Láska je láska…a taky dobrej obchod!

srdceJak jistě všichni víme, dnes je svátek sv. Valentýna a protože pokud nejsme zcela odolní vůči svému okolí (respektive slepí), těžko přehlídneme tu záplavu srdíček a kýčovin, které se na nás všude za výlohami smějí (případně se nám vysmívají).

Jenže…ono to není taky vše jen a pouze o komerci. Abych zjistila, jak na tento svátek pohlíží i jiní, rozhodla jsem si udělat takovou malou anketku.

Otázka zněla zcela jednoduše: jaký máte názor na tento svátek? Slavíte nebo ne?

Aby to bylo řádně gendrově vyrovnané, zeptala jsem se tentokrát jen slečen (chlapci prominou, ale ti většinou říkají, jak je to hroznej svátek a pak stejně vždycky nějakou tu maličkost připraví:)

Musím říct, že mě odpovědi dívek dosti překvapily. I od zadaných se často ozývaly věty typu: „Tento svátek se mě netýká, neslavím ho, ale nemám k němu zcela negativní postoj.“ či zcela strohé „Neřeším ho.“

Musím přiznat, že jsem čekala buď pění chvály na tento den a nebo naopak odpovědi plné narážek na pouhý svátek konzumu, který sem byl zatažen a není tedy „náš“. Byly mi však sděleny i možné varianty, jak tento den „nahradit“ něčím lepším a zajímavějším, třeba svátkem svatého Trifona, který je patronem vinařů (inu důvod k tomu se napít se vždy hodí). Samozřejmě v souvislosti s Valentýnem je často zmiňován i první máj…lásky čas, kterému některé z dotázaných dávají raději přednost.

Byla jsem rovněž upozorněna i na to, že s dnešním datem se pojí i Mezinárodní den darování knihy, což cituji ze stránky svetyliteratury.cz, znamená zhruba toto:  „Pátek 14. února bude nejen svátkem všech zamilovaných, ale také Mezinárodním dnem darování knihy (International book giving day). Cílem akce, která se koná po celém světě, je podpořit vztah dětí ke čtení.“ Místo nakupování zamilovaných přáníček, tak můžete darovat novou nebo i starší knihu nějakému dítěti nebo ji nechat v místě, kde se děti vyskytují (např. čekárna dětského lékaře, dětské domovy).

Avšak zpátky k srdíčkům a andílkům:

Nejvíce mě pobavila odpověď, kde dotázaná říká, že svátek slaví a vždy si s partnerem něco malého dávají. Ona tentokrát dostane mop…aneb není nad praktičnost dárků (i když osobně se mi to tedy líbí víc, než jen nějaká srdíčka na „výstavku“, na které stejně jen sedá prach).

Jiné dotázané často argumentují tím, že přece nepotřebují únor k tomu, aby někomu řekly, že ho mají rády a nebo ho potěšily nějakým dárkem. Ale ruku na srdce, kdy si jen tak z ničeho nic vzpomenete a opravdu jen tak koupíte (či vyrobíte) něco, z čeho má vaše drahá polovička radost? Není to spíš pak jen výmluva pro to, že se nám občas prostě nechce lámat hlavu s tím, co dotyčnému zase vymýšlet?! A pak je přece o tolik jednodušší prskat na to, jak je tento svátek hrozný, konzumní, zavlečený a celkově prostě neslavitelný.

Některé z dotázaných samozřejmě přiznaly, že tento slávek slaví a mají ho moc rády, je to totiž skvělá příležitost, kdy si užít něco mimořádného a vystoupit tak z koloběhu všedních dní. Protože co si budeme povídat, především stereotyp pak vztahy ubíjí.

V mnoha případech je tak scénář vcelku předvídatelný: slavnostní věčeře někde venku či uvařená doma, nejlépe samozřejmě při svíčkách a k tomu ještě sklenku sektu (nemluvě o krajkovém prádélku a dalším pokračování večera:)…přijde vám to ohrané? Ale přece proti gustu…:)

Já osobně se přikláním k názoru, že by se mělo slavit všechno, co jde, protože to vždy znamená příležitost k tomu se na chvíli zastavit a vybřednout z všedních dní, zaměstnat hlavu také něčím jiným, než prací nebo školou…a že je to jen diktát konvencí? Přece nikdo neříká, že i sv. Valentýna nebo třeba Silvestr, Vánoce (svátek si doplňte dle libosti) si nemůžeme pojmout zcela po svém! Takže svátku všech zamilovaných zdar!

A teď by mě zajímal Váš názor…takže sem s ním!

S láskou Vaše srdíčková Markéta Veselá 🙂

  • Evča Křenková

    Já jsem si dnes kupovala oblečení, a jen proto, že je Valentýn, měli 8% slevy (to oblečení nebylo ani růžové, ani se srdíčkama nebo čertíkama). Takže dnešní Valentýn mě bavil :-))