Názor č. 5: Krym

hvezda 2Znáte to, čas kvapí dopředu a i s ním se vyvíjí i jazyk. Některé výrazy stárnou, jiné, jako třeba “fičák”, se zase objevují. Čeština má pro ty, které pomalu opouštějí náš slovník, krásný výraz archaismus (on asi nebude tak úplně původem český, bohemisté prominou 🙂 ). Některé archaismy, jako třeba pacht, se sice díky novému občanskému zákoníku znovu vrací do běžného života, avšak na netknutých rovech jiných pomalu zelená bujný pažit. Stejný postoj bychom mohli zaujmout i k celým větám a rčením. Z dnešní mladé generace již například (díkybohu) málokdo ví, co znamená „ Se Sovětským svazem na věčné časy“. Nahradil ho výraz stejného významu, avšak modernější, tj. „Co peklo schvátí, to už nenavrátí“. Časy se mění, Rusko zůstává Ruskem. Tím samým Ruskem, před kterým varoval už T.G.M.

Již nesčetněkrát (za všechny zmiňme např. Hillary Clinton a Karla Schwarzenbergra) bylo v poslední době poukazováno na to, že Vladimír Putin se svojí rétorikou až nebezpečně blíží argumentům Adolfa Hitlera. Rozpínavost Německé říše byla ve svých počátcích také zdůvodňována nutností ochránit německé občany v cizích státech, stejně tak, jako současný Kreml argumentuje nutností chránit své občany na Ukrajině. Trochu směšné v situaci, kdy proruská domobrana na Krymu zcela otevřeně šacuje na ulicích kolemjdoucí a fyzicky napadá každého, kdo si dovolí veřejně nesouhlasit s možností připojení tohoto poloostrova k matičce Rusi. Nezávislí novináři jsou inzultováni přímo v hotelech, ve kterých bydlí, jsou jim zabavovány natočené materiály a pozorovatelé zvenčí nejsou pro jistotu na poloostrov vůbec vpouštěni. Regulérní ukrajinská armáda je obklíčena ve svých kasárnách mnoha tisíci profesionálně vyzbrojenými vojáky cizího státu a propaganda v rámci státem kontrolovaných médií v Rusku nabírá takových obrátek a šíří takové lži, že si to my sami ani nedokážeme představit. Situace opravdu tak trošku připomíná rok 1938, ačkoliv je zcela narovinu nutné přiznat, že tehdejší politická situace se s tou dnešní srovnává jen obtížně.

Víte, jak to bylo dál? Tehdejší Mnichovská dohoda vydala Německu české pohraničí – Sudety. Západní mocnosti tehdy ujistili československé představitele, že Sudety bylo nezbytné v rámci zachování míru v Evropě vydat, nicméně tím to končí a v případě nutnosti přijdou Československu na pomoc. Okamžitě po získání Sudet vydal Hitler podřízeným rozkazy připravit plány na totální zničení zbytku Československa, tzv. druhé republiky. Když ji – nás – 15. března 1939 obsazovala německá vojska, tehdejší západ se omezil na opravdu ostré diplomatické nóty. Koneckonců, co by pro mír v Evropě neudělali. Nějaké Československo jim mohlo být ukradeno, hlavně že se to netýkalo jich. Když v září 1939 zaútočila vojska Říše (a z druhé strany stalinistický Sovětský svaz) na Polsko, aby si ho svorně rozdělili mezi sebe, tehdejší Západ sice vyhlásil Německu válku, ale tím to skončilo. Absolutně neschopen jakékoliv jiné reakce přihlížel obsazení dalšího státu a to i přesto, že většina německých vojsk byla zaneprázdněna na východních hranicích. Pravděpodobně v domnění, že se situace opět uklidní. Kam to vedlo, ví při elementární znalosti dějepisu každý z nás.

Dnes se píše rok 2014 a agrese nevychází z Německa, nýbrž se probudil spící východní medveděv a začal si brousit drápky na své bývalé území. Co je ovšem z mého pohledu mnohem více nebezpečné, je dosavadní postoj západu, Českou republiku nevyjímaje. Ten předchozí odstavec jsem nepsal jen tak, z dlouhé chvíle… říká se, že z minulosti bychom se měli poučit, abychom neopakovali stejné chyby. Dnes, tj. v pondělí 16. 3. by měly být vyhlášeny sankce USA a Evropské unie proti Rusku. Uvidíme, jestli se bude jednat o skutečné sankce nebo jen další bezzubé bububu, aby se neřeklo – aneb něco ve smyslu OSN.

Ačkoliv pana prezidenta Zemana nechovám příliš v lásce, je třeba s ním souhlasit, že současný postoj Západu je poněkud pokrytecký ve vztahu k časově nepříliš vzdálenému uznání Kosova. I zde šlo o jednostranný akt proti vůli Srbska, i zde se děla zvěrstva ze strany kosovských muslimů na srbském obyvatelstvu. Stejně tak je nutné uznat, že ukrajinská revoluce měla ze strany revolucionářů značné vady na kráse. Ačkoliv většina demonstrujících zastávala pokojný přístup, světová média oblétly obrázky demonstrantů bijících nečinně stojící policisty řetězy a železnými tyčemi a házející Molotovovy koktejly a kameny. Extrémisté jsou všude, nesuďme celou Ukrajinu podle nich. Ono takové vyvraždění carské rodiny, na kterém jsou postaveny základy současného Ruska, také není bůhví co…

Pokud i v této době převládne podobně idiotský názor, který např. prosazoval bývalý premiér Nečas, tj. že je zbytečné Rusko, jakožto našeho významného obchodního partnera, dráždit upozorňováním na lidská práva, pokud budeme brát přehnaně regulérní zásady, že nemůžeme zasahovat do obchodních soutěží a pustíme za tohoto stavu Rusy k dostavbě Temelína, pokud necháme Rusku Krym dnes, Ukrajinu zítra a kdo ví, Pobaltské státy třeba příští rok, to vše za provolávání debilních hesel typu „sankce na Rusko by poškodily i nás“, pokud nezaujmeme tvrdý postoj, teď, když opravdu o něco jde (a nehoníme si “freedom body” jen u států bez vlivu a se zastaralou armádou – Libye, Irák), pokud vyměníme morální hodnoty za ekonomické ukazatele, nová auta a plazmové televize, pak pravděpodobně nemáme dlouhé budoucnosti…

 rozladěný Kuba Vondruška

Co si myslíte o současném dění na Ukrajině Vy? Zatím ještě žijeme v zemi, kde si můžete dovolit nám svůj názor napsat… 🙂

A trošku odlehčení závěrem

Přijede Putin k Obamovi do Bílého domu a americký prezident se chlubí, že z telefonu v jeho pracovně se dá dovolat absolutně kamkoliv. Putin se diví a ptá se, zda i do pekla. Obama podá Putinovi sluchátko, vytočí 666, načež se ve sluchátku ozve: „Tady satan, jak Vám mohu pomoci?“. Putin je ohromen a platí Obamovi vyžádaných 10 dolarů za spojení.

Když následující rok Obama Putinovi návštěvu oplatí, chlubí se vládce Kremlu týmž telefonem s tím, že to co v Americe stálo 10 dolarů, tady stojí pouhé dva rubly. Obama se usměje a povídá: „No jo, jenže u nás je to do zahraničí a tady je to místní hovor“