Světová liga – tak trochu jiný volejbal

svetovaPo roce se do Českých Budějovic vrátila Světová liga a diváci měli opět možnost shlédnout špičkový volejbal. Dvojutkání české reprezentace s výběrem Francie nalákalo do budějovické Budvar Arény davy lidí. A i když touha po bodech byla velká, nakonec se českým volejbalistům podařilo uzmout Francii pouze jeden set. I tak ale bylo na co koukat a myslím si, že nikdo z fanoušků nebyl z výsledku příliš zklamaný. Francie byla přeci jen favoritem. Vedle prvotřídního volejbalu je Světová liga také o atmosféře, která je na české volejbalové poměry poněkud megalomanská. Stejně jako loni při zápasech s Jižní Koreou jsem se nestačila divit, kolik povyku se okolo toho všeho dělo.

Protože Česká televize vysílá živě jenom fotbal nebo hokej, jedinou možností, jak vidět utkání s Francií, bylo zajít přímo do Budvar Arény (dobře, abych ČT sportu tolik nekřivdila, v pátek vysílal basketbal, což je taky chvályhodné 🙂 ). Já jsem se tam vypravila jen v pátek a nevzala jsem si s sebou blok, kam bych si dělala poznámky o průběhu utkání 🙂 , takže tentokrát nebudu psát reportáž. Tu si ostatně můžete přečíst na oficiálních stránkách Světové ligy zde a zde. Co jsem ale nemohla nechat bez komentáře, je právě ta šaráda kolem.

francieJak už jsem psala ve svém článku před rokem, Světová liga je událost, jejíž součástí je spousta rušivých prvků, jako jsou blázniví maskoti, vlezlí moderátoři nebo řvoucí hudba. Všechna tahle omáčka okolo je podle mého názoru docela zbytečná, protože velkolepost Světové lize zajišťuje volejbal sám o sobě, a praví volejbaloví fanoušci si ho v žádném případě nenechají ujít. V rámci celého toho nafukování takové akce se taky může stát, že přijdou fanoušci, kteří volejbalu moc nerozumí a atmosféře to může spíš uškodit. V Budějovicích se naštěstí nic takového nestalo a divácká kulisa byla výborná.

Nicméně jsem se v Budvar Aréně nemohla zbavit pocitu, že by atmosféra byla parádní i bez obří obrazovky za hřištěm, na kterou režie s oblibou promítala líbající se páry nebo tančícího maskota a i bez iritujícího komentátora nabádajícího k fandění (a abych nekřivdila ani jemu, musím říct, že byl míň iritující něž před rokem 🙂 ). Možná je to ale jen můj konzervativní a nemoderní názor a ostatní se výborně bavili. Koneckonců bláznivou atmosférou se nechal strhnout i jeden z čárových rozhodčích, který si při jednom z technických oddechových časů nasadil na hlavu masku a spolu s maskotem rozjel na palubovce odvážné taneční kreace. Do role baviče se dokonce natolik vžil, až málem zapomněl, že má vlastně pískat zápas a všichni museli počkat, než se uráčí zahodit masku a vrátit se zpátky na své místo. Vlastně ani nevím, jestli se něco takového během mistrovského zápasu ve volejbale, ve kterém jsou pravidla ohledně disciplíny celkem striktní, smí, a jestli si svým úletem pan rozhodčí náhodou nevysloužil nějakou pokutu. Těžko říct.

A jaký máte názor vy? Myslíte si, že to k volejbalu patří?

 Text: Terka Vlasatá

Foto: Antonín Wollner