Hledáte kata? Najdete ho v Jihočeském divadle

poprava kat mydlářV minulosti byli kati bezectnými osobami žijícími na pokraji lidské společnosti. V krčmě měli svůj vlastní stůl, ke kterému si nikdo jiný nesedal, a připít si s katem znamenalo nejméně zostuzení v očích ostatních. Doba pokročila, kat se stal celebritou, dokonce čepuje v jedné malé hospůdce pivo a o štamgasty nemá nouzi. Alespoň tak je tomu v nové inscenaci Jihočeského divadla nazvané Kati.

Autorem hry, které měla premiéru 10. 2. 2017, je britský dramatik Martin McDonagh. Hra je uváděna v překladu Ondřeje Pilného, na režisérské stoličce seděla Martina Schlegelová. Děj Katů je zasazen do britského městečka 60. let, kdy se ve společnosti rozvíjí diskuze o trestu smrti v souvislosti s možností, že by tímto způsobem mohl být popraven nevinný člověk.

Poprava je to první, co inscenace divákům nabídne – jsme svědky popravy mladého Hennessyho (Tomáš Havlínek), který trvá na své nevině a do poslední chvíle bojuji s katovými pohůnky o svůj život. Už jen tento výjev působí mrazivě. Odsouzenec je oběšen, pro kata a jeho pomocníky začíná běžná rutina – lékař zkontroluje mrtvého, je sepsán protokol, ve kterém se nesmí objevit ani zmínka o tom, že se Hennessy bránil. V kontrastu s o život bojujícím mladíkem působí ostatní postavy cize a neosobně.

Střih! Sedíme v hospodě, kde pivo čepuje kat Harry (Martin Hruška). Je to místní celebrita, která se vyjadřuje do novin o možném zrušení trestu smrti. V hospodě mu vypomáhají žena Alice (Jaroslava Červenková) a pubertální dcera Shirley (Kamila Janovičová). Pohodu naruší katovi a jeho štamgastům (policejnímu inspektorovi, místnímu ochlastovi, nahluchlému dědovi a opraváři budíku) nově příchozí – záhadný mladý muž z Londýna, Petr Mooney (Tomáš Havlínek). Jeho jinakost je zdůrazněna nejen oděvem (příliš úzké džíny, barevné ponožky, sako), ale hlavně jeho mluvou. Mooney svými řečmi totiž ve všech zaseje semínko pochybností, zda-li byl Hennessey skutečně vinný a zda-li se vrah stále netoulá někde na svobodě. Nebo je blíž než si osazenstvo hospůdky myslí? A náhle zmizí katova dcera Shirley…

Téma viny, neviny, spravedlnosti a justičního omylu je vděčné. A zejména v první půlce inscenace je s ním mistrně nakládáno. Zejména nejednoznačná postava Mooneyho, jehož pohnutky a důvod příchodu do hospůdky jsou neznámé, přispívá k budování atmosféry nejistoty. Pro Mooneyho je vše jen hrou, jak několikrát zmiňuje během představení, je záludný, jen těžko mu lze věřit. Pocit nejistoty a určitého znepokojení, které je během prvního dějství opatrně budováno, je v 2. dějství poněkud degradován a nedaří se ho udržet. Vše směřuje k hořkému konci, ve kterém se každý může stát katem. Nicméně samotný závěr hry už s nejistotou a otázkou viny a neviny nepracuje, postavy vzhledem ke svým činům, neprochází žádnou katarzí, jen si nadneseně plácnou do dlaní, jací jsou kabrňáci. Vážně lze smrt člověka vnímat až tak všedně?

Katovská smyčka

Katovská smyčka

Vedle neexistující katarze je také zarážející jazyková stránka představení. Nejsem si úplně jistá, zda by hospodský štamgast oznámil svým kolegům, že jde čůrat a vydal se směrem k záchodu. Jsem přesvědčena, že by použil nějaký jadrnější výraz. Stejně tak je zajímavé setkání a rozhovor kata Harryho s jeho rivalem, o mnoho známějším katem Pierrepointem (Jan Dvořák). Pierrepoint v hovoru zmíní Shirley, ale podle kontextu je patrné, že mluví o Harryho ženě Alici. Otázkou je, do jaké míry je příčinou užitý překlad, nebo úprava textu. Co lze v představení vyzdvihnout je výkon Tomáše Havlínka, ať v roli Hennessyho, nebo Mooneyho je uvěřitelný. Sami se přistihnete, že ji vnímáte velmi obezřetně. Co je zač? Co chce? Je vrah? V případě Hennessyho musíte obdivovat jeho poslední boj. Zajímavou figurou je také Syd (Tomáš Drápela), který se stává katalyzátorem děje a spouštěčem jeho finále. Zároveň v jeho postavě a v postavě Harryho se ukazuje pochybná a pokroucená morálka osoby, která je zvyklá setkávat se den co den se smrtí během výkonu katovských povinností. Morálně také selhává postava inspektora Frye (Pavel Oubram), která není schopna zastavit probíhající lynč a stává se svědkem zločinu. A z tohoto aktu nevyvozuje žádné další důsledky. V hospodských štamgastech lze vidět prvky absurdity – ve většině případů opakují repliky ostatních postav, pouze postava Arthura (Jiří Untermüller) výroky ostatních neguje. A právě z těchto mužů se stane snadno ovlivnitelný dav, který lynč Mooneyho vnímají jako hru.

Ostatně lehce hravý je i samotný název – i když primárně odkazuje na hlavní postavu, která vykonává povolání kata, druhotně navozuje otázku, zda každý z nás není někdy katem.

 

Kati, premiéra 10. února 2017 Jihočeském divadle v Českých Budějovicích

Režie: Martina Schlegelová

Dramaturgie: David Přibyl

Sepsáno podle 2. reprízy (21. 2. 2017)