozhodla jsem se, že si svoje zhnusení monstrózním konzumem, který se točí kolem dětí už od jejich nejútlejšího věku, nenechám pro sebe. Přeci jenom nejsem jediná studentka, která je také matkou.

Síla obchodního tlaku na moderního rodiče mě provází už od začátku těhotenství, kdy jsem coby vyplašená nastávající matka začala shánět výbavičku pro naše dítko. Od té doby se na mě vyvalila hromada dalších věcí, bez kterých se rodič nebo dítě rozhodně neobejde a o kterých jsem neměla nejmenší tušení, že existují. Korunu tomu mému ‚nestačím se divit‘ před nedávnem nasadila maminka, která v Globusu, Tescu nebo jiné obchoďákové obludě svému několikatýdennímu miminku, které v náručí držel trpělivý tatínek,  kupovala botičky! Do háje, k čemu budou měsíčnímu miminu botičky?? Samozřejmě k ničemu, ale hlavně, že bude šik…

Pravda je taková, že bych se dokázala hodně rozpovídat, protože jsem silně zainteresovaná, ale vzhledem k tomu, že mi v průběhu psaní moje dítě olizuje propisku a snaží se vytrhat všechny papíry z bloku, bude to jen krátká filipika proti téhle mašinérii tahající z rodičů peníze 🙂

Nejsem nějaká radikalistka a opravdu si nechci stěžovat na vymoženosti dnešní doby, které péči o dítě velmi usnadňují, ale čeho je moc, toho je příliš. Kolem dětí toho příliš opravdu je. A není se co divit. Asi každá matka chce pro svoje dítě jen to nejlepší a velmi často mu dopřeje to, co by sama sobě nikdy nedopřála a není jí líto utratit za něj peníze, které by za sebe nikdy neutratila. Na tom dětský obchodní průmysl staví a cpe to do nás rodičů horem dolem, protože ví, že jeho vnucování padne na úrodnou půdu.

IMG_20170412_073036Všechno to začíná u seznamu věcí, které by rodiče měli pořídit, než se miminko narodí. Myslím, že zpětně všichni najdou v seznamu takzvané ‚základní výbavičky‘ alespoň nějakou věc, kterou nepotřebovali. Ale protože přípravu na příchod miminka nikdo nechce podcenit, drží se seznamu jako klíště. No a potom je miminko na světě a člověk do toho spadne naplno. Dozvídá se o dalších nekonečných možnostech propriet pro děti a denně čelí pokušení nekoupit například další překrásnou supermoderní a superdrahou hračku, přestože si dítě nejvíc vyhraje s obyčejnou lžičkou. Není třeba dokupovat ani další roztomilou čepičku nebo bodýčko, protože dítěti je stejně dobře v tom starém okoukaném. Takové věci patří do kategorie zbytečnosti pro dítě.

Pak je tu ještě kategorie zbytečností pro rodiče. Těch je možná o něco méně, protože jak už jsem psala, jsem vděčná za každou vymoženost, která usnadňuje život. Ale jsou i věci, bez kterých opravdu můžete žít. Za všechny mě napadá třeba kojící polštář. Copak neexistují normální polštáře? Ale ano, existují a vy je doma jistě máte a můžete je použít stejně dobře jako ty speciální, pokud chcete.

Abych to shrnula. Z tendencí kupovat víc, než je záhodno, jsem nikdy nebyla nadšená, ale to, co se točí kolem dětí, mě vyloženě děsí a taky uráží, protože je to prostě hyenismus. Žádná milující matka totiž není tak docela normální a přiživovat se na její starostlivosti a hormony zatemněné mysli, je podle mě sprostý 🙂

Text a foto: Terka Vlasatá