Lze chránit nosorožce dvourohé jejich zabíjením za peníze?

Proč ne. Pokud se najde lovec, ochotný zaplatit 350 tisíc dolarů za odstřel nosorožce, který by byl stejně nejspíš brzy zastřelen. Utržené peníze půjdou především na protipytlácké hlídky.

V poslední době jsme svědky pozoruhodného a poučného případu. Na první pohled je to strašlivá záležitost. Zlí a nevzdělaní černoši zabíjejí nosorožce a aby na tom vydělali co nejvíc, tak draží lovecké povolenky na jejich odstřel ve Spojených státech, které jsou prolezlé majiteli zbraní s vražednými choutkami. A nakonec se najde nějaké to monstrum, které bude ochotné zaplatit statisíce dolarů, odjede do panenské divočiny Afriky, kde vystopuje a v nemilosrdném boji nakonec zahubí toho nejkrásnějšího a nejhodnějšího nosorožce ze všech. Leckterý milovník zvířat jistě dojde k závěru, že si všichni zúčastnění zaslouží pomalou a bolestivou smrt, pochopitelně kromě hrdinného nosorožce, který naopak bude šťastně žít dál v lůně tropické přírody, obklopen skotačícími nosorožčaty.

Dallas_Safari_Club

Dallas Safari Club. Kredit: DSC.

Když velké sdružení lovců Dallas Safari Club se sídlem v Texasu ohlásilo, že hodlá vydražit jednu povolenku na odstřel nosorožce dvourohého (Diceros bicornis, anglicky Black rhinoceros) v Namibii, tak vypukla mela. Američtí boháči vraždí kriticky ohrožené nosorožce. Takzvaní ochránci zvířat byli tentokrát docela nevybíraví. Ředitel klubu Ben Carter obdržel řadu výhrůžek smrtí pro sebe, svou rodinu i pro své kolegy. Prý za každého zavražděného nosorožce jeden člen Dallas Safari Club, a podobně. Klub nebere hrozby úplně na lehkou váhu a spolupracuje v této věci s FBI. Jak už se dříve ukázalo, mezi bojovníky za zvířata se občas rekrutují plnokrevní magoři.

Všechno je samozřejmě jinak. Tedy až na to, že Dallas Safari Club doopravdy dražil licenci na odstřel nosorožce dvourohého. Vtip je ale v tom, že se tak stalo s plnou podporou Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Je to samozřejmě brutální paradox, protože tentýž spolek, IUCN, považuje nosorožce dvourohé za kriticky ohrožené a jeden jeho poddruh, nosorožec dvourohý severozápadní (Diceros bicornis longipipes), byl v roce 2011 uznán za vyhynulého. Tak proč IUCN souhlasí s jejich odstřelem? Jde o peníze, přesněji řečeno o peníze na dobrou věc.

lebka

Smrt za život v parku. Kredit: Jebulon, Wikimedia Commons.

Jak by řekl profesor Snape, tenhle svět není fér. Ochrana živého světa je šlechetná, ale bez peněz bohužel nefunguje. V Africe to platí dvojnásob. Nosorožci dvourozí jsou úžasní a je moc dobře, že tu jsou s námi. Bez debaty. Ale pokud chceme, aby tu s námi byli i nadále, musíme dělat kompromisy, někdy i opovážlivé kompromisy. Nad nosorožci se ve střední Evropě rozplýváme, ale za plotem bychom je mít rozhodně nechtěli. Bývají nesnášenliví, nevypočitatelní a doopravdy nebezpeční. Zároveň je loví po zuby ozbrojení a všehoschopní pytláci pro bláznivé Číňany, kteří platí zlatem, aby si mohli rohy nosorožců nastrouhat do polévky. Napsat, že ochrana nosorožců je nesmírně náročná, tak to ještě není dostatečně výstižné. Ospravedlňuje toto všechno střílení nosorožců pro peníze?

Samo o sobě ne. Je potřeba dodat, že Namibie praktikuje politiku licencí na odstřel vybraných chráněných zvířat a momentálně umožňuje legální odstřel pěti nosorožců dvourohých ročně. Dallas Safari Club dražil licenci k odstřelu jednoho z těchto pěti. Zároveň nejde o odstřel libovolného nosorožce, kterého šťastný lovec potká v Namibii. Dražená licence je na zastřelení konkrétního starého a neplodného samce, který podle všeho ohrožuje ostatní nosorožce. Mike Knight z Jihoafrických národních parků, šéf skupiny IUCN pro nosorožce, považuje odstranění tohoto samce za přínos pro kondici populace v Národním parku Etosha. Jak už to ale chodí, ne všichni odborníci souhlasí.

narodni_park_Etosha

Národní park Etosha. Kredit: Yathin S. Krishnappa, Wikimedia Commons.

V Africe dnes každopádně žije kolem pěti tisíc nosorožců dvourohých, z toho cca 1750 v Namibii. Od roku 1980 se tu jejich počet zečtyřnásobil, což je hodné obdivu. Ani Namibie ovšem není nafukovací a její zdroje na ochranu přírody nejsou bezedné. Anonymní lovec zaplatil v USA za dotyčnou licenci na odstřel nosorožce 350 tisíc dolarů, které přitečou na účty namibijských protipytláckých hlídek. Pro většinu z nás nejspíš není úplně jednoduché přijmout takový model ochrany přírody bez stínu pochybností. Kdo ale zná situaci v Africe, tak bude jistě souhlasit, že tento postup patří k těm vůbec nejlepším, které jsou momentálně k dispozici.

Standa Mihulka.

Více podobných článků naleznete na www.osel.cz

Literatura: NewScientist 14. 1. 2013, Wikipedia (Black rhinoceros).