Megazemě ze souhvězdí Draka

megazeme

 Kredit: David A. Aguilar (CfA).

Astronomy zaskočila planeta, která je kamenná jako Země a přitom váží tolik, jako 17 Zemí. Jen škoda, že tahle podivuhodná planeta má povrch roztopený na více než 200 stupňů Celsia.

Planetám, které jsou těžší než Země a zároveň lehčí než malí plynní obři Sluneční soustavy, jsme si zvykli optimisticky říkat superzemě. Uran váží tolik jako 15 Zemí, Neptun jako 17 Zemí. Superzemě přitom jitří mnohé fantazie. Mohou být zcela nehostinné anebo třeba oplývat životem. Jednou uvidíme. Do té doby budeme rozšiřovat planetární zoo, která je už teď pozoruhodně pestrá. Nedávno se mezi přírůstky objevila planeta, která je i na poměry mezi exoplanetami docela divná.

Dumusque

Xavier Dumusque. Kredit: X. Dumusque.

Jde o planetu Kepler-10c, která obíhá žlutého trpaslíka, hvězdu spektrálně podobnou Slunci, v souhvězdí Draka, vzdálenou 560 světelných let. Hvězda je prakticky stejně velká jako Slunce, o něco lehčí, o něco chladnější, chudá na těžší prvky a zároveň mnohem starší nežli Slunce. Podle všeho vznikla před 10,6 miliardami let. Objev planety Kepler-10c byl potvrzen už v květnu 2011, kdy pozorování kosmického dalekohledu Kepler ověřil Spitzerův vesmírný infradalekohled, taktéž ve službách NASA. Pokud víme, tak je součástí hvězdného systému Kepler-10 ještě planeta Kepler-10b, extrémní lávová superzemě, která oběhne svou hvězdu za 20 hodin.

Harps

Telescopio Nazionale Galileo se spektrografem HARPS-North. Kredit: University of St. Andrews.

Když dalekohled Kepler zachytil planetu Kepler-10c, bylo to metodou tranzitní fotometrie. Ta poskytla informaci o tom, jak je planeta velká, což bylo 2,35 průměry Země. S touhle velikostí by planeta spadala do kategorie mini Neptunů, plynných trpaslíků, kteří dosahují až do desetinásobku hmoty Země. Hmotnost planety ale zůstávala neznámá. Astronom Xavier Dumusque z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a jeho kolegové použili spektrograf HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher for the Northern hemisphere), nainstalovaný k 3,58 metrovém teleskopu Telescopio Nazionale Galileo, na ostrově La Palma a změřili s ním hmotnost planety Kepler-10c.

lavovy_svet

Lávový svět Kepler-10b. Kredit: Ron Miller.

Nestačili se divit. Planeta totiž váží prakticky stejně jako Neptun, čili jako 17 Zemí. Trefnější než superzemě by v tomto případě bylo megazemě. Průměr Neptunu je ale zhruba 3,8 Zemí, tedy výrazně víc. Z toho samozřejmě plyne, že planeta Kepler-10c má extravagantně vysokou hustotu a nemůže tedy být plynným trpaslíkem. Namísto toho se stala momentálně největší a nejhmotnější známou kamennou planetou. Podle Dumusqueho a spol., kteří nová data o planetě představili na nejnovějším setkání American Astronomical Society (AAS), je to Godzilla mezi Zeměmi. Je tak veliká, že stávající teorie o vzniku planet mají problém vysvětlit, jak taková planeta vůbec mohla vzniknout. Není to ale bohužel příliš útulný svět, protože na jeho povrchu panuje teplota cca 212 stupňů Celsia. Obíhá příliš blízko žlutého trpaslíka, kterého obkrouží jednou za 45 dnů.
Navzdory nehostinnému prostředí má planeta Kepler-10c zajímavý vztah k pátrání po historii vesmíru a života v něm. Je totiž podle všeho prastará, tak jako její hvězda. Je pro nás důkazem, že necelé 3 miliardy let po Velkém třesku mohly vznikat velké kamenné planety, i když v té době muselo být ve vesmíru jen málo těžších chemických prvků. Jak se zdá, při hledání Zemi podobných planet s příznivými podmínkami k životu našeho typu bychom neměli vynechávat ani velmi staré hvězdy. Jak je vidět, i ony mohou hostit pořádné kamenné planety.

 Standa Mihulka, kmenový autor Osel.cz

Literatura: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics News 2. 6. 2014, Wikipedia (Kepler-10c, Super-Earth, Mini-Neptune).