Dominikánský klášter a kostel Obětování Panny Marie

Kniha "ČESKÉ BUDĚJOVICE - Libor Sváček" - vydání 1., rok

Dominikánský konvent s Bílou věží a kostelem Obětování Panny Marie. Foto: Libor Sváček

Nedávno jsem měla možnost účastnit se prohlídky bývalého Dominikánského kláštěra v ČB na Piaristickém náměstí v rámci geocachingového setkání (více o Geocachingu na Svrapu zde). Průvodcem nám byl samotný kostelník Jiří Michal. Prohlídka byla plná neskutečného množství různých informací a příběhů z historie i současnosti kláštera. Viděli jsme interiér Klášterního kostela Obětování Panny Marie, gotickou křížovou chodbu, rajský dvůr a dokonce hradební parkán!

Hlavní loď kostela, vzadu jsou vidět varhany. Na stropě gotická klendba, na bocích nedokončená barokní přestavba.

Hlavní loď kostela, vzadu jsou vidět varhany. Na stropě gotická klenba, na bocích nedokončená barokní přestavba.

Letos slaví město České Budějovice 750 let, ale víte odkdy se to vlastně počítá? Zakládací listina města České Budějovice neexistuje, počítá se to právě od založení kláštera Dominikány (10. 3. 1265). Respektive od vydání listiny, kdy byly pozemky Dominikánům pro stavbu kláštera přislíbeny. Listina byla sepsána zvíkovským purkrabím Hirzem. Měli dostat pozemky na soutoku Vltavy a Malše u nově budovaného města u staré osady Budivojovice založené českým šlechticem Budivojem ze Železnice. Ležela asi 2km severně od kláštera na břehu Vltavy, dnes se této oblasti bývalé osady říká Staré město. K pozemkům patřil i ostrov na řece Vltavě naproti klášteru pro zřízení zahrady (dnes Sokolský ostrov). Zajímavostí je, že běžně se takovéto listiny vůbec nevydávaly. Při vyměřování města prostě jen někdo řekl to je tvůj pozemek a bylo – žádný doklad k tomu nebyl. Je tedy možné, že si na pozemky určené klášteru někdo dělal zálusk a proto tedy si to nechali dominikáni raději potvrdit písemně.

Hlavní oltář

Hlavní oltář

V klášteře najdete hlavně gotické prvky, ale i zde proběhla barokní přestavba, pozorovat můžete i novogotiku. Klášter se stavěl z kamene, ale také z cihel. Jelikož byli Dominikáni žebravým řádem stavět mohli jen za to co se jim podařilo sehnat od lidí. Západní stěna kláštera je součástí městského opevnění. Kostel je typický trojlodní. Už v roce 1274 byl kostel pro bohoslužby vysvěcen, ale je jasné, že stavba nebyla zdaleka dokončená. Celý areál kláštera byl dokončený až 1380.

Cenné malby poničené elektroinstalací

Cenné malby v kostele

Rekonstrukce kláštera započala od roku 1993 a je v podstatě stále běžící záležitost, ještě není zcela dokončená (2005-2011 proběhla rekonstrukce Křížové chodby). Před samotnou rekonstrukcí byl zahájen archeologicko-historický průzkum a pomocí sond se podařilo objevit cenné nástěnné malby, na některých místech dokonce i to jaké zde proběhly stavební úpravy.

Z celkové velmi zajímavé prohlídky jsem vybrala jen pár bodů, poznatků a zajímavostí:

• V klášteře sídlili za jeho existence 3 řády a žádný z nich neopouštěl klášter dobrovolně. Řád Dominikánů – zrušení císařem Josefem II. v roce 1784. Po nich přišli Piaristé –jejich gymnázium zestátněno 1871. Redemptoristé poté nahradili Piaristy, ale bohužel 1949 museli také odejít (po roce 1989 získala klášter zpět církev a Redemporisté se mohli vrátit).

• Cenné nástěnné malby v kostele Obětování Panny Marie byly na některých místech poničené při zavádění elektřiny. V době kdy se zaváděla se totiž netušilo, že pod omítkou se tyto malby vůbec nacházejí.

• Na malbách si občas můžete všimnou, že kolem svatých jsou drobné klečící postavy – to většinou bývají nakreslení tzv. donátoři. Tedy sponzoři, kteří za malbu či postranní oltář zaplatili.

Náhrobky

Náhrobky

Budějovická Madona

Budějovická Madona

• V západní části kostela najdete vystavené náhrobky, dříve byly součástí podlahy. Bylo velkou ctí být pohřbený přímo v kostele.

• Součástí hlavního oltáře je obraz tzv. Budějovické madony, které se říká také Panna Maria Budějovická, Panna Maria Klasová či Panna Maria s klasy.

Sv. Kryštof nesoucí Ježíška

Sv. Kryštof nesoucí Ježíška

• Nástěnná malba sv. Kryštova je více jak 10m vysoká a pochází z doby před 1450. Jedná se o největší fresku sv. Kryštofa v České Republice.

• Na podporách žeber hlavní lodi jsou znázorněné lidské hlavy.

• V kostele najdete na různých místech umístěná i nějaká zvířátka, pozorně se tu tedy rozhlédněte, vidět tu můžete třeba opici, lva, beránka, pelikána, mořského koníka…

Beránek jako symbol Krista, vedle něj pelikán. Podle "Bestiáře" pelikání matka při nedostatku potravy rozpáře zobákem své břicho a nakrmí své mladé. Obětuje se pro ně = také symbol Krista.

Beránek jako symbol Krista, vedle něj pelikán. Podle “Bestiáře” pelikání matka při nedostatku potravy rozpáře zobákem své břicho a nakrmí své mladé. Obětuje se pro ně = také symbol Krista.

• Při průzkumných pracech byl objeven výklenek u vchodu do kostela a zároveň nástěnné malby. Ukázalo se, že pod mladší malbou (cca 1450) znázorňující Pietu se nachází ještě další malba (cca 1380) znázorňující Madonu s dítětem. Byla tedy otázka jak se k tomuto nálezu zachovat – nakonec se unikátně podařilo odkrýt obě vrsty tak, že dnes můžete obě malby obdivovat najednou přes sebe a nebo si vybrat tu, která se vám líbí víc…

• V kostele je vidět částečná barokní úprava výzdoby. Nikdy však nebyla plně dokončena.

Malba 2 v 1 s panenkou Marií.

Malba 2 v 1 s panenkou Marií.

• Kaple Sv. Markéty (postavená na počest první manželky Přemysla Otakara II. 1267), přestavěna 1633 na náklady hraběte Baltasar de Marradas na mariánskou s obrazem Marie Budějovické se nedochovala. Kaple zanikla při přestavbě redemporisty a nacházela se na straně k Solnici.

• V severní zdi kostele je malá barokní kaple.

• Malba Panny Marie ochraňovatelky s roztáhnutým pláštem v křížové chodbě je také velmi unikátní. Přestože se jedná o běžný motiv je na této něco zvláštního. Pod svým pláštem totiž neukrývá jen představitele různých skupin lidí, ale dokonce 2 reálné sobnosti – římského císaře a českého krále Karla IV. a jeho syna Václava IV. Pochází pravděpodobně z roku 1378, v květnu zde totiž pár dní císař se svým synem pobýval.

Marie ochraňovatelka

Marie ochraňovatelka

• Souběžně s křížovou chodbou byla později postavena chodba barokní plnící stejnou funkci, ale tehdy s modernější výzdobou.

• Průměrně v klášteře žilo asi 12 řeholníků.

• Po zrušení kláštera zde sídlilo ledacos – např. finanční úřad, školní jídelna, pionýr, lidová škola umění. V dnešní době je klášter využíván k výstavám a je v pronájmu Základní umělecké škole. Kostel patří Českobudějovické diecézi.

• v Rajské zahradě kláštera se při 700 letém výročí města několik sezón hrálo divadlo s otáčivou scénou.

• Klášter za dobu existence několikrát vyhořel. 1723 bylo při rekonstrukci po požáru, který zničil střechy, přistavěno barokní patro.

Plán kláštera a minislovníček  😉

Dominikánský konvent půdorys s vyznačením stavebních etap; kresba J. Thoma.

Dominikánský konvent půdorys s vyznačením stavebních etap; kresba J. Thoma.

Refektorium (refektář): společná jídelna řeholníků

Refektář se nacházel naproti Studniční kapli, kde se řeholníci před jídlem umývali.

Dormitorium (dormitář): společná ložnice řeholníků

Rajský dvůr se stromem, v pozadí Studniční kaple.

Rajský dvůr se stromem, v pozadí Studniční kaple.

Rajská zahrada: dvůr, často se studnou či stromem. V našem případě jinan dvoulaločný.

Křížová chodba (kvadratura): obklopovala rajskou zahradu, čtvercový tvar, do dvora okna či arkády. Spojovací funkce, místo ke studiu a odpočinku. Jsou zde vidět staré kamenné lavice pod okny (bohužel podlaha je někde o dost vyšší než bývala a tak nejsou tolik viditelné, ale jsou tam).

Parkán

Parkán, na kostelní zdi vpravo je vidět přibližně v jakých místech (“rantl s taškami”) se nacházela hradební zeď kolem celých Budějovic.

Parkán: prostor před samotnými hradbami chráněný zpředu menší zdí (tzv. parkánová zeď) nebo náspem. Jedná se o fortifikační prvek. Tento prostor byl kolem celých Budějovic a umožňoval pohyb obránců. V dnešní době není moc míst v Budějovicích, kde by bylo možné, takto zachovalou část městských hradeb vidět. Bohužel hradební zeď s typickými „zuby“ už tady k vidění není. V severní části parkánu parkán kláštera navazuje v podstatě na Solnici – všimneme si, že zde původně bylo podloubí, aby byl umožňěn volný pohyb obránců po opevnění.

Dominikánská věž (nyní přezdívaná Bílá, ale dříve měla různé barvy): v klášterní zahradě, 1489. V přízemí kaple sv. Felixe a Adauka, nad ním klášterní vězení.

A pár posledních informací na závěr. Rozhodně pokud budete mít čas tak návštěva kostela a kláštera rozhodně stojí za to. Můžete ho navštívit sami a nebo si domluvit průvodce (vřele doporučuji pana kostelníka), my jsme tam strávili víc jak 2 hodiny a rozhodně jsme se nedozvěděli všechno 😀Výstava Přemysl

Nyní v Křížové chodbě do 30. září 2015 probíhá také zajímavá výstava Přemysl Otakar II. Král rytíř a zakladatel, otevřeno je denně 9-17h, vstupné je 10 Kč.

Ilustrační foto: Martina Karásková