My Fair Lady? Ne, My Fair Trade!

Potěší oko milovníků čokolády

Slovní spojení fair trade slyšíme v poslední době skloňovat stále častěji – a to i v prostředí kampusu Jihočeské univerzity. V minulém týdnu jsme měli dvě možnosti nahlédnout pod pokličku fair trade a zjistit, co vlastně tato celosvětová iniciativa znamená a nabízí – nejen pro nás spotřebitele, ale především pro ty, kteří stojí na začátku výrobního řetězce, tedy pro pěstitele. První příležitostí bylo povídání Zaostřeno na Fair trade, které se uskutečnilo v pondělí 6.května 2013, a další byla Férová snídaně v sobotu 11.května 2013.

Fair trade na půdě JU – Mnozí z vás jistě postřehli, že Ekonomická fakulta JU se nedávno stala první fakultou v ČR, která získala status Fairtradové fakulty. Zařadila se tak ke dvěma základním a dvěma středním školám, které se pyšní titulem Fairtradová škola. A co víc, možná se do budoucna dočkáme titulu Fairtradová univerzita pro celou JU. Této myšlence je nakloněn profesor Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity, který tuto možnost zmínil při slavnostním předávání. Krom již zmíněných škol mohou o fairtradový titul usilovat i města a obce či církevní instituce. V současné době máme čtyři držitele (a dalších osm žadatelů) titulu Fairtradové město (Český Krumlov, Litoměřice, Volyně a Vsetín) a šest Fairtradových sborů.

Krom týmu v rámci Ekonomické fakulty, která stojí za ziskem statutu Fairtradové fakulty a která uspořádala sobotní Férovou snídani (ta se koná celosvětově vždy druhou sobotu v květnu u příležitosti Světového dne pro fair trade), se zde fair tradu věnuje občanské sdružení Sphera o.s., které vám SVRAP představil před 14 dny. A právě oni si minulé pondělí připravili povídání Zaostřeno na Fair trade na půdě Přírodovědecké fakulty JU.

ochutnavka

Ochutnávka faitradových výrobků

Zaostřeno na Fair trade – Konkurovat hokeji a Majálesu je těžké, nicméně ti, kteří zavítali minulé pondělí na povídání o spravedlivém obchodu, jistě neprohloupili. Šárka, Jirka a Míša nám postupně představili základní rysy a principy fair trade spolu s příklady z několika zemí a s nejčastějšími výtkami na adresu iniciativy spravedlivého obchodu. Ve zkratce řečeno – fair trade se snaží především o zajištění spravedlivé odměny za práci těm, kteří stojí na začátku celého procesu výroby. Je zaměřen na menší pěstitele ze zemí tzv. globálního Jihu (rozvojové země Jižní Ameriky, Afriky a Asie), kterým garantuje takovou výkupní cenu, aby pokryla energii, čas a náklady vložené do pěstování dané plodiny. Fair trade klade důraz především na dodržování lidských a pracovních práv, snaží se bojovat proti dětské práci, která je v rozvojových zemích nepopiratelným faktem. Krom systému pevných výkupních cen a vyplácení sociální prémie, která je následně na základě společného rozhodnutí investována do projektů místního rozvoje (například může zajistit školní docházku dětí), je pěstitelům zajištěna i osvěta v oblasti pěstování plodin. Pěstitelé, kteří se sdružují do družstev, získají užitečné informace o nárocích jednotlivých plodin, o tom, jak si uspořádat družstvo a zefektivnit produkci tak, aby byla zároveň šetrná k životnímu prostředí. Srovnáme-li podíl z konečné ceny hotového výrobku, který jde producentovi plodiny, u fair trade systému se pohybujeme na hodnotě kolem 30%, zatímco u tradičního způsobu výroby se k pěstiteli dostane pouhé procento. Zbytek se rozdělí mezi majitele plantáže, cla, výrobce, distributora atd. Do systému fair trade je dnes zapojeno přes 1,2 milionu producentů z téměř 70 zemí. Počet organizací neustále stoupá, stejně tak jako poptávka.

Jednou z častých výtek ekonomů na adresu fair trade je zasahování do volného obchodu a vytváření tzv.falešné poptávky. Lidé si prý ochotně připlatí větší cenu za výrobek, který nemusí být nutně kvalitnější. To je sice pravda, nicméně na druhou stranu je nutné pamatovat na to, že u fairtradové produkce je daleko větší kontrola a péče o plodinu a surovinu než v prostředí klasické výroby. Kritizován je rovněž fakt, že na prvním místě stojí sociální blaho lidí a že fair trade se snaží zabraňovat dětské práci. Dle některých je to prý luxus, který si rozvojové země nemohou dovolit. Díky fair trade si však mohou lidé z rozvojových zemí (pokud se na tom celé družstvo shodne) dovolit poslat děti do školy, což v konečném důsledku (viděno optimistickýma očima) může posunout zemi dál.

O tom, že ani fair trade není černobílý a může s sebou přinést problémy, nám nakonec řekla Míša na příkladu Bolívie. Poptávka po plodině Quinoa se „zázračnými“ vlastnostmi stoupla natolik, že došlo ke změně hospodaření. Drobná políčka na náhorních plošinách vystřídala intenzivně obhospodařovaná pole, a zůstává otázkou, jak to bude dál pokračovat.

snidane Datum: - Autor: Pája Staňková