Rozhovor s Martinou Pohorskou, předsedkyní Kočky České Budějovice

Když jsem pořádala v dubnu Kočkoden na podporu opuštěných kočiček ze sdružení Kočky České Budějovice, tak jsem měla příležitost se seznámit osobně s předsedkyní sdružení Martinou Pohorskou, kterou jsem se nakonec rozhodla blíže vyzpovídat 🙂

  • Kolik máte doma zvířat a jaká?

Bohužel bydlím ve velice malém bytě, takže mám pouze dva psy a jednoho kocoura. To zatím stačí 🙂

  • Kdy a jak Vás napadlo skloubit lásku ke zvířatům a aktivně jim pomáhat?

Již od útlého věku jsem byla maminkou podporována v lásce ke psům. Vše začalo adopcí psa z útulku, následně jsem se jako náctiletá začala věnovat pomoci útulkovým psům a od té doby to se mnou šlo z kopce 😀

  • Jak jste se vůbec dostala ke kočkám? Vyrůstala jste s nimi od malička?

Kočky jsme nikdo v rodině neměli. Věnovala jsem se hlavně psům v českobudějovickém útulku, kde vedle ve stodole vždy bydlelo několik koček. Snažila jsem se je ochočovat a formou neoficiálních stránek pro českobudějovický útulek je také nabízet. Díky stránkám jsem se spojila s Veronikou Tláškovou a společně jsme daly dohromady tuto organizaci.

  • Co se Vám na kočkách líbí?

Na kočkách se mi líbí to, že dokáží mít člověka neustále na háku 😀

  • Jaké bývají nejčastější problémy, se kterými se potýkáte?

Nejčastější problémy jsou podle mě ve stále stejných omylech lidí a to, že kočka by měla mít koťata alespoň jednou za život a že kastrace je týrání, ale topení koťat ne… Co na to říci, že?

  • Aktuálně se nacházíme v tzv. kotěcí sezóně (jaro,léto), co pro vás tohle období obnáší?

Je to velice těžké období, kdy nás neustále oslovují majitelé březích nebo již kojících koček a také majitelé koťat, která neumístili. Bohužel je spousta takových, kteří nám vyhrožují a celkově je to poměrně dost náročné období, jelikož právě nejvíc úmrtí máme u koťátek, kterým již nestihne pomoci léčba… 🙁

  • Vidíte nějaký posun ohledně problematiky kastrací mezi lidmi?

Letos jsme byli velice mile překvapeni, co se týká kastrací. Většina veterinárních ošetřoven v Českých Budějovicích denně kastruje kočky, což je obrovský posun. Sice díky tomu naši svěřenci čekají na kastraci například o týden déle, ale vůbec nás to netrápí, když jde o tak skvělý důvod! 🙂 Bohužel i přes to je stále obrovské množství lidí, kteří zastávají názor, že příroda si to zařídí a z pravidla tím myslí, že koťata utopí…

  • Jaké další kritické období roku pro opuštěné kočky a pro vás?

Určitě se jedná o zimní období, kdy hrozí pozdě narozeným koťátkům a poraněným zvířatům umrznutí.

  • Kolik má organizace aktuálně depozit? Jak fungují?

Depozita fungují tak, že máte zvířátko přímo u sebe v bytě nebo domku a žije s Vámi. Není to jako když přijdete do útulku, kde je spousta klecí. Výhoda adopce zvířátka z domácího depozita je v tom, že Vám depozitáři řeknou, na co všechno je zvíře zvyklé a hlavně je naučené na běžný domácí provoz. Počet depozit se neustále mění, ale k dnešnímu datu jich máme 18.

  • Záludná otázka – Kolik koček se podle vás vejde do běžného panelákového bytu?

Klidně řeknu, že padesát, jelikož tolik by se jich tam jistě vešlo :-D, ale osobně si myslím, že ideální počet jsou dvě a více koček. Záleží na velikosti bytu, ale určitě nemám na mysli počty v desítkách. Spousta lidí má pouze jednu kočku a neuvědomují si, že kočka se v bytě velice často nudí. Nestačí jí, že má škrabadlo, jednu myšku a míček. Vždy zájemcům doporučujeme adopci dvou koťátek, jelikož především samotná koťátka velice často teskní. Ve dvou se kočky více vyřádí a ví, že mají parťáka svého druhu.

  • Co pro depozita zajišťujete?

Depozitům poskytujeme maximální podporu a veškeré rady. Jsme s nimi neustále v kontaktu. Dále pochopitelně dodáváme chovatelské potřeby, krmení, stelivo a hradíme veterinární péči svěřenců.

  • Už se vám stalo, že se depozitní teta nebo strýček do kočiček zamiloval?

Velice často se nám stává, že nová depozita si ponechají první přijatou kočičku a tím skončí 🙂 Samozřejmě si ale i stálí depozitáři občas nějakou kočičku nechají. Většinou se však jedná o srdcovky v podobě starých nebo handicapovaných jedinců, o které není mezi lidmi takový zájem, takže u nás čekají na nové domovy poměrně dlouho.

  • Máte potíže se sžíváním více koček na jednom místě?

Až na pár výjimek s tímto nemáme problémy 🙂

  • Co musí zájemce o kočičku splňovat?

Zájemce musí být starší 18-ti let a nesmí se jednat o zprostředkovanou adopci. Dále je ale také velice nutné, aby byli zájemci zodpovědní a trpěli „láskou ke zvířatům“ 😉

  • Daří se v dnešní době vůbec umisťovat kočky z ulice do nových domovů?

Naštěstí ano. Spousta lidí chce stále pomáhat opuštěným a týraným zvířatům. Je ale smutné, že obrovské množství lidí chce jedině a pouze to své vysněné zvířátko a z pravidla si tak vybírají kočky a psy z množíren, kde rodiče mláďat žijí v otřesných podmínkách. Sama jsem se několikrát setkala se psy a s kočkami z množíren a jejich stav je vždy k pláči. Lidé by měli myslet na to, že koupí takového zvířete podpoří týrání 🙁

  • Vrací se vám někdy zpět z adopce?

Výjimečně se nám kočky vrací zpět z adopce, ale z pravidla se jedná o problém typu, že si lidé dostatečně nepromysleli, co pořízení zvířete obnáší. Další častý důvod je alergie…

  • Jak je možné organizaci podpořit?

Je spousta možností, jak naší organizaci můžete podpořit. Ať už finančně na účet 5121421306/4000, tak materiálně darováním různých použitých chovatelských potřeb. Neustále ale hledáme také nová depozita a dobrovolníky zapálené do výroby originálních věciček, které můžeme nabízet na akcích, kde se prezentujeme.

  • Co považujete za svůj největší úspěch?

Určitě to, že jsem za dobu naší existence umístili již více jak 1200 koček a daří se nám šířit povědomí o nutnosti kastrací.

  • Existuje nějaká konkrétní kočička, na kterou často vzpomínáte? Jaký je její příběh?

Nejedná se pouze o jednu kočku, ale asi je z pravidla depozitář hodně „poznamenaný“ úplně prvním svěřencem. U mě to byl podvyživený a velice zbídačený kocourek, který byl můj první zástupce z kočičí říše vůbec. Věnovala jsem mu maximum času, brala si ho do postele (pochopitelně pouze jako nutnost léčby :-D) a dávala mu vše, co bylo třeba. Po částečném uzdravení se na něj usmálo štěstí v podobě kolegyně z práce. Bohužel dva týdny na to jsem musela pro kocourka jet kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu a následně ho nechat utratit. Kocourek jménem Bulisák mi strašně moc dal a zůstane mi v mysli do konce života. Jsem ráda, že jsem mu alespoň konec života mohla zpříjemnit a nezemřel sám na ulici, odkud ke mně přišel…

  • Setkali jste se někdy s množírnou koček?

Přímo se samotnou množírnou ne, ale se zvířaty odsud. Věřte, že to není pěkný pohled. Není výjimka, že zvířata z takových podmínek nepřežijí… 🙁

  • Jak vypadá váš všední den?

Jelikož jsem se vrátila po několika dnech domů a k internetu, tak se opravdu nezastavím. Ráno vyrazím do práce a jakmile se vrátím, začnu řešit příjmy koček a kastrace plachých koček v lokalitách, kde je to třeba. V tuto dobu volá spousta lidí a tak ani nevím, kde mi hlava stojí. Pochopitelně se mezi tím věnuji také svým třem chlupáčům, rozhodně je nezanedbávám 🙂

  • Angažujete se i někde jinde? (např. jiná sdružení, týrání zvířat…)

Ano, jsem také členka organizace Cibela z. s., ale bohužel se již moc nezvládám zapojovat z časových důvodů. Snažím se celkově podporovat a propagovat ochranu zvířat. Není to pouze o záchraně koček a psů, ale také o odmítání cirkusů se zvířaty, používání netestované kosmetiky a domácích prostředků, třídění odpadu a… to bychom tady byli hodně dlouho 😀

Děkuji za zajímavý rozhovor. Více informací o sdružení a aktuální nabídku kočiček najdete na www.kockycb.cz a na facebooku.

Foto: Archiv Kočky ČB