Zpráva o průběhu dlouho očekávané Expedice Tepui

V návaznosti na loňský velmi úspěšný pilotní ročník Letního tábora s Přírodovědou se i letos uskutečnilo velké 14ti denní biologické dobrodružství pod záštitou Přírodovědecké fakulty. Na výpravu s expedicí Tepui, jež byla tématem a náplní celého letošního tábora, se tentokrát vydalo celkem 27 odvážných školáků, což je oproti loňskému roku dvojnásobný počet. Program byl pestrý a zážitky nezapomenutelné a intenzivní. Co všechno mladí přírodovědci na své cestě oblastí stolových v Jižní Americe potkali a s jakými nástrahami se museli vypořádat?

Expedice Tepui…

Pepa Pérák seznamuje s průběhem Expedice Tepui

Pepa Pérák seznamuje s průběhem Expedice Tepui

Všechno to začalo 3. srpna opět na táborové základně v Hradcích u Lipí, kam se všichni účastníci sjeli na vědeckou konferenci, na které jim profesor Pepa Pérák a jeho kolegyně a kolegové barvitě popsali zážitky z první výpravy do oblasti stolových hor a seznámili je s plánem expedice nadcházející. A jako na každé správné konferenci, ani zde nesměl na závěr chybět chutný raut. Od druhého dne se pak všichni účastníci v rámci celotáborové hry vypořádávali s různými nástrahami, které jim cesta po oblasti stolových hor připravila. 27 členná výprava se rozdělila do 4 oddílů, které spolu soutěžily v plnění rozmanitých úkolů. Mezi ně patřily například průzkumy jednotlivých přístupových cest na stolovou horu, stavba mostu přes propast, nebezpečný průchod nevyzpytatelným bludištěm jeskynního systému nebo luštění chrámové šifry.

odhalení tajemného obětiště

odhalení tajemného obětiště

Průběh celé výpravy nabral nečekaný spád, když badatelé jedné noci spatřili v lese obřadní rituál místních domorodců. Hned druhý den šli místo důkladně prozkoumat a objevili zde rituální obětiště se zbytky lidského srdce a několika pozoruhodnými artefakty včetně obětního nože. Ve svém počínání nelenili a celé dopoledne velice pečlivě vyráběli autentické kopie těchto artefaktů. Ty se pak snažili směnit za „polívary“ (táborová měna) s mazanými překupníky, kteří navštívili tábor ještě toho dne odpoledne.

Bájná nestvůra objevena

Bájná nestvůra objevena

Na závěr tábora je pak čekal úkol ze všech nejtěžší. Vydat se konečně na nejvyšší stolovou horu a objevit bájnou lidožravou nestvůru. Za pomoci GPS navigace postupovali neohroženě vzhůru a po cestě museli odolávat náporu domorodců, kteří se jim snažili všemožně cestu znepříjemnit. Museli se mít na pozoru i před zákeřnými mouchami BB, které přenášely spavou nemoc. Bájnou nestvůru, šestimetrového hada, jako první objevil a zneškodnil tým Eldorádo. Společnými silami ho pak všichni mladí dobrodruzi dopravili do tábora jako zaslouženou trofej. Večer už pak nezbývalo než zažehnout závěrečný slavnostní oheň, zhodnotit průběh celé expedice a všechny po zásluze sladce odměnit.

Osvěta dobrodruhů…

ornitologické zaujetí

ornitologické zaujetí

Odvážní táborníci se ale během celé expedice také velmi intenzivně vzdělávali. Díky pedagogům a studentům z Přírodovědecké fakulty byli zasvěceni do tajů všemožných biologických oborů. Učili se určovat rostliny i mikroskopické organismy, vyzkoušeli si pitvu drobných hlodavců, řešili různé úlohy z genetiky. Objevili kouzlo archeobotanických a pedologických výzkumů, ale i podivuhodného světa netopýrů. Pomáhali s odchytem a určováním ptáků a všemožných bezobratlých živočichů. Absolvovali poutavé přednášky o jihoamerických stolových horách, svérázu papuánské kultury, fascinujícím světě řas nebo o kryptozoologických záhadách. Během táborového programu došlo i na 3 výlety. Nejprve jsme vyrazili na nedalekou zříceninu Dívčí kámen. Pohodovou výpravu jsme si zpestřili různými hrami a na závěr i koupáním ve Vltavě.

Zábavné cvičení z akustiky

Zábavné cvičení z akustiky

Druhý výlet patřil tradičně návštěvě Přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích. Dopoledne táborníci obhlédli chovy afrických rypošů, hadů, švábů a další fakultní havěti. Náplní odpoledního programu pak byla zábavná cvičení z optiky a akustiky, která pro děti připravili pracovníci z Ústavu fyziky a biofyziky. Do třetice jsme pak podnikli výlet do malebné Třeboně, kde si malí objevitelé na Botanickém ústavu prohlédli sbírky mokřadních a masožravých rostlin a navštívili Dům přírody Třeboňska, což je velmi zdařilá interaktivní expozice představující faunu a flóru třeboňské oblasti jako na dlani.

A co na to letos oddílová vedoucí?…

Správná banda táborníků

Správná banda táborníků

Ani tento rok si na závěr nemůžu odpustit krátké zhodnocení z pohledu oddílové vedoucí. Nezbývá než zase nešetřit superlativy. Zažili jsme 14 dní skvělé zábavy, dobrodružství, ale samozřejmě i velké spousty ponaučení. Přestože po absolvování loňského ročníku už nás nemohlo jen tak něco překvapit a věděli jsme, do čeho jdeme, zase nám zvídaví průzkumníci servírovali situace, které prostě nevymyslíte. Ty chvíle, kdy vám při diskuzích docházejí pádné argumenty, ale stejně máte pořád úsměv na rtech, protože ta neutuchající dětská upřímnost a fantazie vás prostě baví, byly skutečně obohacující. Oproti minulému roku se počet táborníků zdvojnásobil a bylo to vskutku znát. Především na našem mentálním stavu. Uhlídat 27 hlavou smečku, urovnávat malé/velké války a vyslechnout všechny ty nespravedlnosti světa byl občas nadlidský úkol. Jenže člověk to dělal prostě rád, když pak viděl ty veselé tváře, jak spolu výborně spolupracují a o všechno se zajímají. Co nás opět dostávalo do kolen, byly jejich neuvěřitelné znalosti a přehled. Klobouk dolů! I letos jsme museli krotit jejich lovecké vášně, protože hned po prvních dvou dnech už jsme měli „petrisky“ a všemožné nádoby plné vším, co v okolí tábora alespoň lehce projevovalo známky života, a začali jsme se výrazně strachovat o místní biologickou diverzitu.

všeobecné veselí při závěrečném ohni

všeobecné veselí při závěrečném ohni

Inu, přestože nás kolikrát únava a vyčerpání přemáhaly opravdu ve velkém a další síly už skoro nebylo, kde brát, stejně se zas někde nějaká energie vyškrábla a společně se skvělými malými dobrodruhy jsme expedici Tepui fenomenálně zvládli. Když jsem pak při závěrečném ohni pozorovala tu poveselenou a pohodovou atmosféru a v ruce držela kytku lučního kvítí od jednoho z táborníků, neubránila jsem se dojetí a zároveň skvělého pocitu, že to zase letos vyšlo na výbornou!

Díky Vám všem, malí i velcí táborníci. A příští rok na viděnou na další expedici!

foto: účastníci tábora
text: Isa (Tříprstá) Okřinová

  • Edita Mečířová Tobi

    Moc děkujeme za zprávu .-) a mnohem více děkujeme za báječnou expedici… Vracíme se stále k zážitkům, prožitků a věmům… jen vše dobré i za Jakuba 🙂