Zkouškový, zkouškový, konce tomu není…

Zvolit-spravny-odev-muze-byt-prvni-krok-k-uspechuA je to tady – nejoblíbenější část semestru, zkouškové období, se zase na chvíli stane noční můrou jak studentů, tak pedagogů. A proto přicházím s nekoherentní směskou nevyžádaných rad (spíše technického rázu), jak se s molochem zvaným zkouška poprat.

 

a)     ústní zápočty/zkoušky
1.nenechávejte si propadnout první dva termíny s tím, že se to na třetí OPRAVDU doučíte. Zapisujte se na termíny včas. Pokud vám pedagog nabídne 5 termínů, nežebrejte o další, akorát ho naštvete. To, že termínů není vypsáno více, má svůj důvod (a není to lenost vyučujícího).

2.zjistěte si včas, kde a kdy se zkouška koná – ano, STAG občas padá. To, že přestane fungovat zrovna den před vaší zkouškou a vy víte pouze název předmětu, ze kterého budete zkoušeni, je velmi pravděpodobné.

3.když už víte místo – a především čas – nechoďte později s tím, že se vám nechce čekat, než budou odzkoušeni ostatní. Mezní čas ve STAGu je zadán kvůli blokaci místnosti! Pokud se tři ze šesti studentů ke zkoušce nedostaví a pedagog odzkouší o dvě hodiny dříve, vesele si odejde na svačinu či za dalšími pracovními povinnostmi a vás to může stát jeden platný pokus.

4.oblečte se adekvátně situaci. Chápu, že by bylo fajn sedět u zkoušky v teplákách a triku, abyste nemuseli mít nervy ze škrtící kravaty, roztrhaných silonek nebo z kočičích chlupů, kterými jsou záhadně obaleny vaše společenské kalhoty/sukně, ačkoliv žádnou kočku nemáte. Ale opravdu hodně vyučujících dá na první dojem (zejména pak u těch studentů, které ještě nikdy neviděli na přednášce). Neznamená to, že vytáhnete výzbroj z tanečních, prostě si vezměte něco decentního, do čeho nevytvořil umělou díru už módní návrhář, něco, v čem vám bude pohodlně, ale nikdo vás nebude podezírat, že jdete z koncertu Visacího zámku. Na slavné facebookové stránce Přiznání už nevím koho, se slečny volbou oblečení ke zkoušce rády chlubí – pokud mají zapotřebí jít na to přes výstřih, pak musím říct, že znám pedagogy, které to dokáže spíše vytočit, chápou to tak, že jim studentky manifestují svou vlastní hloupost a v tomto případě je každá (i nevyžádaná) rada drahá. V každém případě je samozřejmě důležitější to, co máte v hlavě, jen řekněme, že to, co máte na sobě, není nedůležité.

b)     seminární, bakalářské a diplomové práce
1.ano – formální stránka je důležitá – pro některé pedagogy je stejně důležitá, jako stránka obsahová. Proto si zjistěte, co ten který vyučující požaduje, popřípadě jaká formální podoba prací je uvedena jako závazná na stránkách vašeho ústavu či fakulty. Překvapivě velkým problémem bývají citace – cokoli, co jste převzali od někoho jiného, musíte citovat. Musíte citovat i parafráze. A musíte citovat i sami sebe, pokud už jste onu vaší myšlenku psali jinam. A ne – nemůžete jednu a tutéž práci odevzdávat ve dvou předmětech.

Nezanedbavat-gramatiku-1024x1005

Nezanedbávat gramatiku

2.GRAMATIKA – student, který se chce honosit vysokoškolským vzděláním, by opravdu měl svůj mateřský jazyk ovládat! Chápu dyslexii, dysgrafii a podobné, ale jinak jsem nesmlouvavá. Každý samozřejmě sem tam udělá chybičku, ale na tom, že základní gramatická pravidla (která se ostatně začínají vyučovat zhruba ve třetí třídě základní školní docházky) bychom měli ovládat, se snad shodneme. Ať už vám správnost české gramatiky na srdci leží nebo ne – rozhodně se o ni bude zajímat váš vyučující. V případě bakalářských/diplomových prací může být nadměrný počet chyb důvodem nepřipuštění studenta k obhajobě. Proto bych doporučila studentům nečeštinářských oborů, kteří mají s českou gramatikou problém buď doučování, nebo důkladné korektury odevzdávaných prací. Studentům češtinářských oborů, kteří mají s českou gramatikou problém, doporučuji ukončení studia, případně změnu oboru. Zvláště, pokud máte být budoucími učitelkami/učiteli češtiny!

To by asi bylo to nejotravnější, co bych ke zkouškovému období pro tuto chvíli sdělila. Přeji nám všem zdar a sílu v překonávání zkouškových rituálů!

Bára Poslušná