Divočina na dosah aneb za humny je zubr

zubrMnozí z Vás si už jistě stihli všimnout množících se informací o chystaných ochranářských plánech několika nadšených vědců z  Jihočeské univerzity a jejich kolegů. Řeč je o zubrech, monumentálních býložravcích, kteří by se měli v relativně brzké době navrátit do české přírody. Jednou z plánovaných lokalit, kde by se měli znovu objevit, je i vojenský újezd Boletice nedaleko naší jihočeské metropole. Co vše je vlastně v plánu a jak by to mohlo pomoci jihočeské přírodě a nejen jí?

 

Kde se vzal celý „zubří nápad“?
V souvislosti s rozsáhlou osvětou a uvolňováním zkostnatělých názorů na ochranu přírody, je v současné době možné realizovat nebo alespoň reálněji uvažovat o způsobech udržování krajiny, které byly ještě nedávno považovány za téměř nemyslitelné. Jedním z nich je i zachovávání bezlesých biotopů pomocí pastvy velkými býložravci. Přitom ještě za časů našich praprababiček to bylo vlastně úplně normální. Po loukách se nám sice neproháněli pratuři nebo zubři, nicméně pastva domácího dobytka tento aspekt relativně dostatečně suplovala. Zemědělství se ale zintenzivnělo, krávy jsme zavřeli ke korytům do obrovských kravínů a pastvy nám začaly zarůstat. Krajinná mozaika mizela a druhy na ní závislé postupně vymíraly. Když se začalo o ochraně krajiny zase svobodně mluvit, udržovaly se louky alespoň pomocí pravidelného sečení. Jak se však ukazuje, tato varianta je zbytečně nákladná a nedostatečně efektivní. Ve spoustě případů ovšem nezbytná. Tak proč se vlastně nevrátit k „přirozeným přežvýkavým sekačkám“? Skupina vědců z Biologického centra AV ČR společně s organizací Česká krajina o.p.s. vypracovala rozsáhlou studii přibližující veškeré aspekty možnosti návratu zubra do české krajiny a poskytla tak mnohem jasnější pohled na stále reálnější ochranářský nápad.

 

zubr2

zubří samice z rezervace Bělověžského pralesa v Polsku

Proč právě zubr?
…protože je náš. Ano, zubr evropský se v českých luzích a hájích zhruba do poloviny 18. století přirozeně vyskytoval. Ať už to pro někoho může být nepředstavitelné, zubr byl skutečně přirozenou součástí české fauny. Zároveň byl jedním ze tří zásadních spásačů vegetace nelesních společenstev a otevřených lesů, kteří po staletí udržovali přirozeně mozaikovitou krajinu, která tepala životem a rozmanitostí. Kromě zubrů byli těmito krajinnými tvůrci ještě divocí koně a pratuři. Dalo by se říct, že ztrátou zubra (a ostatních velkých býložravců) česká krajina přišla o zásadní součást, bez které celý koloběh dnes neumí plnohodnotně fungovat. Nebylo by tedy dobré ho napravit a vrátit naší přírodě to, co jí patří? Návrat zubra do české přírody by byl také velmi významným přispěním k jeho celoevropské ochraně. Na počátku 20. století bylo totiž toto zvíře ve volné přírodě zcela vyhubeno. Tomu, že dnes vůbec můžeme přemýšlet o repatriaci zubra do české krajiny, vděčíme především nadšení několika polských a německých zoologů, kteří v tehdejší době shromáždili veškeré informace o zubrech chovaných v zajetí a zahájili úspěšný záchranný chov, díky němuž populace zubrů dnes stále narůstají. Například v polské části Bělověžského pralesa, což je krajina zubrům doslova zaslíbená, se dnes prohání více než 450tihlavé stádo těchto obrovských přežvýkavců.

 

Proč právě Boletice a jaké jsou plány?
Vojenské újezdy obecně patří v České republice mezi přírodně velmi cenná území. Jejich rozmanitost je zde totiž udržována právě používáním těžké vojenské techniky. Ta v podstatě určitým způsobem nahrazuje spásání velkými herbivory. Co se ale stane s vojenským prostorem a jeho unikátní přírodou, až z něj armáda definitivně odejde? Boletický vojenský újezd je jedním z vyvolených míst pro realizaci tzv. „rewildingu, který navrhují odborníci ve zmiňované studii. Pod tímto pojmem se označuje způsob zachování krajiny a jejího přirozeného fungování díky opětovnému vysazení klíčových druhů do míst jejich původního výskytu. V tomto případě to znamená právě repatriaci velkých býložravých kopytníků. Rewilding je zároveň dle současného ochranářského myšlení považován za velmi ekonomický nástroj, protože díky němu dochází k vysoce efektivní a nízkonákladové ochraně rozmanitosti krajiny. Takto přirozeně udržované lokality se pak často stávají velmi zajímavými a konkrétní regiony mohou velmi dobře těžit z turistického ruchu. Stačí se podívat k našim severním sousedům. Nebýt Poláků, zřejmě by dnes žádný zubr vůbec nežil. O jeho záchranu se v nelehkých dobách zasloužili skutečně velkou měrou a jsou si toho náležitě vědomí. Zároveň umí z tohoto národního bohatství patřičně těžit.

P1070225-1024x768

vstupní brána do ráje zubrů – Bělověžského pralesa v Polsku

Ráj zubrů, již zmíněný Bělověžský prales, je turisticky hojně navštěvované místo s moderním návštěvnickým centrem. Alespoň obrázek či ikonku zubra zde najdete snad na všem, na co si vzpomenete. A neochutnat v Polsku zubrowku nebo pivo Zubr je skutečný hřích. No, uznejte, kdo by nechtěl v Čechách aspoň na malý okamžik spatřit ve volné přírodě zubra, největšího savce, kterého je možné v Evropě potkat? A právě na to se sází v Boleticích. Autoři celého projektu hovoří o jakémsi „evropském Serengeti“. Byla by zde vytvořena rezervace se stády zubrů, divokých koní a znovu vyšlechtěných praturů. Celá lokalita by pak měla být rozdělena na několik zón s různým omezením přístupu, z nichž do některých míst se lidé opravdu dostanou pouze autem, tak jako na safari. V okrajových zónách by pak fungovaly stezky pro pěší a cyklisty. Je to vlastně geniální ekonomicko-ochranářský podnik. Udržování cenných lokalit díky spásání velkými kopytníky si v podstatě nežádá žádné velké náklady. Naopak, tento rafinovaný počin může dokonce znamenat velmi výraznou finanční podporu pro celý region. Vytvoří se zde přeci zcela nová turistická destinace, kterou bude stát za to navštívit. Ta by byla navíc s největší pravděpodobností přístupná celoročně. Právě celoroční přístupnost a nízké náklady jsou hlavními protiargumenty tvůrců zubří studie v souvislosti s jiným návrhem využití boletického vojenského prostoru. Tou je možnost postavit zde moderní ski-areál.

A co vy, chtěli byste mít za humny divočinu? :-)

Celou studii, ze které byly především čerpány informace pro článek, lze stáhnout a podrobně se do ní ponořit zde:

http://www.ceska-krajina.cz/wp-content/uploads/2013/01/Navrat_zubru_do_Ceske_republiky_2012.pdf

autorka článku i fotografií: Isa Okřinová

  • Beender

    Tak v tom případě se těším až mě tam ty zubry vypustíte Jinak – děláte tedy i nějaký výzkum v těch jejich ohradách – jak to tam vypadá, co tam roste a žije, prostě jaký mají impact?

  • Beender

    Mě by jenom zajímalo jestli “skupina vědců z JU” spolupracuje firmou (farmou) která už zubry, pratury, jeleny a bizóny chová a to hned na kraji Boletického prostoru. Vědcům chybí zkušennosti z terénu a jim tam podle mě chybí výzkum…

    • Miloslav Jirků

      Ano, se zminovanou farmou jsme v kontaktu od roku 2010 Ze nam chybi zkusenosti v terenu chybi si nemyslim. Dva roky chrabre ve volnem case a prevazne za sve penize sbirame zkusenosti ruzne po Evrope, komunikujeme nejen s chovatelskou, ale take napr. s veterinarni, politickou, podnikatelskou a mysliveckou sferou. Snazime se proste nenechat nic nahode a drzime se zasady predbezne opatrnosti.

  • Václav Voska

    Pardon ale musím si rýpnout V rozmanitost krajiny a biotopů ve VVP není dána jen těžkou technikou. Pokud mluvíme o Boleticích tak je to díky kombinaci mnoha typů výcviku vojsk. Mimo pojezdů těžké techniky i v kombinaci se střelnicemi (občasné požáry, disturbance po výbuchu..) a vodními překážkami. V jiných VÚ by se nám k tomu mohla přidat i dělostřelecká činnost a následné velké dopadové plochy (Brdy, Libava), což je v těchto VÚ mnohem podstatnější než jen pojezd těžké techniky.
    Proč se autoři zaměřili zrovna na VVP Boletice? (mimo to, že je to nejblíže ČB). Proč nechtějí reitrodukovat zubry třeba do Brd které budou mimo jiné na konci roku 2015 zrušeny a bude zde vyhlášeno CHKO. Budoucí CHKO to má i dokonce v navrženém plánu péče http://mzp.cz/cz/vyhlaseni_chko_brdy tak proč toho nevyužít

    • Václav Voska

      PS: Výborný článek díky!!!

    • Miloslav Jirků

      Odpovídám trošku opožděně, ale přece. Brdy v plánu reintrodukce zubra nejsou. Jde o ostrov horskych biotopů/vegetace v jinak teplé krajině. Zvířata by měla stále tendenci scházet z brdských smrkových monokultur do vegetačně a klimaticky příhodnějších, avšak hustě osídlených nižších poloh. To by nevyhnutelně vedlo k častým konfliktů s lidmi, které by mohly ohrozit reintrodukci zubra jinde v ČR.

    • Martin Konvička

      Neomezují se na Boletice. Další žhaví kandidáti jsou Doupovské hory, Libavá, možná Mladá a snad i další enklávy … sondují se možnosti.

      Konkrétně Brdy jsou ale trochu problém: ty nejvhodnější lokality (dopadovky) jsou vlastně až v oreofytiku, nahoře, bývají tam drsné zimy. Zubři (či jiná velká zvířata) by musela mít možnost migrovat dolů, a to v případě Brd znamená příliš blízko frekventovaným silnicím či okrajům pražské aglomerace…

  • Isa Okřinková

    Vašku, máš pravdu vliv armády jsem nedostatečně specifikovala, není to samozřejmě jen těžkou technikou. Já si jen vždycky ty tanky připodobňuju k praturům a tak mě pokaždé napadnou jako první Díky za připomínku. Nicméně, jak je v článku zmíněno hned na začátku, Boletice jsou pouze jedním z několika plánovaných míst, kam by se mohli zubři vrátit. Brdy jsou mezi nimi také. Tady na Svrapu jsem se víc věnovala Boleticím právě proto, že jsou blízko ČB.

  • Veru

    Krásný článek Izoušku, už se tam těšim na výlet