Soutěž Jihočeská ratolest popáté – kdo si odnesl ocenění?

Logo_Jihoceska_ratolestStejně jako loni patřilo první listopadové pondělí slavnostnímu zakončení soutěže Jihočeská ratolest a vyhodnocení nejlepších projektů ve všech čtyřech kategoriích. Současně byl zahájen cyklus akcí s environmentální tématikou pro širokou veřejnost „Jihočeské dny s Krascem 2015“, který potrvá do 20. 11. 2015.

Komise měla opět za úkol posoudit projekty s přínosem pro ochranu životního prostředí a to již tradičně v kategoriích obce, školy, neziskové subjekty a studentské závěrečné práce. O soutěž byl opět zájem, počet přihlášených projektů se zastavil na čísle 29 a nastavil tak nový rekord soutěže.

Terénní část - vypouštění ryb zpět do řekyZačneme od konce, tedy od kategorie D – Bakalářské a diplomové práce – která je z pohledu většinového čtenáře SVRAPu, tedy studenta Jihočeské univerzity, jistě nejzajímavější. Pomyslné zlato a stříbro putuje tento rok na půdu Přírodovědecké fakulty. Na první místo dosáhla Dagmar Hucková svou bakalářskou prací zabývající se genetickou strukturou populace lipana podhorního (Thymallus thymallus) v českých řekách, které jsou rybářsky obhospodařované. Výsledky studie molekulárních markerů u 369 jedinců lipana z 21 populací v rámci tří povodí České republiky poukazují na to, že obhospodařování vede k poklesu genetické variability a tím i poklesu stavu populací lososovitých ryb.
Šumavské smrčinyDruhým místem byla oceněna diplomová práce Petry Kokořové zabývající se společenstvy pancířníků na vybraných plochách horských smrčin Národního parku Šumava, na kterých před více než 15 lety došlo k rozpadu stromového patra vlivem přemnožení lýkožrouta smrkového. Část studovaných ploch byla ponechána přirozenému vývoji, zatímco druhá část byla asanována tradičním lesnickým postupem s ponecháním dřevní štěpky na ploše. Studentka srovnávala zastoupení druhů a došla k výsledkům, že na bezzásahových plochách byla společenstva v lepším stavu a daleko více se blížila (zastoupením i počtem druhů) společenstvům pancířníků na kontrolní ploše, tedy ve vzrostlém smrkovém lese.
Třetí místo putuje na Fakultu rybářství a ochrany vod zásluhou Jakuba Žáka. Ve své práci studuje vliv hormonálního preparátu na úspěšnost indukovaného umělého výtěru piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).

V kategorii Obce, svazy obcí a mikroregiony si první místo vysloužilo město Strakonice s pokračováním projektu Zahradou poznání následováno městy Prachatice a Třeboň. Na zlatý stupínek v kategorii školy a školky pak dosáhlo Česko-anglické gymnázium v Českých Budějovicích za projekt ochrany Dobrovodského potoka. Na druhém místě se umístil projekt MŠ Úsilné Přírodní zahrady pro malé skřítky, bronz putuje na Základní školu Chyšky za soutěžní projekt Přírodní zahrada – zahrada pro práci a zábavu.

V kategorii C – Neziskové organizace ocenila porota nejvíce hlasy projekt Přírodní park lom „Svatá Anna“ s naučnou stezkou Občanského sdružení pro rodinu, tradici a budoucnost. Lom byl po ukončení těžby ponechán samovolnému vývoji a díky tomu se na malém místě vytvořilo několik zajímavých biotopů – skalní, stepní, vodní a pralesní. Druhou příčku obsadila Calla – Sdružení pro záchranu prostředí s projektem obnovy hnízdní stěny pro břehule a samotářské včely v Pískovně Lžín. Třetí místo získaly Ovčácké slavnosti organizace Rosa – společnost pro ekologické informace a aktivity o.p.s., které se konají v zámecké zahradě v Borovanech první srpnovou neděli.

Předkladatelé projektů, které se umístili na prvních třech místech ve všech kategoriích, si odnesli finanční ceny, certifikát a pestrý balíček regionálních výrobků. Přehled oceněných projektů včetně informací a kontaktů je uveden na webových stránkách organizace KraSeC.

Pája Staňková

za poskytnuté informace a fotografie děkujeme organizátorce soutěže Simoně Šafarčíkové