Volejbalová Dřevěnice má za sebou jubilejní 60. ročník

P1020270-1024x682Turnaj, který je pro volejbalistu něco jako Glastonbury pro festivalového nadšence. To je Volejbalová Dřevěnice. Koná se pravidelně od roku 1954 a letos oslavila své 60. narozeniny. To z ní dělá nejstarší volejbalový turnaj v Evropě. Letos se turnaj v Dřevěnici konal první a druhý srpnový víkend. Ten druhý se hrály krajské kategorie a se svým mateřským týmem Tanvald jsem v sobotu měla možnost okusit dřevěnickou antuku na vlastní kůži.

V nenápadné vesničce u Jičína, která nemá školu, kostel, hřbitov ani železnici a ve které žije pouhých 200 stálých obyvatel, vznikla v polovině 20.století volejbalová tradice, která u nás nemá obdoby. Dřevěničtí volejbalisté okolo Ladislava Knapa, Miloše Krause a Jiřího Šimánka v roce 1954 vybudovali uprostřed obce dva antukové kurty a uspořádali historicky první dřevěnický turnaj, na který přijelo 16 týmů. V současnosti je v Dřevěnicích kurtů 10 a každoročně na něm startuje několik stovek družstev. Do organizace je zapojena takřka celá vesnice, která od začátku fungování turnaje až dodnes pracuje zcela zadarmo.

Turnaj zahrnuje všechny volejbalové kategorie od profesionálů po amatéry a od dorostu po seniory a vzhledem k počtu účastníků je rozdělen do dvou víkendů. První je věnován ligovým týmům, mládeži a seniorům, druhý potom krajským družstvům mužů a žen a mixům. Právě díky tomu, že na stejných hřištích hraje elita volejbalu i její amatérští kolegové, má turnaj v Dřevěnici takové kouzlo a takovou oblibu.

P1020326-1024x682

Letošní Dřevěnice se první víkend potýkala s extrémním počasím. Organizátoři i hráči se museli vypořádávat s obrovským vedrem (v sobotu bylo 37°C ve stínu) i prudkou bouřkou. I přes ztížené podmínky se turnaj vydařil. Vrcholným bodem programu potom bylo finále extratřídy mužů vysílané v přímém přenosu Českou televizí. Utkaly se v něm týmy Benátky n. J. a Humři Pernštejn. Prvně jmenované družstvo zvládlo zápas lépe a zvítězilo v poměru 2:0 na sety. Benátky vyhrály turnaj v Dřevěnici podruhé v historii a díky tomu se mohou chlubit titulem za první místo jubilejní 60. Volejbalové Dřevěnice.

To druhý víkend byl, co se počasí týče, podstatně přívětivější. V předvečer turnaje sice lehce poprchávalo, nicméně v sobotu se vyjasnilo a po zbytek celého víkendu se hrálo pod modrou oblohou. Páteční sprška alespoň organizátorům ušetřila práci s kropením hřišť. Jinak musím říct, že organizátoři celkově odvedli skvělou práci. V průběhu turnaje se snažili prohazovat zápasy tak, aby žádné družstvo příliš dlouho nečekalo a zároveň se turnaj stihl včas dohrát. K dispozici byly také dva kurty ve vedlejší vesnici Radim, kam hráče odvážela kyvadlová doprava. Přesto přese všechno se turnaj za světla odehrát nestihl a při posledních zápasech přišlo na řadu umělé osvětlení. Musím říct, že osobně jsem byla snad i ráda, že už se nás tahle situace netýká, protože světla kolem hřiště hru nepříjemně zkreslovala i pro nás diváky, natož pak pro hráče. My jsme se s týmem sice probojovaly ze skupiny, ale hned v prvním kole vyřazovacích zápasů jsme prohrály 2:0, čímž naše účast na turnaji skončila. Nicméně i tak jsem byla ráda za pěkný antukový volejbal a příležitost, že jsem mohla být u toho!