Koncert Rudyho Linky přinesl závan svěžího jazzu na akademickou půdu

Ve středu 4. listopadu se v aule Jihočeské univerzity uskutečnil velmi příjemný podzimní koncert. Do Českých Budějovic totiž zavítal světoznámý jazzový kytarista Rudy Linka. Čech, který ale podstatnou část svého života strávil v Americe, kde studoval a později také vyučoval hru na kytaru. Společně s bubeníkem Normane Edwardsem a kontrabasistou Christem van Beestem vytvořili v sále univerzitní auly velmi pohodovou atmosféru a vnesli do pošmourného podzimu trochu té jazzové hravosti.

Rudy Linka je ve svých 55 letech skutečnou legendou jazzové kytary. Své hudební vzdělání postupně získával v Praze na konzervatoři, ve Stockholmu a poté v Bostonu a New Yorku. Jak již bylo řečeno, hru na kytaru později i vyučoval a několik let působil jako hudební konzultant pro věhlasné konzervatoře v Americe, Kanadě a Evropě. Mimo jiné již deset let pořádá v České republice jazzový festival s názvem Bohemia Jazz Fest, který se vždy koná na různých náměstích měst po celé republice mezi nimiž nechybí ani České Budějovice.

Přítomnost světového muzikanta přilákala pozornost velkého množství hudebních nadšenců a tak se sál auly kolem šesté hodiny zaplnil téměř do posledního místa. Celý koncert pak zahájil rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer krátkým představením vzácného hosta, který takto u nás na univerzitě vystoupil už vloni, a také v období podzimu. Prof. Grubhoffer neopomenul zmínit Linkův výrok: “Jazz a svoboda patří k sobě“ a symbolicky tak naznačil, že tento koncert a potažmo návštěva Rudyho Linky právě v tento podzimní čas má úzkou spojitost s událostmi podzimu roku 1989, a má být takovou malou oslavou svobody. Pak už se tři výteční muzikanti pustili do díla a byl to vskutku famózní zážitek. Zvuk Linkovy kytary byl skutečným pohlazením na duši a společně s ostatními dvěma hudebníky vytvářeli v aule velmi příjemnou atmosféru naplněnou skvělým hravým jazzem. Kromě toho, že je Rudy Linka vynikajícím muzikantem, je to taky nebývalé zábavná osoba. Alespoň na mě tedy působil velmi sympatickým dojmem. Během koncertu jednotlivé skladby prokládal nenuceně vtipnými postřehy a především velmi originálními volnými překlady písní. V hlavě mi uvízlo například: „Our farm in the hills“ = Naše jednotné zemědělské družstvo mezi kopci. Komicky působila i jeho čeština s americkým přízvukem, který se mu v řeči usídlil díky létům stráveným za oceánem.

Celý hudební večer byl především zbytečně krátký. Tklivější skladby střídaly hravé a živelnější kusy s výrazným swingovým nádechem, při kterých měl člověk chuť vstát ze židle a nezřízeně tančit, a Linkova hudba kouzlila samovolně lidem úsměvy na tváři. Omladině i dámám a pánům v nejlepších letech rozsvítil Rudy Linka svou hudbou jeden pošmourný podzimní večer. A to se počítá. Nadšené publikum si na závěr vyžádalo ještě jeden podařený hudební kousek, po kterém ještě krátce promluvil pan rektor, a především vyjádřil přání, abychom se příští rok zase na naší univerzitě se sympatickým jazzmanem setkali. Pak už jsme se o mnoho spokojenější a hudebně pohlazeni na duši rozprchli zpět do podzimní mlhy.

autor článku: Isa Okřinová
foto: facebook Jihočeské univerzity