Od kompostu k Ohryzku aneb „Budoucnost patří aluminiu a bioodpadu“

Pamatnik_JaryCimrmana

Památník Járy Cimrmana hlásá: ” Na památku českého génia Járy Cimrmana, jenž ohryzek zde odhodil a základy kompostování tak položil.”

Tak pravil Jára Cimrman při svých toulkách jižními Čechami, zahodil ohryzek a položil základy kompostování. 17. 11. 2014 na témže místě stanulo shromáždění lidu a František Vácha, děkan Přírodovědecké fakulty, slavnostně odhalil repliku ohryzku Járy Cimrmana ukrytou pod dvěma zimními čepicemi. Replika je součástí památníku věnovaného českému velikánovi a nachází se v areálu PřF za budovou B – v místech, kde rovněž stojí nový fakultní kompost a vzniká fakultní zahrada. Cesta k Ohryzku začíná v dobách, kdy mnozí ještě na PřF (potažmo jiných fakultách JU) nestudovali.

Prvni_fakultni_kompost

První fakultní kompost sloužil až do června 2011.

První fakultní kompost (2006–2011): Píše se začátek roku 2006 a studenti Biologické fakulty (k transformaci na PřF došlo až v létě 2007), kteří se sdružují ve spolku Na Hnízdě, si pohrávají s myšlenkou založit fakultní kompost. Zužitkoval by se na něm nejen bioodpad z různých pokusů (zbytky z odběrů půdy, květináčové pokusy…), ale i ten z kolejí a domácností studentů a zaměstnanců fakulty. Netrvalo dlouho a kompost, postavený svépomocí ze starých trámů, byl koncem téhož roku uveden do provozu. O rok později se dokonce umístil na druhém místě v soutěži Miss Kompost. Sloužil věrně až do svého konce v červnu 2011, kdy padl za oběť stavbě nové fakultní budovy C.

Prvni_prekopavani_noveho_kompostu

První překopávání nového fakultního kompostu

Druhý fakultní kompost (2013–?): Protože přicházelo mnoho impulzů a dotazů, zda vznikne nový kompost, rozhodlo se současné osazenstvo Na Hnízdě pro jeho realizaci. V hlavě jsme měli myšlenku postavit ho v duchu díla Michaela Reynoldse, tzv. „architekta odpadu“ – tedy z materiálů, které se většinou již považují za odpad. Rozhodli jsme se pro kombinaci plastu, betonu a recyklovaného plastu. Ten by měl mimo jiné odolat zubu času déle než jiný vhodný materiál (např. dřevo). Dokončení stavby kompostu bylo původně (velmi odvážně) plánováno na rok 2012, věci však často nevycházely úplně dle našich prvotních představ (nebo raději nevycházely vůbec), a tak jsme kompost zprovoznili až o rok později. Myslím, že chlapi na přilehlém staveništi vznikajícího Céčka měli díky našemu pachtění o zábavu postaráno :-).
Současný kompost je tříkomorový a informace o jeho fungování se dozvíte v dalším příspěvku. Jeho vhodné umístění jsme konzultovali s panem inženýrem Lumírem Luštickým, vedoucím Investičního oddělení JU, abychom náhodou nepostavili kompost v místech, kudy vedou například vodovodní trubky. Prostor za budovou B, těsně u bývalého plotu pozemku (ten se nacházel přibližně v místech dnešního valu mezi prostorem Béčka a fakultní zahradou), se ukázal být nejvhodnějším řešením.

Slavnostni_odhalovani

Slavnostní odhalování Ohryzku Járy Cimrmana děkanem PřF JU Františkem Váchou

Ohryzek_JaryCimrmana

No, není k nakousnutí? 🙂

Fakultní kompost a Ohryzek jako odkaz Járy Cimrmana: A to už se pomalu, ale jistě dostáváme k Cimrmanovi a jeho ohryzku. Zrodila se totiž myšlenka spojit toto místo s osobou Járy Cimrmana. Kde jinde, než „v Českých Budějovicích, kde by chtěl žít každý“, by mělo stát dílo dokládající působení tohoto českého génia? A protože kdo nic nezkusí, nic nezíská, kontaktovali jsme Zdeňka Svěráka a Davida Smoljaka … a svolení jsme dostali! Původní představa se točila kolem informační cedulky, která by dokládala příběh zbytku jablka, které zde Jára Cimrman demonstrativně zahodil a položil tak základy kompostování. A proč zrovna jablko? Krom toho, že jablko je naše běžné ovoce, je to navíc též takový, řekněme, univerzální historický motiv či atribut – stálo totiž na počátku mnoha významných událostí – biblické vyhnání člověka z Ráje (i když tam je to s tím jablkem na hraně), slavný Paridův soud a „jablko sváru“, které odstartovalo sérii událostí, které vyústily v Trojskou válku, či jablko padající ze stromu, které přivedlo Isaaca Newtona k formulaci zákona gravitace. Proč si na chvilku nepředstavit, že za tím vším mohl stát imaginární Jára Cimrman?  🙂
Nový rozměr ve formě repliky ohryzku dostala naše myšlenka díky Zdenovi Gardianovi, který se osobně zná s českobudějovickým sochařem Michalem Trpákem. Slovo dalo slovo a Ohryzek byl na světě (takhle jednoduché to opravdu nebylo, celé zařizování stálo mnoho nervů, provolaných minut, posunutých termínů, až to dospělo do takové fáze, že se Ohryzek musel nechat odlít v Německu). Všechno, včetně zhotovení pamětní desky a instalace repliky ohryzku na kámen se nakonec stihlo a nic nebránilo tomu, aby se v pondělí 17. listopadu 2014 před tradičním výstupem PřF JU na Kleť konalo slavnostní odhalení Ohryzku Járy Cimrmana. Ten je umístěn na kameni, který darovala firma KAVEX BOHEMIA s.r.o. Jiný zdroj totiž uvádí, že Jára nedojedené jablko neodhodil, pouze si ho odložil, aby mohl barvitě vysvětlit výhody kompostování. A právě této verze jsme se nakonec rozhodli držet při konečné realizaci pomníku, neboť jsme usoudili, že nějakého zahozeného ohryzku v trávě si těžko někdo všimne.

Slavnostni_shromazdeni_lidu

Slavnostní shromáždění lidu u příležitosti odhalení Ohryzku Járy Cimrmana před tradičním fakultním výstupem na Kleť

Další stopa Járy Cimrmana – jihočeský endemitní ostružiník: Během průzkumu okolí byla kromě okusku nalezena i značně poškozená herbářová položka, jíž zde mistr patrně zapomněl. Nad její analýzou se sešli nejLepší botanici jižních Čech, Petr a Martin Lepší, a za pomoci Boba Trávníčka se jim podařilo zjistit, že náleží ostružiníku. Další výzkum zahrnující důkladnou analýzu tvaru trnů i povrchu a tvaru prýtu odhalil, že se jedná o nový, dosud nepopsaný druh. Co více, tento druh se ukázal být endemitem jižních Čech. Celý výzkumný tým pak jednomyslně navrhl, aby tento nový druh české květeny nesl mistrovo jméno. Přestože se tento chvályhodný záměr zatím nepodařilo prosadit, můžete se s druhem setkat na stránkách Červeného seznamu květeny jižní části Čech. Je mistrovi ke cti, že již od svých botanických začátků se věnoval takto taxonomicky obtížné skupině, jíž se i v současnosti většina botaniků obává. Nebyl to jeho jediný botanický počin. Za zmínku jistě stojí neprávem opomíjená publikace o bezmála pěti stech stranách, jež se podrobně zabývá fylogenezí monotypické čeledi Butomaceae (zahrnujícím monotypický rod Butomus, šmel, který mimo jiné krášlí jezírko na fakultní zahradě blízko kompostu a památníku).

A na závěr se sluší poděkovat těm, kteří větším či menším dílem přispěli ke zdárnému postavení kompostu a realizaci pomníku Járy Cimrmana. Děkujeme:
– prof. Františku Váchovi, děkanovi PřF, za umožnění stavby kompostu a finanční podporu vytvoření Ohryzku
– panu Ing. Vladimíru Koštovalovi zastupujícímu firmu RUMPOLD s.r.o., který nám přispěl částkou 10 000,- na stavbu kompostu
všem, kteří se podíleli na stavbě kompostu – Kotimu, Paříkovi, Vejtkovi, Péťovi Blažkovi, Jurajovi, Martinu Haisovi, Hrdlovi, Michalu Šorfovi, Šárce Otáhalové; a samozřejmě i současným členům Na Hnízdě: Babce, Fialíkovi, Soupružce, Jítě Farské, Elišce Janské a Zdendovi
Zdenovi, který zajistil vše potřebné pro zhotovení a instalaci pamětního kamene, odlitku Ohryzku a pamětní desky
Michalu Trpákovi za návrh a zhotovení Ohryzku
– firmě KAVEX BOHEMIA s.r.o. za věnování kamene, na kterém je umístěn Ohryzek
Davidu Smoljakovi a Zdeňku Svěrákovi za svolení propojit jméno Járy Cimrmana s naším kompostem a fakultou a paní Janě Pazderníkové, ředitelce Žižkovského divadla Járy Cimrmana, za zprostředkování komunikace s oběma pány
– v neposlední řadě chceme vyjádřit velké díky panu Bouškovi a Pouzarovi z technického úseku, kteří nám velkým dílem pomohli a s trpělivostí nám půjčovali vše potřebné

A dodáváme: „Long live Faculty of Science, rock&roll, kompost and Ohryzek“!


Varování – příběh propojuje realitu s prvky autorské fikce. Tou rozumějte rozličné kudrlinky příběhu obestírající postavu Mistra, vše ostatní je pravda. Chcete-li vědět více či se podílet na fungování kompostu, neváhejte a kontaktujte studentský spolek Na Hnízdě ([email protected]).

Za fotky děkuji Evě Kalmíkové z Oddělení propagace a CŽV PřF a platnému členovi Na Hnízdě Fialíkovi. Kotimu děkuji za sepsání botanické části příběhu.

Pája Staňková

 

 

  • Sarka Vlachova

    Velká gratulace!!! Konečně zase nějaké místo na tom světě k nakousnutí, Mňam