Smutné bilancování Budějovického majálesu

Petr-Salaba

Budějovický majáles 2013 (Foto: Petr Salaba)

Letošní ročník Budějovického majálesu pojali organizátoři tak trochu megalomanským způsobem. Že chtěli ohromit je vcelku pochopitelné. Vždyť majáles letos slavil desáté narozeniny. Otázkou ovšem je, jestli se to jejich letošní pojetí majálesu nevymstí. Kvůli špatnému počasí dorazil mnohem menší počet lidí, než se kterým se počítalo, a festival přišel o znatelnou sumu peněz. Nicméně hodně lidí taky přišlo. Jestli to stačilo na pokrytí nákladů a my budeme moct klidně spát s vědomím, že konání příštího ročníku není v ohrožení, ukáže až závěrečné bilancování.

Během týdne, kdy se ve městě rozpoutala kulturní událost roku, Budějovický majáles, počasí jakž takž drželo a lidé mohli nerušeně navštěvovat i akce probíhající pod širým nebem. To v pátek a v sobotu to bylo horší. Počasí se zlomyslně vytasilo s deštivou variantou právě v ty nejdůležitější okamžiky a závěr Budějovického majálesu se odehrával v dešti a bahně. Organizátorům nezbývalo než burcovat všechny příznivce majálesu, aby přišli a přivedli s sebou co nejvíc lidí. Spolu s kamarády jsme výzvy nenechali jen tak a v sobotu hned po příchodu na Sloňák vyrazili ke stánku budějovického majálesu a festival podpořili koupí trička.

Přiznám se, že letos jsem Budějovickému majálesu nevěnovala tolik času, kolik bych chtěla a obávám se, že jsem přišla o spoustu zajímavého, nevšedního a jistojistě nezapomenutelného. I tak mám několik zážitků, o které se můžu podělit. V pondělí jsem si udělala čas na koncert Jamese Harriese a slavnostní zahájení majálesu. A udělala jsem dobře. James Harries ukázal, že je prvotřídní hudebník. Nejprve zazpíval a zahrál ‚plug-in‘ a pak nechal aparaturu aparaturou a pro hlouček lidí shromážděných kolem Samsonovy kašny vystoupil jako pravý busker bez mikrofonu a bez elektriky. Po Jamesovi vystupila skupina Tohuvabohu a svoji fireshow připravila magickou atmosféru pro oficiální zahájení festivalu. Extrémně působivá holografická projekce na vodní stěnu pak odstartovala desátý ročník Budějovického majálesu.

Od pondělního zahájení až do čtvrtka majáles bohužel probíhal bez mé účasti. O to víc jsem se ale ve čtvrtek do majálesového dění ponořila. Začala jsem výletem do Jižní Ameriky. Cestovatelské vyprávění Šimona Hellera se poslouchalo opravdu krásně. A myslím, že nejen já, ale i mnozí další v Horké vaně začali mít po jeho přednášce nutkání vyrazit někam za hranice. Dalším bodem mého programu měl být elektroswing skupiny Mydy Rabycad, ale kvůli zpožděnému programu v Café Clubu Slavie se na něj nedostalo. Místo čekání na Mydy Rabycad jsem se vydala na Sokolák, kde se chystala hudební poezie v podání kapely Listolet. Dobrá volba. To ještě můžu soudit. Zbytek večera mám totiž tak nějak v mlze…

Lenka-Dusilová

Lenka Dusilová (Foto: Petr Salaba)

Páteční deštivý den se pro mě nesl v duchu jediného koncertu, a to koncertu Floexe. Jeho vystoupení naplnilo očekávání skoro do puntíku přesně. Vesmírná hudba podbarvená originální projekcí vybízela k zamyšlení a melancholické zádumčivosti. Prostě nic pro skotačivce. Hudebním vrcholem majálesu pro mě potom byl jednoznačně koncert Lenky Dusilové. Po celou dobu jejího vystoupení jsem nevyšla z údivu. I když kapela trochu bojovala s ozvučením, profesionální přístup Lenky i ostatních nám naservíroval skutečně lahodný hudební dlabanec. Stejně jako začátek jsem si řádně užila i závěr majálesu. DJ set Ventolina, Toma Holiče i Restage byl stylovým párty zakončením.

Tak snad zase za rok!

Terka Vlasatá