Vertebratologická exkurze 2014 – Nizozemsko

spolecne foto kompletV loňském roce se v dubnu jako vždy konala na Přírodovědecké fakultě Vertebratologická exkurze. Tentokrát kroky pedagogů a nadšených studentů vedly na sever do země větrných mlýnů. Program byl opravdu každý den velmi nabitý, návštívili jsme několik zoologických zahrad (např. Arnhem, Apenheul), národních parků a chráněných oblastí. A samozřejmě, že ani Amsterdam a jeho pověstné coffee shopy a ulička s červenými lucernami nájezdu našich biologů neodolaly 🙂 Tato vertebratologická exkurze by se dala stručně nazvat kondičním tréninkem, oproti běžným biologickým exkurzím v sobě skýtala vskutku i velkou dávku sportovního vyžití.

SAM_4485 – kopieNejenom, že jsme trénovali naše nohy normálním chozením, ale šli jsme přímo do procházky v bahně na břehu moře. Tzv. mudflat walking je velmi oblíbenou aktivitou zejména v Německu, v Dánsku a Holandsku právě na zdejších bahnitých pobřežích Waddenzee. V době kdy je odliv mohou turisté společně s místními průvodci absolvovat různě dlouhé trasy podél pobřeží, či z pevniny na ostrov atd. Cestou mohou obdivovat přírodní bohatství těchto „bahnisek“. Bez certifikovaného průvodce je pohyb po chráněných „bahniscích“ zakázaný. Jedním z důvodů je bezpečnost – změna proudů, příliv, odliv… a dále také ochrana zdejších organismů. Na pobřeží se nachází slaniska, která vznikla lidskou činností (kultivací půdy). Tento zásah způsobil snížení rychlosti proudění vody a omezila se tak eroze pobřeží. Díky pomalému proudění se na částečky usazují na dno a vytvářejí velké vrstvy. Bahno je v těchto částech velmi měkké, právě zde se nejhůře pohybuje. Dále od pobřeží se stává mořské dno tužší a písečnější. Silnější proudy udržují částečky plovoucí ve vodním sloupci a ty se zde tolik neusazují. K tomu, že bahniska jsou na velké ploše a mělká a dochází k jejich odhalení za odlivu, přispívá i malý počet řek ústících do zdejšího moře.

SAM_4509 – kopieV praxi to vypadá asi tak, že když máte štěstí zaboříte se do bahna jenom po kolena, v tom horším (a pro někoho i častějším) případě se zanoříte po pás… Součastí trasy je samozřejmě i brodění vodou různě hlubokými místy. Ti co zvolili jako obuv holinky a další podobné botičky záhy zjistili, že budou mít bahno úplně všude a hlavně, že boty se v bahnu zaseknou a dál pokračujete bez nich. Ideální nakonec bylo použití neoprenových potápěčských bot nebo neoprenových ponožek. Důležitá je nějaká ochrana chodidla a nohy kvůli možnosti stoupnutí si na ostrý úlomek lastury či dalších schránek různých organismů. Den to byl opravdu velmi zábavný a každý se nějakým způsobem zašpinil. Navíc nám chození v bahně perfektně posílilo naše dolní končetiny.

SAM_4671 – kopieDalší den jsme zase trénovali naše horní končetiny. Zamířili jsme totiž do unikátního parku Weerribben-Wieden. Park se rozkládá na ploše 10 500 hektarů a jedná se o největší mokřad na severozápadě Evropy. Celý park je protkaný různě velkými kanály, mokřinami a jezery. Nejlepším způsobem jak tento vodní park prozkoumat je z lodiček, kánoí a kajaků. Člověk se tak dostane do blízkého kontaktu s přírodou a v tichosti může pozorovat zdejší cvrkot. Celá oblast národní parku vznikla lidskou činností. Několik století se zde těžila rašelina. Pro ulehčení práce se používali větrné mlýny k odčerpání vody (nazývané „tjasker“), některé z nich je možné stále v oblasti vidět. Voda zde teče velmi líně a pomalu, čili kdo někdy byl na vodě tak asi ví jak musíte máknout, abyste se pohli z místa.

SAM_4766 – kopieA protože samozřejmě musíme zakusit a vyzkoušet všechno, tak jsme do našeho sportovního reportoáru kromě lodiček zapojili i kola. Ostrov Texel, kde jsme dokonce zahlídli i divokého tuleně, jsme prozkoumali křížem krážem. Jelikož se podél pobřeží vyskytují duny, tak naše putování mělo velmi vlnitý charakter. Navíc opravdu zajímavý pohled byl na naší kolonu pro všechny kolem, přeci jen nevidíte každý den zástup asi 40 kol za sebou.

SAM_4560Opravdu adrenalinový pak byl konec dne, na molu u trajektu jsme čekali na poslední opozdilce, trajekt měl už za pár minut odjíždět. Konečně jsme se sešli všichni a začal sprint, abychom stihli ten poslední trajekt. Na přistaveném spojovacím můstku nás všechny zastihla siréna oznamující, že trajekt vyplouvá… V posledních okamžicích jsme překročili dělící čáru a opravdu, chybělo pár vteřin a mohli jsme některé účastníky exkurze na ostrově zanechat. V záchvatu adrenalinu, radosti a vítězství, že jsme opravdu na palubě všichni, jsme všichni propukli v aplaus. K našim sportovním výkonům si tak můžete připočítat i sprint.

Rozhodně se tato vertebratologická exkurze zaryla všem studentům i vyučujícím do paměti, protože byla opravdu extrémně akční… A samosebou nám všem přinesla i spoustu zajímajích poznatků a zážitků z biologie i ochrany přírody. Mezi nej věci co jsme měli možnost vidět patřila spousta různých druhů ptáků (vrcholem byla stoprocentně kajka mořská), tuleni, “divocí” koně a samozřejmě zubříííííííííííííííí!!!!!!!! a to nejenom ty v plechovce 😉

SAM_4885 – kopieSAM_4366

Letošní vertebratologická exkurze (KZO/389) bude 6.-9. červenec 2015 do berlínských zoologických zahrad, více info. hlavní organizátor: Honza Robovský [email protected])

Ilustrační foto k článku autorka.