GABON 2014

paříž nedalekoKdyž pojedete poprvé do rovníkové Afriky, není jednoduché se rozhodnout, co všechno si vezmete s sebou. Třem doktorandským studentům z JU vážily krosny od 20 do 30 kilogramů a jídla rozhodně nevezli tolik, aby s ním vystačili po celou dobu. Proč taky? Paní Mámy na trhu, z definice usměvavé a prostorově objemné vždy ochotně připraví obloženou bagetu, která v parném a vlhkém prostředí vydrží i do druhého dne a člověk se nemusí bát ani průjmu ani zácpy. Po téměř dvouhodinovém rozhovoru s nimi je člověk nabitý energií, že by ji mohl rozdávat a těší, až taky někam vyrazí. Přečtěte si první díl rozhovoru s Lukášem a Ivčou o zemi s minimálním turismem, rozlehlými plážemi, slony, hrochy, gorilami, ropným bohatstvím a především krásnými lidmi. Řeč bude o Gabonu!

Ty bagety mě zajímají…

            Lukáš: Každá paní Máma má svůj originální recept, můžeš si dát fazolovou, hráškovou, párkovou, jsou relativně podobné našim až na majonézu, která se nekazí. Pečivo je jak francouzky vypadající dlouhá bageta, aby taky ne, když je to bývalá francouzská kolonie, kde mají Francouzi stále svůj významný vliv. Ale zpět k bagetám. Tyhle výborný bagety koupíš zásadně od Paní Mámy, ale když jdeš do menšího obchodu, většinou narazíš na chlápka a ti prodávají zásadně jen dva druhy, máslovou a nugetovou, ale chlapi nikdy nedělají ty výborný obložený.

Co ovoce, zelenina? Tropy, takže všeho spousta?

            Ivča: To mě překvapilo, na rozdíl od Papui-Nové Guinei, kde člověk může koupit na trhu či podél cest spoustu ovoce za levno, v Gabonu si místní sice pěstují před svojí chatičkou na zahrádce všechno možné, od kokosů po papáju, ale mají to především pro vlastní spotřebu. Ale ochutnali jsme banány, pomeranče, výbornej ananas a pak jak švestka velký fialový plody, za syrova absolutně nepojídatelný, ale když je člověk namočí přes noc, dají se snadno oloupat a namazat na pečivo, vznikne fajnová pomazánka.

Když pomineme bagety a fialový pomazánky, hlavní strava?

             Lukáš: Rýže, ryby, sem tam něco sušenýho z domoviny.

Ryby jste kupovali taky na trhu od Paní Mámy?

            Lukáš: Ryby jsme koupili na trhu jednou brzo po příjezdu a jsem rád, že hned ta první zkažená, co jsem celou snědl, mi neudělala střevní peklo. Jinak jsme chytali ryby jak na moři tak v lagunách podél moře, které se zvětšují s příchodem přílivu, to pak máš možnost chytit slušnou večeři. Bohužel nám naše rybářská výbava ne vždy stačila, ačkoli jsem tušil, co nás tady může v moři čekat. Nejednou se mi stalo, že jsem zaseknutou rybu ani nezahlédl, občas překousla ocelové lanko či narovnala háčky. Gabon je pro sportovní rybaření země zaslíbená, i když ne často navštěvovaná. Obecně jsou informace o Gabonu kusé, po všech stránkách.

A kde jste informace sháněli Vy?

Ivča: Kvůli návštěvě Gabonu jsem dva měsíce drtila základní francouzské fráze typu: „Dobrý den, mohli bychom si tady postavit stan?“, ale ani francouzské weby nejsou plné informací. Anglické weby sem tam nějakou užitečnou informaci poskytly, ale asi nejvíc nám pomohly dvě Češky, které Gabon navštívily, tak jsem je vyzpovídala, jak jen to šlo. Není jednoduché se do Gabonu dostat, je třeba rezervace v hotelu po celou dobu pobytu, vízum, nejlepší cesta je tam alespoň doletět s cestovkou, sice jsme zaplatili o něco navíc, ale měli jsme větší šanci dostat víza.

Co finance?

            Ivča: Zpáteční letenka nás stála 20 tisíc, náklady na samotný pobyt se odvíjí od situace, my dali v Gabonu nejvíc peněz za navštívení národního parku, kde jsme strávili 4 dny. Stálo to za to, viděli jsme…

O tom, co všechno trojice studentů v Gabonu viděla, proč skončil crocodile hunter na stromě a co znamená, když říká Matthew „fucking hippo“, se dozvíte v druhém díle povídání o Gabonu. Navíc se můžete těšit na další fotky a videa!

Svrap.cz děkuje Ivče Matějíčků, Lukaši Vejříkovi a Markovi Smejkalovi za možnost být u toho.

Autorem rozhovoru je Vojta Študent

17.1.2014

Jsme v Port Gentil u dalších lidí z couchsurfingu, tak jsm ena netu, ale teď už zase nebudeme. Kluci v řece lambarene chytili tetry, elektrické sumce, parmičky; teď u moře tahal Vejřa metrovou barakudu, ale vysmekla se a narovnala všechny tři háčky. Gabonci jsou hrozně přátelský, všichni se s námi kamarádí, zvou nás na pivo. Dělňasové, když nás viděli, přestali pracovat a šli si s námi dát pivo. Získali jsme plno kontaktů. Zítra brzo ráno jedeme malou lodí do Ombouve, kdy snad uvidíme plno zvěře. Vše v pohodě, zdraví drží, těšíme se, co bude dál

Ivča v mooořito je ocásek Vejřa se svým proutkem Bratři v triku kluci si sehnali brigádu pohoda po pivu hurá do pralesa paříž nedaleko

10.1.2014 – Hotel a cesta

Po dvou probdělých nocích jsme využili vřelé nabídky Marion z Couchsurfingu, která nás do zítra ubytuje ve svém bytě. Je to luxusnější než kdejaký hotel. Zítra se už ale opravdu vydáme někam ven, směr Lambarene. Dnes jsme ale taky byli uspěšní- obrovsky martináč0 A. suraca, agamy, achatiny a strasne zajímaví slimáci :-). No a samozřejmě Gabonci, Gabonky a Gabončata, vsichni strašně hodní a roztomilí.

hotel a cesta2 hotel a cesta3 hotel a cesta4 hotel a cesta1