Novinky v péči o zeleň v areálu Biologického centra

O tom, že kampus Jihočeské univerzity čekají změny, jste měli možnost dozvědět se nejen z oficiálních zdrojů JU, ale i z několika příspěvků na našem a především vašem studentském portálu. O tom, že ani Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AVČR) nezahálí, se dozvíte v dnešním příspěvku, jehož autorem je jeden z realizátorů návrhů – Miloslav Jirků. 

BC AV ČR se skládá ze dvou areálů – na Branišovské a Na Sádkách. Od 80.let, kdy byly otevřeny, zůstaly areály v téměř nezměněném stavu. Co zde nebylo dříve nebo se nezasadilo, to zde prostě chybělo. Areál Na Sádkách stojí v dlouho zastavěné a osazené zóně a není na tom z esteticko-biologického hlediska vůbec špatně. Je zde řada vzrostlých stromů, zejména krásných dubů, skupiny dřevin se střídají s otevřenými trávníky. Areál na Branišovské neměl takové štěstí. Vznikl na „zelené louce“ a původní výsadby dřevin byly v průběhu stavby odstraněny. Jediným pozitivním prvkem areálu tak byly z hlediska estetiky a biologické hodnoty jeho trávníky.

sadkaProč jsme se do toho pustili? Když jsem před čtyřmi a půl roky v Budějovicích nastoupil, byly trávníky v obou areálech krásně kvetoucími loukami. V posledních asi třech letech však došlo k zintenzivnění péče a trávníky se sečou velmi často, někdy jen ve dvou až třítýdenních intervalech. Z roku na rok se tak zelené plochy změnily na denaturovaný anglický trávník, v němž nestíhalo vykvést nic kromě sedmikrásek a pampelišek, nemluvě o dopadu živočichy. Dobře míněné kroky ke zvelebení zelených ploch byly poněkud nekoncepční a šly někdy i proti sobě. Například jeden rok se vysazovaly stromy a keře, napřesrok se na stejném místě vybudovalo parkoviště a výsadby byly z větší části zlikvidovány. Výsadby stromů nebyly zrovna nejšťastnější ani tam, kde se později nestavělo. Někdy byly zcela živelné, třeba když si někdo ze zaměstnanců vysadil skupinu stromků jako zdroj potravy pro své chovy housenek. Jindy byly sázeny ovocné stromy, např. třešně, použity ovšem byly kultivary s keřovitým habitem, z nichž prostě velký strom nevyroste. Obecně navíc nebyly zohledněny místní specifické půdní podmínky. V areálu na Branišovské je typické střídání kontrastujících vlhkostních poměrů. Po zimě či deštích jsou trávníky po celé týdny silně podmáčené, v suchých obdobích je naopak půda zcela vyschlá a rozpraskaná. Tomu je samozřejmě potřeba přizpůsobit výběr dřevin i způsob jejich výsadby. Vysazované stromy by měly snášet přeschnutí, ale zároveň je potřeba je zasadit na mírné vyvýšeniny, aby byla pata kmene asi 15-20 cm nad okolním terénem. To zajistí provzdušnění horní části kořenového systému při podmáčení. Naši předci si toho byli dobře vědomi, proto i několik zbývajících ovocných stromů (dříve zde byl sad) mezi BC a kolejí K4 právě na takových vyvýšeninách roste. Uvedené skutečnosti a postupy se dosud nezohledňovaly, což vedlo k častým úhynům mladých stromů a tedy zbytečným útratám. Právě to mne a kolegu Milana Jirků (jde jen o shodu příjmení) vedlo k tomu, abychom se v péči o zeleň začali aktivně angažovat a připravili jednoduchý koncept na zlepšení situace. Podobně jsme se angažovali i při přípravě návrhu parku mezi kolejemi, rektorátem a knihovnou. V rámci areálu BC jsou výsledkem dvě již zaváděná opatření.

mozaikovita-secNovinka č.1 – mozaikovitá seč trávníků. První novinkou je mozaikovitá seč trávníků v obou areálech. Na základě zkušeností z minulých let jsme vytipovali několik ploch, které se od letošního roku sekají jen dvakrát ročně – první seč proběhla teď v červenci. U ostatních ploch pak byl snížen počet sečí na čtyři za rok. Pro sečení dvakrát ročně byly přednostně vybrány plochy, kde v posledních dvou třech letech rostly výraznější dvouděložné byliny (např. kopretiny, zvonky, jestřábníky, kohoutky, hvozdíky atd.). Ty neměly vzhledem k velmi krátkým intervalům sečení v posledních asi třech letech příležitost vykvést, vysemenit, natož potěšit. K tomu by měly mít v budoucnu příležitost každoročně. Krom nepopíratelné estetické hodnoty představují dvouděložné byliny také nenahraditelný zdroj potravy řady bezobratlých, zejména motýlů a brouků, jako živné rostliny larválních stadií a zdroj nektaru pro imaga. Pro ostatní bezobratlé pak dvakrát do roka sečené plochy představují úkryt, loviště, či bezpečná refugia pro nepohyblivá stadia (vajíčka, kukly). Netřeba asi dodávat, že pestré trávníky jsou důležité také pro malé zemní obratlovce a ptáky. Že se mozaikovitá seč v areálu BC nezavedla již dříve, je vlastně trošku paradox. Řada vědců zde studuje např. vliv managementu na diverzitu lučních společenstev a někteří vedou dlouhodobou kampaň za zavedení (např.) mozaikovité seče do běžné praxe. Přesto areál jejich vlastní domovské instituce zůstával ve stínu pod svícnem poněkud stranou.

Tento rok je svým způsobem experimentální, protože intenzivním sečením se spektrum kvetoucích rostlin výrazně snižuje a předem tedy nebylo vůbec jasné, zda se udrželo i něco jiného, než k seči odolnější trávy. Již nyní po první seči můžeme s uspokojením říci, že na většině trávníků se udržely, byť jen ostrůvkovitě, všechny výše jmenované „druhy“. Doufejme, že se díky opakovanému vysemenění bude v následujících letech jejich zastoupení postupně zvyšovat.

Při ponechávání dvakrát ročně sečených ploch jsme se snažili zohlednit frekventované pěší stezky a kvůli obslužnosti zůstávají posekány také některé úseky podél zdí budov. Vysekány jsou také pruhy podél chodníků a cest, aby po deštích převislá vegetace nezkrápěla kolemjdoucí nebo neclonila výhled z auta. Plošky budou podruhé posekány během poslední seče v období září/říjen. Změněného režimu si rychle všimly některé zaměstnankyně, které si trhaly kytice poprvé po letech kvetoucích kopretin. To je dobře, kvetoucí trávníky jsou zde i pro tento účel.

Navrh-jezirek_BC_Feb2013-1024x700Novinka č.2 – jezírka v areálu na Branišovské.Druhou novinkou je budování jezírek v areálu na Branišovské, které proběhne v srpnu. Půjde o tři foliová jezírka, která budou představovat vodní a mokřadní biotopy jižních Čech. Počítá se s nimi mj. jako s rozmnožovacími stanovišti obojživelníků. V areálu se vyskytují nejméně tři druhy (dnes již vzácná ropucha zelená, dále rosnička zelená a čolek obecný), v jejichž případě jde o zbytkové populace bez možnosti množení. Z nedaleké Stromovky pak lze očekávat příchod vodních zelených skokanů. Sazenice vodních a mokřadních rostlin místní provenience (kolem 35 druhů) pochází  z Botanického ústavu AVČR v Třeboni, s výběrem nám pomohli odborníci, kteří mají tamější Sbírku vodních a mokřadních rostlin na starosti. U všech druhů je znám přesný původ a nezavádíme zde žádnou exotiku (největším exotem je řezan pilolistý, jehož původnost v jižních Čechách není jistá). Se zaváděním živočichů budeme velice zdrženliví, spoléháme na spontánní osídlení. Jedinou výjimkou je po konzultaci s prof. Kubečkou z Hydrobiologického ústavu BC AVČR vysazení dvou ohrožených domácích druhů ryb typických pro tůně s makrofyty. Ty by mely účinně zamezit množení komárů. Jde o piskoře pruhovaného a karase obecného. U některých lidí vyvolává zmiňování karase obecného jako ustupujícího druhu překvapení – ano, technicky o ohrožený druh jde – kvůli vysazování sumce velkého a zejména konkurenci zavlečeného karase stříbřitého totiž potichu zmizel z většiny svých původních lokalit. Výhodou těchto dvou konkrétních druhů ryb navíc je, že jejich predační tlak na larvy obojživelníků je zanedbatelný. Se zavedením ryb počítáme až po biologickém „zaběhnutí“ jezírek někdy v roce 2014. V okolí jezírek budou střídmě dosazeny dekorativní keře, příp. menší stromy – např. u největšího jezírka č.1 u pavilonu elektronové mikroskopie je přirozená mokřina, podél níž zasadíme hlavaté vrby. Celková kompozice bude dotvořena rozumně zvolenými „bezúdržbovými“ trvalkami a většími balvany.

Jezírka budou plnit také funkci „společenskou“. Tu považujeme za stejně důležitou, jako výše nastíněnou funkci ekologickou. Budou proto zpřístupněna chodníčky, či zapuštěnými nášlapovými kameny, mezi nimiž poroste tráva. Nášlapy jsou esteticky nejelegantnějším řešením a nepředstavují žádné omezení z hlediska údržby – lze pres ně přejíždět auty a sekačkami. Krom toho budou v prostoru „u housliček“ zbudovány nové dveře, které zpřístupní jezírko č.3, potažmo celý dosud nepřístupný prostor. U každého jezírka navíc vznikne mírně vyvýšená platforma z téhož materiálu jako nášlapy. Zde budou umístěny lavičky, stolek a odpadkový koš. Každá platforma bude tvořit krátký úsek břehu přilehlého jezírka, které na ni bude primo navazovat. U jezírka č.1 při pavilonu elektronové mikroskopie vznikne u posezení i ohniště. Vzniknou tak zóny, které nabídnou důstojné místo k obědu, relaxu, konzultacím, příp. labmeetingům atd. Veškerá infrastruktura je vymyšlena tak, aby jezírka byla přístupná tak říkajic i na vysokých podpatcích. Platformy budou vybaveny též úchyty pro slunečníky.

Cenné zkušenosti. Akce tohoto typu jsou cenné nejen ve chvíli, kdy jsou uvedeny do praxe, ale také ve chvíli, kdy si z nich odneseme praktické zkušenosti. V případě dvakrát sečených ploch trávníků již jednu podnětnou zkušenost máme. Jedna ploška byla umístěna pod okny pavilonu elektronové mikroskopie. V období kvetení trav docházelo k usazování pylu na citlivé technice uvnitř pracoviště. Tomu lze těžko zabránit a na přilehlých trávnících proto bude normální režim sečí čtyřikrát ročně, aby k problému nedošlo i v dalších letech. I tyto zdánlivě triviální zkušenosti umožňují nastavit péči o zelené prostory tak, aby neomezovala činnost kterékoliv složky instituce, což by bylo samozřejmě nežádoucí.

Každá pomoc vítána. Některé rostliny budeme z praktických důvodů sázet do nádob. Jelikož jsou květináče pro vodní rostliny drahé, hodláme je v maximální možné míře nahradit levnější alternativou. Rádi bychom Vás proto požádali o poskytnutí starých prádelních košů, různých košíků a jiných plastových nádob s alespoň částečně perforovanými stěnami. Pokud jakékoliv nádoby tohoto typu dlí ve Vašich sklepech, komorách a jiných úložištích a nemáte pro ně využití, neváhejte a ozvěte se. V případě potřeby je u Vás rádi vyzvedneme. Rovněž uvítáme dobrovolníky z řad studentů. O víkendu 10-11.8. začínáme s budováním jezírek, které zabere asi dva týdny. Kdykoliv v tomto období uvítáme všechny zájemce o manuální pomoc, ať už při jemnějších úpravách výkopů, které přijdou po práci bagru, vysypávání mělčin štěrkem a pískem, nebo při sázení rostlin. Každý pár rukou navíc je velká pomoc, které si moc ceníme. Pomoc oceníme naturáliemi, lehkým občerstvením a pivem, aby šla práce lépe od ruky.

Děkujeme vedení BC AVČR a všem zúčastněným za veškerou podporu projektu a doufáme, že nově vzniklá zařízení a postupy vnesou neotřelý estetický prvek do každodenní činnosti všech našich kolegů a studentů.

Autorem článku je Miloslav Jirků ([email protected])

A my děkujeme autorovi za jeho příspěvek a BC za fotografie

  • Miloslav Jirků

    Ještě se může hodit mail pro případné pomocníky
    [email protected]