Majálesová středa překousla největší českobudějovický festival na světě vejpůl

Když se člověk dobře baví, čas letí jako splašený. A tak se stalo, že z letošního Budějovického majálesu zbývají už jen dva dny. Kultura všeho druhu se valí do budějovických ulic už od časného pondělního odpoledne. Každý den je z čeho vybírat. A včera tomu nebylo jinak. Ponořila jsem se tedy do víru dění, abych vám mohla přiblížit, jak ve městě vypadala majálesová středa.

Na doporučení jednoho bezva studentského portálu (Svrap.cz, kdyby náhodou někdo nevěděl 🙂 ) jsem se nejprve vydala do Café klubu Slavie, kde vyprávěli o své svatební cestě Adam a Nikol Langerovi. Koho zajímají fotky z nějaké svatební cesty, říkáte si? Většinou málokoho. Ale svatební cesta do Peru? To je něco jiného. Každý cestováníchtivý divák pukal závistí. Dech beroucí výjevy z Colca Canyonu nebo z amazonského pralesa nemohli nechat nikoho chladným. A nejenže Adam s Nikol navštívili v Peru legendární místa jako Machu Picchu nebo jezero Titicaca, mohli tam také ochutnat přes 200 druhů brambor! No představte si to, 200 druhů! Mám takový dojem, že by školní jídelny a menzy měly z Peru nějaké ty brambory nechat dovézt 🙂

Indie-rock na Sokoláku

Vystoupení kapely Junost na Sokoláku

Vystoupení kapely Junost na Sokoláku

Jedinou opravdovou nevýhodou majálesu je neskutečná přesycenost programu. Je tak nabitý, že prostě není možné stihnout všechno. Přestože bych se ráda podívala i na nějaké to divadlo, jako hudební maniak jsem dala přednost koncertům na Sokoláku. Od sedmi hodin tam vystoupila kapela Duffs z Křemže, která v minulém roce vyhrála Temple hudební klání ve Velbloudu a následně si zahrála na festivalu Mighty Sounds. Kolem půl deváté, program nabral menší zpoždění, se potom Sokolák začal otřásat kytarovými riffy poctivého indie-rocku kapely Junost. Čtveřice kluků ze sousedního Německa rozhazovala mezi diváky hudební energii po hrstech.

Elektro nášup v Literce

Rozehřátá rockovým předkrmem a posilněná pivem jsem po skvělých Junost vzala útokem Literární kavárnu, kde mělo pokračovat moje hudební tažení v trochu jiném stylu. Zlákaná youtube upoutávkou jsem si jako další chod vybrala elektronickou show v podání Holyho. Trochu jsem čekala, že se změnou žánru se změní i prostředí i lidi, ale na takovou změnu, která mě čekala v útrobách kavárny, jsem připravená asi opravdu nebyla. Jako mávnutím kouzelného proutku jsem se ocitla na tajné party v podkrovním bytě neznámého hostitele. Místnost plná červených světel, svíček a kouře mě spolkla jako malinu. Temné beaty a lidi pohupující se do rytmu, všechno to působilo jako vystřižené z nějakého novodobého filmu o upírech.

Number House

Number House

Nepovedená tečka večera

Za mixážním pultem ale ještě dlouho po desáté hodině Holy, na kterého jsem přišla, nestál. Pak když konečně po hodinovém zpoždění Holy nastoupil, čekalo mě zatím největší majálesové zklamání. Přezvučený mikrofon dával vyniknout falešnému zpěvu a naprosto pohřbíval skvělé elektro melodie, na které jsem se tak těšila. Spolu s podivuhodnými tanečními kreacemi a extravagantním ošacením vystoupení Holyho působilo až komicky nebo spíš tragicky?

Je ale jasné, že kvůli jednomu nepovedenému koncertu na Budějovický Majáles nezanevřu. Dnes i zítra se na něj chystám zas. Tak pojďte taky. Majáles je jen jednou v roce!

Text a foto: Terka Vlasatá