Život bez jídla a bez vody? Utopie nebo budoucnost?

Také vám přijde představa žití bez potřeby vody a jídla jako zcela nemyslitelná? Mně naprosto, ale podle některých jedinců (prý je jich dnes ve světě kolem 30 tisíc) to možné je! A nebo se jedná o podvod, který už si dokonce vybral i své oběti?

 

Někteří lidé tvrdí, že se dokáží vyživovat z jiných zdrojů, než jsou považovány za běžné. V závislosti na tom, který způsob si zvolí, je můžeme dělit na různé odnože, jako jsou například: breathariáni (podle anglického slova breath – dech), solariáni (čerpají energii ze slunce), wateriáni (pijí pouze vodu) nebo pranariáni (živí se pránou). Přičemž možno říct, že je stěžejní právě tzv. prána (i když pro ni rovněž existuje mnoho jmen). Prána je sanskrtský výraz pro dech a je odvozený od kořene prá, čili proudit.

 

Copak si můžeme pod tímto poněkud záhadným výrazem představit? Prána představuje vesmírnou energii, která je všudypřítomná a pro život nezbytná, umožňuje totiž veškerý růst a vývoj. Takže jsme na ni závislí všichni, aniž bychom o tom věděli a pak jde tedy předně o uvědomění si její podstaty a možnosti ovládnoutí jejího proudění. Pokud se tedy rozhodnete přejít na pránickou stravu, jak tvrdí Henri Monfort (velký propagátor žití bez jídla, nejí prý již 9 let a v roce 2011 měl u nás řadu seminářů, přijel na pozvání Jaroslava Duška), tak musíte nejprve přesvědčit všechny buňky svého těla, že od nynějška se prostě budou vyživovat jiným způsobem než doposud. Pomoci vám k tomu má vizualizace, kterou provádíte v obvyklé době jídla, tedy představujete si bílou pránu, která prostupuje vaším tělem. Pokud své tělo opravdu o tomto přesvědčíte, neměl by vás trápit hlad.

 

Jak na to?

Pro přechod existuje mnoho návodů, přičemž nejrozšířenejší je ten, který ve svých knihách popisuje Jashmuheen (vlastním jménem Ellen Greve, bývalá daňová poradkyně prý nejí a nepije od roku 1993). Podle ní by vše mělo proběhnout za 21 dní (tato číslovka bývá považována za posvátnou, protože lze rozložit na na 3×7 a 21 je i tarotových karet), avšak přechodu by měl předcházet dlouholetý trénink spojený s půsty a postupným zmenšováním příjmu potravy. Což znamená, že to můžete vzít od všežravectví, přes vegetariánství, veganství, vitariánství, frutariánství, liquidariánství (pijí se jen šťávy) až k půstům a pak až k práně.

 

A proč to dělat?

Podle zastánců tohoto způsobu bytí vám přinese přechod na pránu jen samá pozitiva, největším zřejmě bude to, že by člověk mohl být vlastně nesmrtelný. Pokud se totiž buňky vyživují pránicky, měly by přestat stárnout a naopak se vyléčí ze všech nemocí a neduhů. Dalším přínosem má být neomezený přísun energie, slovo únava prý můžete vyškrtnout ze svého slovníku. S tím se pojí i potřeba spánku (Henri Monfort tvrdí, že mu stačí spát necelé dvě hodiny denně a je plně vitální). Z toho vyplývá, že náhle bude mít jedince přemíru volného času (nemusí chodit na nákupy, vařit a prý ani trávit čas na záchodě).

 

Jenže?

Zatím zní vše výše řečené jako zcela ideální návod na to, jak žít spokojeně. Navíc by se prostřednictvím prány dala vyřešit spousta problémů, počínaje hladomorem a vážnými nemocemi (podle Monforta lze vyléčit třeba i rakovina či roztroušená skleróza) až po řešení přísunu potravin během katastrof či válek. Avšak není to tak jednoduché, jak se zdá a jak tomu tak bývá, lidé se i v tomto případě dělí na dva tábory, jedni věří a obhajují, druzí nevěří a snaží se tuto možnost vyvrátit.

V první řadě je potřeba říci, že s přechodem na pránu je lepší si nezahrávat, protože již výše zmiňovaná autorka knih Jasmuheen byla vyšetřována policíí, protože na základě jejího návodu zemřeli minimálně tři lidé (zřejmě na dehydrataci, protože první týden přechodu je tzv. suchý a nemá se přijímat ani voda). Navíc bývá uváděn i příklad, kdy Jasmuheen, aby dostála svým tvrzením, se rozhodla podrobit natáčení (austrálská televizní stanice, 1999). Měla být týden pod neustálým dohledem kamer v hotelovém pokoji, jenže po čtyřech dnech bylo natáčení přerušeno, protože Jasmuheen vykazovala známky dehydratace a hrozilo selhání ledvin.

 

Kde je pravda?

Vyznavači prány se ohánějí tím, že tyto poškozující informace pouštějí do éteru zástupci potravinářského a farmaceutického průmyslu, protože by se jim jaksi nehodilo, aby lidé byli zdraví a nemuseli přijímat potravu. Z druhé strany se zase ozývá, že pránická výživa se pojí s dobrým výdělkem (pořádají se kurzy zasvěcení, které stojí i několik tisíc dolarů, vydávají se knihy apod.). A pokud to Henri Monfort nazývá jako evoluční skok lidstva, musím se ptát, k čemu nám tedy bude trávicí trakt? Nechybí v tom evolučním skoku přeci jen nějaký krůček?

Jistě už skoro každý slyšel o jogínovi, který nejí a nepije již od svých osmi let, kdy se mu zjevila bohyně a zbavila ho těchto potřeb. Má k tomu i odpovídající jméno…Prahlad Jani…

Osobně se nechci stavět ani na jednu stranu, přesto mám jisté pochybnosti, co se možnosti žití především bez vody týče. Budu proto ráda, když se semnou podělíte o svůj názor i vy:)

Jashmuheen má i svou internetovou stránku, pokud by vás zajímalo více: C.I.A. neboli Cosmic Internet Academy (můžete zde stáhnout i některé její knihy).

Vaše jedlá Markéta Veselá

  • ktokolvek

    no fajn a co chces tymto clankom povedat?
    treba si urcite veci vyskusat a potom clovek mozno pochopi, ze jeho predosly nazor nemusel byt UPLNE spravny alebo, ze jeho novy nazor je PODSTATNE iny.
    no uplne najpodstatnejsie je nesnazit sa mat svoj nazor iba na baze doterajsich naucenych dogiem, ale skusit skumat ci je svet naozaj taky, ako nam tvrdia autority. a v niektorych pripadoch sa to skutocne da skusat – toto je tiez taky pripad.
    podvodnici su a budu, ale kazdy ma svoju cestu.
    vo vesmire je podstatna energia. ale aj toto moze byt svojim sposobom dogma – ide skor o nazvoslovie.