Na šrot? Na šrot!

Pan Schroth by jiste nesouhlasilDnes je pátek, všichni už se těší na víkend, tak si dáme jen takový oddychový příspěvek, který nevyžaduje přílišné soustředění. Čekáte-li, soudě podle názvu, nějakou zábavnou historku ze středeční noci, tak vás bohužel zklamu. Domů jsem sice dorazila v půl druhé ráno (tedy ve čtvrtek), ale rozhodně ne kvůli tomu, že bych byla na šrot. Pravda je mnohem méně poetická a zajímavá a tak ji nemá ani smysl zmiňovat. Co je ale zajímavé – alespoň pro člověka, který si hraje se slovy a rád přichází na různé etymologické souvislosti a původy různých rčení – je samotné spojení slov „být na šrot“.

Nikdy jsem jeho původ extra nezkoumala a prostě jsem měla za to, že toto spojení vzniklo jako srovnání s hromadou šrotu. Člověk se tak opije, zřídí, že už je ten den (tedy spíš ten další) k ničemu – stejně jako hromada nepotřebného šrotu. Zmuchlat a zahodit. Výklad to není špatný a vlastně i docela funguje, ale možná to není úplně tak. Jaká se tedy nabízí alternativa?

Pan byl dost mozna na srot (stylova lavicka u Priessnitzovych lazni)Je asi málo lidí, kteří by kdy neslyšeli o Vinzenzi Priessnitzovi (1799 – 1851). Vodoléčebné lázně, které založil v Jeseníku, fungují dodnes a takový Priessnitzův obklad je jednou z prvních  věcí, ke kterým se člověk uchýlí, když ho začne škrábat v krku. Do nedávna jsem však netušila, že ve stejném období (konkrétně v letech 1798 – 1856) žil na Jesenicku rovněž jistý Johann Schroth, zakladatel Lázní Dolní Lipová. Schroth se proslavil nejprve jako dobrý léčitel domácích zvířat. Při léčbě využíval toho, co sám vypozoroval – totiž, že nemocní koně odmítají potravu a také že koně, kteří jsou krmeni senem, podávají větší výkon než ti, kteří dostávají hodně pít. To později aplikoval i na své pacienty. Základem jeho léčby byla dieta doplněná pitným režimem. Nutno však podotknout, že pacienti nepopíjeli vodu (jak tomu naopak bylo u Priessnitze), ale víno. Schrothovi se díky tomu přezdívalo „žemlový“ nebo „vinný“ doktor. Sám prý „šel svým pacientům příkladem“, neboť údajně jedl poměrně poskrovnu, zato sklenkou vína nikdy nepohrdl. Chvění rukou pak jeho příznivci přisuzovali jakési magické, léčebné síle, odpůrci zase jako důkaz jeho nadměrné lásky k alkoholu. No a už jsme doma 🙂

Lecebna metoda dle Johanna SchrothaJe skoro až s podivem, že se na jednom místě současně objevili dva léčitelé, kteří si záhy získali velký věhlas mezi lidmi. Spojovalo je mnohé – původ, chodili na stejnou základní školu, Schrothovou milou byla (než byl odvolán na vojnu) Priessnitzova sestra či samotný fakt, že oba postavili (jak „legenda praví“) své léčebné metody na tom, co pozorovali na zraněných zvířatech. Přesto (nebo možná právě proto?) byli především velkými konkurenty a napětí prý panovalo i mezi jejich pacienty. Zkuste si představit následující situaci. V restauračním zařízení sedí u stolu skupina pacientů, kteří podstupují léčebnou kúru u Priessnitze. Tato kúra sestává z pobytu na čerstvém vzduchu, fyzické práce, pravidelné a vydatné konzumace pestrého jídelníčku jídel a popíjení velkého množství čerstvé vody. Opodál sedí „schrothovci“. V okamžiku, kdy jim na stůl přinesou suché žemle, přiletí pár posměšných poznámek od vedlejšího stolu. Karta se následně obrátí – Schrothovi pacienti ostentativně popíjejí víno, zatímco ti Priessnitzovi vodu, vodu a nic než vodu. No, jak to asi může skončit? 🙂

Tak či tak, hezkej víkend a pijte s mírou, ať nejste… (no vždyť víte co) 🙂

Děkuji kurzu Krajina euroregionů za rozšíření poznatků, Fialíkovi a Chustikovi, kterým jsem za jejich zády vybrakovala fotky a také Vilmě, které zde obnažuji soukromí.
Adeptů na ilustrativní fotky do tohoto příspěvku by se našlo jistě mraky (třeba z takového Pivního běhu), ale nebudu svině převlečená za kamarádku. Pokud by měl někdo touhu zde nějakou svojí fotku uveřejnit, ať se ozve nebo mlčí navždy 🙂

Informace jsem čerpala především z vyprávění našeho průvodce během exkurze do lázní Jeseník, pro letopočet a upřesnění některých informací jsem sáhla k všemocnému internetu.

  • Vojtěch Študent

    pan Šrot. Doufám, že příští příspěvek bude: pan Koczovina z Polska:)