EXPRESIONISTÉ JSOU STÁLE V KURZU, ALE KDE TO VŠECHNO VLASTNĚ ZAČALO ? Skupina Die Brücke a její členové – „malý exkurz jedním směrem“

Expresionismus
Je umělecká tendence usilující o přesvědčivé vyjádření vnitřních, většinou tragických pocitů umělce. Vrcholným obdobím expresionismu jsou první dvě desetiletí 20. století. Nejrozšířenější byl expresionismus v Německu, kde vznikají skupiny mladých umělců usilujících o provokaci proti akademickému umění i provokujících bohémským způsobem života. Nejvýznamnější z nich jsou skupiny die Brücke (Most) a der Blaue Reiter (Modrý jezdec).

Die Brücke
Tato umělecká skupina byla založena 7. Července roku 1905 čtyřmi studenty architektury technické univerzity v Drážďanech. Jmenovitě Ernst Ludwig Kirchner, Fritz Bleyl, Erich Heckel a Krel Schmidt – Rottluff. Konkrétním cílem tohoto uměleckého uskupení bylo, najít nové možnosti a osvobodit se od Akademické malby. Tím se tato skupina umělců stala jedním z nejstarších uměleckých seskupení, které mělo rozhodující vliv na vývoj klasické Moderny.

Princip této skupiny umělců spočíval v navázání užšího kontaktu se stejně smýšlejícími umělci a své avantgardní úsilí dávat veřejnosti co nejvíce na vědomí prostřednictvím společných Výstav. V důsledku tohoto snažení se v roce 1906 spojili s dalšími dvěma umělci, jmenovitě s Maxem Pechsteinem a Emilem Noldem. V roce 1910 se k nim přidal také Otto Mueller. Ovšem také v cizině byli touto skupinou osloveni další umělci, aby se svými podpisy připojili k mezinárodním snahám prosazení Moderny v uměleckém světěVýzvu k podpisu tak konkrétně obdrželi, Cuno Amiet, Kees Van Dongen, Alex Gallén-Kallela a mnoho dalších.

V expresionistické tvorbě skupiny Die Brücke představují barvy a formy čistý umělecký projev. Usilovali o osvobození malby použitím čistých barev nezávislých na skutečnosti. Malované motivy, jako například krajina nebo akty v přírodě jsou nositeli výrazu. Podobně jako fauvisté pracovali se zářivými barvami a prostor zobrazovali bez perspektivy. V zájmu zdůraznění výrazu redukovali skutečné tvary na podstatu a ohraničovali je výraznými konturami, takže připomínaly primitivní dřevořez. Podstatným byl pro umělce tvořící ve skupině Die Brücke způsob, jakým téma zpracovávali.

Pokaždé, když někdo chce založit nějakou skupinu, třeba umělecky zaměřenou je vždy hne na začátku nucen řešit jedno velké dilema. Není to jen tak ledajaké dilema, vlastně by se dalo říci, že na dalším působení skupiny stojí jeho zdárné, nebo alespoň pro většinu členů přijatelné řešení tohoto dilematu, jakým je název celého seskupení. Existuje několik různých variant hypotéz pravděpodobného vzniku názvu, této drážďanské umělecké skupiny. Jedna si pohrává s myšlenkou na velké množství drážďanských mostů, které umělcům tvořícím v této skupině velmi často sloužily jako hlavní motiv jejich obrazů. Druhá varianta se opírá o tvrzení, že jde o jakýsi pomyslný leč nekonečný most mezi snahou o moderní malbu a přetrvávání, či v některých případech o lpění na dodržování starých konvencí v umělecké produkci. Ačkoliv není zcela možno jakoukoliv ze zmíněných variant zcela vyloučit, tak je potřeba inspiraci v názvu této skupiny hledat někde jinde.  Ve skutečnosti je tvůrcem myšlenky názvu Karl Schmidt- Rottluff a jemu nebyla inspirací nějaká umělecká múza, nýbrž alkoholické opojení. V časných dílech umělců se objevují náznaky ovlivnění neoimpresionismem a Secesí, velký ohlas měla také výstava Vincenta Van Gogha a Paula Gauguina v Drážďanech.

Roku 1906 přicházejí do skupiny Die Brücke přicházejí noví umělci. Emil Nolde, Max Pechstein a Švýcar Cuno Amiet i s ostatními členy prezentují svou tvorbu široké veřejnosti na prvních společných výstavách. Jelikož prezentace a financování aktivit tohoto uměleckého uskupení nebylo zrovna nenáročné, byli jeho členové velice brzy postaveni před úkol najít nové možnosti financování či případných sponzorů. Na způsobu vyřešení tohoto úkolu se podepsal také jejich inovativní, kreativní až podnikatelský duch. Situaci vyřešili tak, že ještě téhož roku (1906) začali být do skupiny přijímáni tak zvaní pasivní členové. Většinou se jednalo o členy rodiny, nebo případné obdivovatele (sběratele umění) jejich tvorby, kteří disponovali velkými finančními prostředky a tito pasivní členové obdrželi za roční peněžní příspěvek kartičku s originální grafikou od vybraného člena Die Brücke a zároveň byli pravidelně informováni o probíhající činnosti a případném vývoji této umělecké skupiny na uměleckém poli.

V roce 1909 se ve středu zájmu tematického pojetí malby nachází zobrazování katů zasazených do prostředí volné přírody. Umělci tak do svého tvůrčího procesu promítají své ideální představy harmonické jednoty mezi uměním a životem. Intenzivní spolupráce členů skupiny kulminuje v její osobitý Styl. Tento styl se projevuje v používání jasných, zářivých barevných kontrastů, silných kontur a charakteristickou známkou způsobu vzniku díla, je impulzivita.

V létě roku 1910 strávili společně Kirchner, Heckl a Pechstein u Moritzburského jezera. V následném uměleckém projevu docházelo ke ztotožňování umělců s uměním přírodních národů, žijících v Africe a na jižním pobřeží. V září téhož roku se konala významná výstava v galerii Arnold v Drážďanech, ke které umělci sestavili výstavní katalog s 20 originálními dřevořezy.

Na podzim roku 1911 proběhlo přesídlení skupiny Die Brücke z Drážďan do Berlína. Zde v hlavním městě a centru veškerého umělecké produkce umělci doufali v navázání nových kontaktů se zástupci kulturně-uměleckého života, obchodníky s uměním, výstavníky ale samozřejmě se také živily nadějí na možnost oslovit co největší spektrum veřejnosti (diváků). Panující vlivy mezinárodní Avantgardy (Kubismus, Futurismus) se nakonec odrazily do jejich tvorby a umělecký projev členů skupiny zaznamenal změnu stylu.  Protipól se snaží nalézt v přírodě a podnikají společné cesty na různá odlehlá, člověkem dosud nezkažená místa na východním pobřeží. Ludwig Kirchner a Max Pechstein v tomto roce zakládají MUIM – Institut (Moderne Unterricht in Malen).

V roce 1913 se Die Brücke v důsledku vnitřních sporů mezi jednotlivými členy skupiny rozpadá. 27. 5. 1913 jsou o rozpadu umělecké skupiny oficiálně informováni také všichni její pasivní členové.

Dne 15, září 1967 došlo k otevření muzea Die Brücke v Berlíně, v této době zároveň stoupalo uznání této umělecké skupiny a docenění umění expresionismu a široké veřejnosti.

Toto nasazení v boji za německý expresionismus v takovém měřítku by však nebylo možné bez velkorysých darů Karla Schmidta – Rottluffa  stejně tak jako angažovanosti města Berlín.

Pokud jste vytrvali v četbě tohoto příspěvku až do konce a postrádáte obrazovou přílohu a ptáte se, kdepak je? Odpovím Vám, že do příspěvku nejsou zařazeny žádné obrázky záměrně. A to z toho důvodu, že pokud Vás tento článek o expresionismu jako takovém alespoň trochu zaujal, tak by Vás mohl také inspirovat k tomu, aby jste navštívily také následující  webové stránky, které Vám zodpoví všechny otázky a odhalí i všechny důležité obrázky 🙂   😉

 

Použité zdroje : Milí čtenáři, pokud budete mít zájem dozvědět si mnohem více o tomto uměleckém směru, jeho představitelích, seznámit se s prostředím, kde tento směr vznikal, nebo si prostě jenom prohlédnout hezké obrázky, v tom případě více informací, stejně tak jako bohatou obrazovou přílohu najdete v následujícím odkazu :  http://www.bruecke-museum.de/englbleyl.htm

Literatura :  Černá, Marie: Dějiny výtvarného umění, Praha 2005

Verča Polnická