Můj pes je feťák a já nejspíš také

haf_hafAsi si říkáte, co je to za podivný titulek, ale mluví ze mě čerstvá zkušenost. Tento článek není určen jen pejskařům, ale mohl by přimět zamyslet se i uživatele omamných látek…

To bylo tak: v úterý večer jsem se vydala na pravidelnou procházku se svým psem do nedalekého parku…

Vše probíhalo v klidu, Berry běhala na volno, občas se ztratila v křoví. Prostě klasika. Jenže po příchodu domů se začala chovat víc než podivně. Byla malátná, zmatená, nereagovala a klepala se po celém těle. Nechala jsem tedy večeři večeří a vydala se na nejbližší veterinu. Děkovala jsem bohu, že mají otevřeno až do 11. hodin večer. Mno, jenže pan doktor mě moc nepotěšil, nejenom že na mé dost naléhavé vyprávění, co je se psem, reagoval tím, jestli už jsem tam někdy byla a zda mám založenou kartu v jejich evidenci. Musela jsem nadiktovat potřebné údaje a až pak se ráčil zvednout od stolu a na psa se podíval. Mno…ale nic moc nezjistil. Prostě a jednoduše řečeno, vůbec nevěděl, co jí je. Alespoň jsme pejskovi vypumpovali žaludek. Nakonec jsme byli odesláni jinam – do psí nemocnice. Nezbývalo než si vzít taxíka a vyrazila jsem.

V psí nemocnici naprosto rozdílný přístup, hned dva doktoři, jeden asistent a všichni prohlíželi mou Berry a dumali. Nakonec jsme dostali povel, aby se vyčůrala do připravené misky. A Berry to kupodivu bez větších problémů splnila.

hafMoč byla potřeba na provedení testu na drogy. A světe div se, vyšel pozitivně – na amfetaminy. Spadl mi kámen ze srdce, že to není žádný neurologický či jiný závažný problém a byly jsme odeslány domu s balíčkem černého uhlí. Prý se z toho má vyspat. Kdyby toho ale snědla víc, nechala by si ji tam přes noc na pozorování a na infuze.

Ještě než jsem odcházela, zaplatila jsem sumu převyšující tisíc korun a odebrala se znovu volat taxíka. Druhý den byla ještě trochu mimo, ale po čase si začala zase normálně hrát…Jen doufám, že to nenechalo nějaké následky.

Musím přiznat, že mě doposud nikdy nenapadlo, že pes může v parku zblajznout něco podobného. Stále se mluví o otrávených kusech salámů či jiných podlostech, ale o možnosti této otravy nic. Prý se to ale stává a často pes sežere třeba i nedopalek jointa. Kde ale přišla k amfetaminu, který tuším, bývá například v pervitinu, to mi rozum nebere. Pochybuju, že by si tím někdo vysypával cestičku.

Mno a až druhý den mi došla další věc – jak mohli asi koukat na mě. Možná si říkali, že mi pes doma sežral dávku. A vzhledem k tomu, že jsem na veterinu dorazila v zablácených kalhotách, staré bundě, neučesaná a s očima navrch hlavy, ani bych se jim nedivila…

A proto apeluji na všechny pravidelné či nepravidelné smažky: „Chlapi, nelejte to pivo z oken!“ respektive „Nerozhazujte tu ten matroš!“

Veselá, veseličká, veseličkatá Markéta

pozn. redakce: upozorňujeme, že autorku k pravidelnému požívání návykových látek nevedla činnost ve SVRAPu , nýbrž aktivita v rámci jiného univerzitního periodika, konkrétně plátku studentů Filozofické fakulty M.O.S.T (činnost ve SVRAPu naopak povznáší na vyšší úroveň bytí a pomáhá osvobozovat od pout hmotného těla 🙂 ).

  • Markéta

    pozn. autorky – s poznámkou redakce vůbec nesouhlasím :)))

  • Karolína Trappová

    To není poznámka redakce, ale poznámka Kuby Vondrušky :)! A taky nesouhlasím 😛 !