V novém a lepším. Lepším!?

venekVe čtvrtek 27. 11. proběhne slavnostní otevření nové budovy ZF a FROV, pavilonu ZR, ve kterém část Zemědělské fakulty působí již od začátku semestru. To, že je nová, však ještě neznamená, že je lepší. Pokud v současné době v zemědělství projektujete jakékoliv nové stáje, jedním z hlavních požadavků je důraz na welfare zvířat. Jde, zjednodušeně řečeno, o jejich pohodu. Stáje jsou tedy projektovány s ohledem na morfologické i fyziologické parametry ustájeného dobytka tak, aby ona zvířata byla pokud možno co nejvíce „v pohodě“ a ve svém ustájení zažívala pokud možno co nejméně stresu. Po dvouměsíční zkušenosti s novou budovou mám pocit, že při projekci běžné stáje pro skot je brán větší ohled na ustájená zvířata, než jaký ohled byl při projektování budovy ZR brán na ustájené pedagogy a studenty…

ochozy2

Vnitřní prostor atria

Historie a jak to celé probíhalo
Pokud jste na vlastní kůži zažili starý pavilon mechanizace – Géčko, jistě uznáte, že změna byla potřeba. Závěsy ve větrném počasí vlály i přes zavřená okna, v zimních měsících byli méně otužilí jedinci nuceni absolvovat výuku v péřových bundách a leckdy i rukavicích a celkový stav byl zkrátka řečeno velmi neutěšený. Není proto divu, že se s Géčkem muselo něco podniknout. A vzhledem k tomu, že rekonstrukce starého objektu by vyšla jen o něco málo levněji než novostavba, naplánovalo se tedy vcelku racionálně veliké bourání a stavba od základů. Útočiště v novostavbě měla naleznout nejen mechanizační část fakulty, rostlináři, kteří dříve sídlili v prostorách Ekonomické fakulty, ale i část Fakulty rybářství a ochrany vod.

strop

Něco nám tu prosakuje…

Pokud vynecháme komplikace během stavby, první nepříjemnosti se dostavily už během stěhování. Začalo to třeba tím, že u vchodových dveří upadly kliky. Ani ve staré budově nebylo vše úplně tak, jak má být. Vlastně, vůbec to nebylo tak, jak má být. Co se nepotřebovalo a neodstěhovalo, prostě se vyhodilo. Jednoduše se to nechalo na místě a likvidační firma se o to následně postarala tak dokonale, že do kontejneru putovaly stovky diplomových prací, laboratorní sklo i skříně, hustě popsané nápisy „nevyhazovat!“, ve kterých měly uloženy své věci na převlečení paní uklízečky. Padni komu padni. Jatka s palicí a páčidlem, každopádně hlavně u toho nemyslet.

IMAGE_387

V nové budově bohužel standard

Staré tedy bylo opuštěno, zatraceno, zničeno a začala se psát historie v novém…
Dvoupatrová budova je svým způsobem rozdělena na dvě části, přičemž každá má svůj hlavní vchod a vstupní halu (atrium). Větší prostor zde zaujali zemědělci, menší díl pak připadl Fakultě rybářství a ochrany vod. Pokud jde o funkční rozložení, v přízemí jsou situovány velké přednáškové sály, v prvních patrech kanceláře a menší posluchárny a horní patro je vyhrazeno pro laboratoře, technické místnosti a sklady. Na tom v zásadě není nic špatného. Vynechme pro začátek takové drobnosti, jako že už v prvních týdnech provozu vytvářela vysrážená vlhkost místy na sádrokartonových podhledech krásné obrazce, které si nezadaly s elegancí zamrzlých oken, ozvěna na schodišti hravě předčila Chýnovské jeskyně, některé dveře šly zavírat pouze s použitím koňské síly a jiné zase pro změnu nešly otvírat (popř. jen z jedné strany). Ale přejděme k tomu podstatnému, co nová budova přinesla.

akvarium

Jedno ze dvou akvárií v atriu “rybářské části” budovy. Tohle stojí za návštěvu

Síň slávy
Atrium. Tak to je opravdová perla nové budovy, která nejen že postrádá jakoukoliv architektonickou hodnotu, ale je zároveň i zoufale nepraktická. Ochozy z nerezové oceli, jakoby vystřižené z hollywoodských filmů z vězeňského prostředí, přímo vybízejí k přítomnosti strážných s brokovnicemi. Přítomnost studentů na nich je oproti tomu znemožněna zamčenými dveřmi. Užitná hodnota nulová. Jediným světlým bodem atria (a to doslova, protože atrium samo o sobě jinak světlo naopak ubírá) tak zůstává zpestření prostoru rybářské části pomocí dvou velkých akvárií, která rozhodně stojí za zhlédnutí. Opravdu povedená práce, za kterou patří rybářům zatleskat.

ucebna

Moderně vybavené posluchárny. Bez oken :/

Posluchárny
Jsou poměrně vhodně dimenzovány a zpravidla vybaveny špičkovou zobrazovací technikou vč. dotykových monitorů s možností psaní poznámek rukou přímo do prezentací. Z hlediska výuky přinášejí opravdu výrazný posun vpřed a jsou světlejší stránkou celého pavilonu. Na první pohled se může zdát, že nemají chybu.

laborator

Jedna z mnoha laboratoří

Laboratoře
Pokud jde o přístrojové vybavení laboratoří, oproti stávajícímu stavu je to, stejně jako u učeben, posun o několik (mnoho) úrovní výše. Vše je nové (tudíž na to často jezdí servis), neopotřebované a mnohdy špičkové úrovně. Až se na mysl vkrádá otázka, zda je to vše, při současných personálních kapacitách, vůbec efektivně využitelné. To jedním z opravdu méně povedených bodů jsou pak laboratorní dřezy, které snad byly původně plánovány do mikrolaboratoří. Bez problému v nich umyjete nádoby do velikosti půl litru, s většími kádinkami, baňkami i vším dalším už máte vážný problém. Minimalizace bohužel vládne světu. Chvála budiž pěna starému a oprýskanému dřezu, operativně dopravenému ze staré budovy, který do nové laboratoře sice designově nesedí, avšak na rozdíl od těch stylových je tenhle i použitelný.

Bez karty ani ránu
Je to o zvyku, nicméně zámky prakticky veškerých místností, kanceláří, laboratoří, skladů a, vyjma těch v přízemí, i toalet jsou na identifikační kartu. Bez karty už si ani na tu toaletu nedojdete. Co to udělá při výpadku proudu je otázkou. Prozatímní informace jsou takové, že záložní zdroje by „to snad měly udržet“.

kancelar

13:00, krásný slunečný den. Vnitřní kancelář s výhledem do atria, vytažené žaluzie, zhasnuté světlo

Kobky
Tedy pardon, kanceláře. Obecně se dá říci, že jsou dvojího typu. Ty, které jsou na vnějším obvodu budovy občas navštíví i sluneční svit a i čerstvého vzduchu se dá docílit jednoduše, tj. otevřením okna. A tak snad jediným zábavným vylepšením vnějších prostor jsou žaluzie, které jsou samozřejmě ovládány motorkem. Toto technické „vylepšení“ je dokonáno ovladačem, který musíte po celou dobu vytahování či zatahování žaluzií držet. To vás stojí zhruba jednou tolik času, než kdyby byl celý proces proveditelný manuálně. Mnohem větší úlet jsou ovšem kanceláře (a učebny), které jsou situovány do atria. Na to, abyste v nich zjistili, jaké je venku počasí, potřebujete internet nebo kolegu, který měl to štěstí a sedí v kanceláři po obvodu. Bez umělého osvětlení v nich nedáte ani ránu, leda tak ránu naslepo. Škoda, že studie o pozitivním vlivu přirozeného denního světla na lidský organismus jsou tak známé. Už naši předci dobře věděli, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Podobný systém je možné očekávat v kasinu, méně již na vysoké škole.

vzduch

Po dvou hodinách přítomnosti tří lidí v kanceláři získává vzduch vlastní hmotnou podstatu. Skoro by se na něj dalo sáhnout. Pohled ke kolegům napříč atriem

Co je však ještě mnohem horší, je systém výměny vydýchaného vzduchu za ten čerstvý, který je výhradně závislý na vnitřní ventilaci. Míru ventilace si ovšem nemůžete v kanceláři individuálně nastavit a k její regulaci dochází automaticky, na základě údajů z čidel do „Centrálního Mozku Lidstva“. Pokles kyslíku při přítomnosti tří až čtyř osob v kanceláři je tak rapidní, že po dvou hodinách je v místnosti nedýchatelno. Kliky u oken pro jistotu chybí úplně, prý z požárních důvodů. Tento sofistikovaný protipožární systém je evidentně založen na zjištění, že i oheň potřebuje ke svému šíření kyslík. Tam, kde kyslík není, tedy výrazně klesá nebezpečí, že uhoříte. Na druhou stranu ovšem mírně stoupá pravděpodobnost udušení. Jestliže ve starém pavilonu mechanizace vlály průvanem závěsy, v nových prostorách se vzduch nehne vůbec. Pasivní, resp. polopasivní budova si žádá své oběti. Doufejme jen, že tyto oběti nebudou lidské.

oko

Jedno z mnoha ok CML, který řídí celou budovu. Nutno dotat, že ji řídí poněkud svérázně

Budiž světlo, budiž signál
Spouštění světel na chodbě je samozřejmě opět automatické, tzn. na fotobuňku. Tento technický výdobytek spolu s nastavením má za následek fakt, že pokud vkročíte na chodbu svižnějším tempem, zjistíte, že popíráte základní fyzikální zákony, neboť jste mnohdy rychlejší než světlo. V reálu se tak sice může stát, že se o něco přerazíte, nicméně pro vaši útěchu již za kratičký okamžik zjistíte o co…

Další perličkou je, že i v dnešní moderní době byla postavena budova, ve které pomalu potřebujete absolvovat kurz geocachingu na PřF, abyste našli místečko, kde bude mít Váš mobilní telefon signál. Přidáme-li k tomu, že pevné linky občas nefungují, nelze opět jinak, než pět chválu.

guantanamo

Američané? Guantánamo? Ale kdepak! Nový pavilon ZR!

Faktem je, že nová budova přinesla mnohá pozitiva. Ta jsou ovšem dána zejména tím, že jde o centralizování některých provozů ZF na jedno místo a též novým vybavením poslucháren, kanceláří i laboratoří. Architektonické řešení budovy je zoufalé a v žádném případě neodpovídá trendu moderních prosvětlených a vzdušných budov, nehledě na technické provedení samotné stavby, po kterém se již po necelých třech měsících provozu objevuje celá řada závad.

A aby toho nebylo málo, čalounění nábytku je laděno do agresivní rudé. Zřejmě aby Vás to celé dráždilo ještě více.

Cadell Last z institutu Global Brain při univerzitě v Bruselu tvrdí, že už kolem roku 2050 by měl po planetě chodit nový druh člověka1. Kdo ví. Třeba jsou tyhle temné doly v Morii postaveny už pro něj. To se ale zatím musíme nechat překvapit (nebo snad možná postrašit)… Až vyprchá nadšení z nových přístrojů i možností, které sebou přinášejí, možná se začneme více ptát, pro koho byla tahle budova postavena. Osobně pochybuji, že i přes evoluční výhled to bylo pro lidi…

… ale třeba to byl všechno záměr hnaný bohulibou myšlenkou, abychom na ZF trávili méně času v laboratořích a byli více v terénu, na poli, v praxi…

toalety

Perlička záverem aneb ať žije emancipace

Kuba Vondruška

Zdroje: 1 http://www.novinky.cz/veda-skoly/347755-clovek-se-vyvine-v-novy-druh-uz-kolem-roku-2050-tvrdi-vedec.html